Bojíte se hip hopu pro jeho sebestřednost a blyštivá klišé? Tak s tím přestaňte. Dälek totiž pochází z míst, kde se na ulicích neválí zlaté řetězy, a na syrovosti jejich hudby to je znát. Na tomhle cruisingu si nenabrnknete krásné prsatice. Namísto toho zválcuje vaše svědomí.
8/10
Dälek - Gutter Tactics
Vydáno: 27.1.2009
Celkový čas: 50:29
Skladby: Blessed Are They Who Bash Your Children's Heads Against A Rock, No Question, Armed With Krylon, Who Medgar Evers Was..., Street Diction, A Collection Of Miserable Thoughts Laced With Wit, Los Macheteros/Spear Of A Nation, We Lost Sight, Gutter Tactics, 2012 (The Pillage), Atypical Stereotype
Vydavatel: Ipecac
Jeden z nejčastějších způsobů, jakým se metaloví
tvrďáci vymezují vůči rapu či hip hopu, jsou více či méně vtipné narážky na rovné kšilty, macaté prsteny a tanečnice, které mají o to méně oblečení, oč větší jim narostla ňadra. Pomineme-li krátkozrakost takového odporu, narazíme dříve nebo později na umělce z haněné oblasti, kteří její stereotypní vidění sami vyvracejí.
A když už přistoupíme na naznačenou konfrontaci hip hopu a metalu, nemůžeme si nevšimnout, že měl-li by vytřít nějaký hiphopový interpret zrak metalistův, jsou to
Dälek. Kteří to koneckonců už drahně let činí nejen svou nekompromisností a syrovostí, ale taky spojením s labelem Ipecac, řízeným kromě Grega Werckmana i Mikem Pattonem (
Faith No More,
Peeping Tom).
Na svém pátém albu, které následuje zatím nejnadšeněji přijaté "Abandoned Language" (2007), Dälek ještě přiostřují své rozhořčené texty a nástrojový podklad činí o kus hlučnějším ("Los Macheteros/Spear Of A Nation"). Metalista by řekl, že přitvrdili. A to hned od začátku, kdy na nás vychrlí lamentaci reverenda Wrighta, který v době Obamova boje o prezidentský úřad rozvířil veřejné mínění několika nekompromisními názorovými direkty. Což Dälek rádi.
"Gutter Tactics" pokračuje v nepatetickém boji o spravedlivější Ameriku i tříbení jedinečného nadžánrového výrazu kapely. Za beaty - či spíše po jejich boku - tak znovu nacházíme zneklidňující industrialem i ambientem zavánějící doprovod, který posiluje urbánní feeling zdráhající se jakékoliv iluze luxusu. Deklamující MC Dälek nás ubíjí argumenty a spolu s Oktopusem, druhým ze dvou statečných, o kus subtilněji přesvědčuje, že u jejich hudby opravdu nemáme přikyvovat s lačným, ale notně nasraným výrazem. Trans, do kterého posluchače dostávají hlukovými plochami, není nijak požitkářský. A ze shoegazingu umožněného pomalejšími pasážemi nás zase budou vytrhávat zlověstné myšlenky a neblahé pocity.
Na tvorbě
Dälek je zřetelné, že nevyvěrá z nutkání producírovat se zbůhdarma po pódiu. Je v ní 0% pozlátka a 100% autentičnosti.
"Není to v tom, jak se oblékáme," zmiňuje newjerseyské duo svůj přístup k žánru, který se nebojí kritizovat. A étos odbojného hip hopu je díky tomu ještě o kus zřetelnější a efektivnější.
PS: O tom, jak dokáží Dälek komunikovat s kytarovou hudbou, se budete moci přesvědčit již 12. listopadu, kdy vystoupí v pražském Paláci Akropolis spolu s post-metalovými titány
Isis.