Vůbec první nosič Posledního výstřelu vyšel vlastním nákladem před mnoha lety. Nelze ho tedy brát jako oficiální debut. Ten na prodejní pulty zavítal až na podzim letošního roku a deska "Rozhodně nečekejte sex" dostála velkým očekáváním. Rychlý a veselý Poslední výstřel servíruje přearanžované letité hity i novinky, a to s nevídanou lehkostí projevu.

Celá deska vznikala v podkroví manažera Matouše Godíka a následně se tři měsíce zpracovávala ve studiu, respektive na půdě, kam se studio převezlo. Netransportovaly se jen tuny materiálu, ale i desítky nástrojů, o jejichž existenci neměl kromě Floexe dosud nikdo ani tušení. "Rozhodně nečekejte sex" je totiž především multiinstrumentální deskou, která těží z kvalitní zvukové produkce a nečekaných aranží.

Motiv úvodního tracku "Vinetů" je ale vypůjčen z wohnoutího "Másla na hlavě" a hned na začátku celého poslechu varovně zdvihá ukazováček (zdvižen bude pro výstrahu ještě několikrát). Jedinou vadou na kráse celého alba je totiž fakt, že většina hudebních nápadů nepochází z hlav tvůrců zaštítěných jmenovkou Poslední výstřel, ale od Becka, Beatles a dalších slavných i méně slavných jmen. Přesto nelze tenhle projekt nazvat bandou plagiátorů a šmahem ho odsoudit. Serža & spol. totiž byl při tvorbě debutové desky paradoxně inovativní a často dodal k použitým a zažitým vzorcům překvapivou nástavbu. Navíc textově - a o to jde v případě Posledního výstřelu dvojnásob - jsou písně naprosto geniální.

Úvodní "Vinetů" se nese v rytmu ska, "Checkni dobrotu" je načichlé country, "Voajér" funkem a Vltavou, jamajský "Banán" world music a "Fak mi nevadí" patří do hiphopového šuplete. Celá kolekce je pak autentickou a do jisté míry intimní zpovědí stárnoucího melancholika Serži Vantoše, který na jednu stranu proplouvá životem v šeru endogenní deprese, na stranu druhou je ale šťastnou bytostí s vytříbeným smyslem pro dobrý černý humor a sarkasmus.

Celý materiál stojí a padá s vtipem a hravostí frontmana kapely. Textově je Serža vtipný: "... sbírej péra černých ptáků, kosů, havranů," "... co dělá Ken? Je myč oken. Ne není Mitch Buchannon," nebo: "Jo, frajer Ken už nežije, přestal se vyrábět a bude mít pohřeb. Maminka Mattel řekla: 'Dost, změna přítele Barbie udělá dobře..." - umí ale zahrát i na zdánlivě vážnou notu a setkání "Banánu" Andyho Warhola v zápletce s Marilyn Monroe a Nico je jednoduše geniální. Co víc, Serža Gajdoš není jen schopným textařem, ale i zpěvákem. Jeho hlasový projev nepřestává překvapovat - netradiční voice efekt činí z "Krtka" nejzdařilejší píseň celé desky. Poslední výstřel připomíná svou lehkou ironií a naivitou až tvorbu Kašpárka v rohlíku, pravda, s morbidním nádechem "Mrtvoly". Albem pak prostupuje příběh Seržova alter-ega Kena od Mattela a ve zpovědi "Co dělá Ken" se dočkáme i obnažené Barbie a výpravy do světa umělých ikon pop-kultury a jejich stále umělejších životů.

Spontánně vzniklá hiphopová parodie "Fak mi nevadí" s textem Honzy Nedvěda je ale propadák. Ideu šlo uchopit daleko lépe (což se v minulosti povedlo Xavieru Baumaxovi nebo Horkýžům) a v celkové koncepci alba je tento track poměrně rušivý a celá ta momentální legrácka se na desku jednoduše nehodí. To "Kamarádi" se Seržovým lehce naivním přednesem: "... kámoše si nevybereš, kámoš je ten, kdo na Tebe zbyde," patří opět k nejsilnějším partům vůbec. Navíc zde hostuje zmíněný Xavier a role kamaráda do deště se zhostil s bravurou sobě vlastní. Jeho barva hlasu prosluní každé listopadové ráno ať již na jeho aktuální sólovce nebo při hostování krnovským štírkům.

Kvalit Bratří Orffů Poslední výstřel zdaleka nedosahuje, přesto patří "Rozhodně nečekejte sex" k lepším tuzemským nahrávkám, které v letošním kalendářním roce vznikly. Především však dává naději na očekávané album roku příštího. Bratři Orffové totiž na rok s desítkou na konci očekávají potomka (v současnosti má pracovní název "Šero").