Před několika lety jsem brouzdal na YouTube.com a pátral po jednom dílu Jamieho Olivera a v souvisejících videích jsem objevil výživný hudební bujón v podobě záznamu z vystoupení Vienna Vegetable Orchestra. Tehdy se mi to jevilo jako recese. Avšak po jejich čtvrtečním koncertě v Paláci Akropolis...
© facebook interpreta Zeleninový večer uvedlo hradecké duo
Dva. Za tu dobu, co je sleduji, se neuvěřitelně posunuli, z lokální divadelní kapely se stali oblíbenci české klubové scény a promotéři se o ně perou. Zásadním momentem bylo vydání alba "Fonók" u Indies, které jim otevřelo cestu i do mediálního světa. Vzhledem k tomu, že deska byla skvěle produkovaná, jsem se obával, že živé provedení za ní bude pokulhávat. Naopak. Koncertní podoba jim sluší. Jan Kratochvíl skvěle zvládá obsluhovat loop station, zpívat, beatboxovat, hrát na kytaru a do toho ještě živě vrstvit nové smyčky v synchronizaci se saxofonem a vokálními kudrlinkami své partnerky. Taneční energie v kombinaci s chytlavými refrény v neexistující řeči fungují nadmíru dobře.
V tiskovce k vystoupení Vídeňského zeleninového orchestru zaznělo několik informací, které spolehlivě nalákaly poměrně širokou sortu lidí. (Ostatně, zelenina je dost mezigenerační záležitost.) První z nich bylo zveřejnění seznamu požadavků potřebných ke koncertu, na kterém byly položky jako: 20 lilků (co největších!!!), 12 okurek (dlouhých a rovných) anebo šlupky z cibule. Další důležitá předzvěst, o které se šuškalo před koncertem, byla zeleninová polévka, která měla být servírována na závěr.
© facebook interpreta Vzhledem ke všem neobvykle chutným lákadlům, které i na mě zafungovaly tak, že jsem se před koncertem ani nenavečeřel, ve vzduchu visela otázka nejdůležitější: jak to vůbec může znít. Koncert byl snímaný dostatečně vybuzenými kondenzátorovými mikrofony, které byly jednak na stojanech a v případě perkusivní zeleniny jako dýně, zelí nebo podivné loutny bůhví z čeho, i malými mikrofony zabudovanými uvnitř. Zvuk byl úžasný. Především díky zvukařovi a také díky dílčímu nazvučení "nástrojů". Většina hudebníků měla u nohou různé krabičky, zřejmě sustainery, compressory a octavery, které však využívali poměrně střídmě. Byly znát určité posuny ve zvuku, ale nijak se to netřískalo, a vždy to bylo v zájmu specifického zvuku té či oné zeleniny. Vrcholem pro mě byla píseň "Krautrock". Ano hádáte správně, v téhle písni se hrálo na zelí. A to na zboostrované zelí. Slyšeli jste někdy feedback od vygainované hlávky zelí? Že ne? Velká chyba.
Oproti vyloženě recesistickým skladbám měl Zeleninový orchestr v repertoáru i kusy vážné. Troufli si na Igora Stravinského nebo na skladbu "Radioaktivität" od
Kraftwerk. Obzvlášť tento cover od Kraftwerk sklidil velký potlesk. Vzhledem k tomu, že jen polovina z třináctičlenného orchestru (v Akropoli jich bylo pouze deset) má nějaké hudební vzdělání a zbytek jsou malíři a designéři, bylo jejich provedení překvapivě citlivé, nápadité a precizní. Obzvlášť hlavní motiv v podání dvou mrkvových vibrafonů. Vskutku geniální.
© facebook interpreta Právě spojení s Kraftwerk, pionýry elektronické hudby, je pro ně určující. Repertoár
Vienna Vegetable Orchestra je totiž převážně složený z akustických přepisů soudobých i historických postupů elektronické hudby. Čerpají z Aphexe Twina, Steva Reicha, Johna Cage, Christiana Fennesze a chtě nechtě i z The Monks. Jejich poslední album "Automate" je toho důkazem. Na koncertě předvedli i další elektro-zeleninové imitace jako "Greenhouse", housovou vypalovačku s vyhrávkami na okurkovou trubku, nebo "Minimal techno". Obdivuhodné byly hráčské výkony, a to jak schopnosti hráčů na rytmické nástroje: fazolová chrastítka, dýňové a celerové bongo, baklažánové kastaněty, kapustový skrečing, tak i nástroje melodické: pórkové housle (které se musejí před použitím pořádně olízat), mrkvové flétny, vodní ředkev, i šíleně vypadající kombinované příčky, trumpety a duté didžeridu tykve.
Přestože se na mnoha místech koncertu nešlo ubránit smíchu (někteří se smáli od začátku do konce), jejich hudba není zas tak směšná. Neřekli byste, jak mocný zvuk vznikne, když uhodíte dvěma lilky o sebe. Za takový zvuk by se ve svých beatech nestyděla ani
Björk. Fakt.
Zeleninový orchestr zdánlivě žánrově zapadá do koncepce různých ulítlých uskupení, které hrají na vysavače, auta nebo popelnice, ale troufnu si říct, že formát Vegetable Orchestra je z hlediska hudebního experimentu trochu výš. Jejich koncept v sobě spojuje nekonečné možnosti hudebního vynalézání (Kolik nástrojů se dá vyrobit ze zeleniny? Kolik druhů zeleniny existuje?), vzrušující mimohudební kulinářský přesah, skvělou zábavu a výbornou taneční hudbu.
© facebook interpreta A na závěr ještě polévka. Hned po poslední písni se na podiu objevil velký kotel a do publika putovaly první plastové talíře. Lepší přídavek koncertu si nepamatuju. Ostrá zeleninová polévka z kvalitních surovin z trhu ve Vršovicích, kde před koncertem tým vybíral svoje nástroje. Potom ještě dali k dispozici množství zeleniny, která sloužila v interpretaci Stravinského partu jako tympány a rytmická sekce orchestru. Tak jsem si vzal pórek, mrkev, papriku a tykev na páteční oběd. Přede mnou takovej statnej chlap ulovil obrovskou dýni, kterou si pyšně odnášel domů. Ten večer se vůbec po Praze v městské dopravě pohybovalo spousta lidí s nebezpečným množstvím zeleniny po kapsách s listama kapusty místo klobouků.
Budu se asi trochu rouhat, ale byl to jeden z nejlepších koncertních zážitků za poslední dobu.