Zpátky v soukromém pekle

02.10.2009 13:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Poslední řadové album Alice In Chains, bezejmenná placka s třínohým psem na obalu, vyšla před dávnými čtrnácti roky. Léta osušila slzy po tragickém hrdinovi Layneu Staleym, vyšlo několik kompilací a nyní se fanoušci konečně dočkali nové nahrávky "Black Gives Way To Blue".
7/10

Alice In Chains - Black Gives Way To Blue

Skladby: All Secrets Known, Check My Brain, Last Of My Kind, Your Decision, A Looking In View, When The Sun Rose Again, Acid Bubble, Lesson Learned, Take Her Out, Private Hell, Black Gives Way To Blue
Vydáno: 28.9.2009
Celkový čas: 54:12
Vydavatel: Parlophone
Deska "Black Gives Way To Blue", vymodlená novinka Alice In Chains, jedné z kapel velké čtyřky ze Seattlu, je působivým návratem do poloviny devadesátých let. Můžeme operovat s termínem grunge, ale Alice In Chains měli stejně blízko k heavy metalu (viva Black Sabbath!) či alternativnímu rocku. A to se nezměnilo ani teď, dvacet let po podpisu první smlouvy s Columbia Records.

Kdo doufal, že deska bude znít stejně jako stará Alenka, dočkal se. Kdo se obával, že to bude stejné, také se obával opodstatněně. Layne Staley sice už sedm let zpívá v úplně jiné partě (a nepochybně jeho poslední trip nesměřoval do nebe, ale zcela opačným směrem), jenže nový zpěvák William DuVall se ukázal jako dostatečná náhrada do tandemu k hlavní postavě seskupení, kytaristovi a zpěvákovi Jerry Cantrellovi.

Je to především Cantrellova deska, na podloží Inezovy basy a Kinneyho bicích se valí jeho temné riffy (v "Check My Brain" je jeho kytara drásavá až je to fyzicky nepříjemné) a slyšíme pro AIC tak typické dvojhlasy. DuVall se příliš neprojevuje jako sólový pěvec, ostatně ani nemá Layneho charisma, ale do páru ke Cantrellovi je výborný. Pokud jste měli rádi akustické písně skupiny (viz jedno z nejlepších EP historie "Jar Of Flies"), dočkáte se i těchto jemnějších skladeb (krásné "Your Decision" a "When The Sun Rose Again"), ale mohlo jich být pohříchu více.

Odmyslíme-li si absenci Staleyho a hostování pianisty Eltona Johna v titulní nahrávce, jsou Alice In Chains roku 2009 stejní, jako bývali. Ponurá hudba a temné texty, strašidelný videoklip k sedmiminutové litanii "A Looking In View", internetové stránky, obal desky, to vše vytváří onu důvěrně známou image mužů ve vlastním pekle. Pevně doufám, že je to jen stylizace a vnitřně zvládnutý pocit vyjadřovaný hudbou, protože takhle to posluchači chtějí. A v civilu jsou tihle čtyři chlápci určitě docela veselé kopy. Nechme všechny smutky, frustrace a démony raději zavřené za dveřmi.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaromír Švejdík (Letní kapela) - Psaní písniček je pro mě hrabání se v nevědomí Vedoucím Linkin Park v rádiích šlapou na paty Lady Gaga a Bruno Mars, Calin v albech nesesadil Sheena Nové desky 50/2024 - od Snoop Dogga s Dr. Dre přes The Cure po Helloween Cathedral In Flames pouštějí na desce "count to nine" do svého temného světa barvy Martin Kyšperský (Květy) - Kliky na pěstích bych holku oblbnout nezvládl

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Acid Row & Redzed - Electric Funeral (Black Sabbath cover) Nové desky 42/2024 - od Kylie Minogue přes Báru Basikovou po Rag'n'Bone Mana Tony Iommi - Deified Ozzy by chtěl odehrát poslední koncert Black Sabbath s Billem Wardem za bicími. Tony Iommi není proti Nové desky 16/2024 - od Taylor Swift přes Pearl Jam po My Dying Bride Pearl Jam - Dark Matter "Útok na lidskou kreativitu musí skončit," píší Billie Eilish, Pearl Jam i Robert Smith a bouří se proti AI Pearl Jam - Running Pearl Jam se vracejí s deskou "Dark Matter". Bude prý tvrdší, než čekáme Mark Lanegan - Zpívej pozpátku a plač