Vše, co byste mohli očekávat od předání zlaté desky, se skutečně stalo, a to na party v Roxy.
© facebook interpreta
Co bych vyprávěl, byl to docela normální a místy i příjemný večírek. Zaznělo vše, co člověk mohl očekávat, došlo ke všem fázím programu, které byly předem zveřejněny. Bylo by zbytečné večírku něco vytýkat (organizačně byl zvládnut profesionálně), nebylo by na místě jednotlivé bloky přechvalovat. Neboť každý si odnesl takový zážitek (stran hudebních produkcí), jaký mohl očekávat, každý mohl být spokojen přímo úměrně své "přípravě". Aneb "jak sis užil soundtrack, takový's měl večírek".
Celé to moderoval s roztomilostí, vtipem a spontánností sobě vlastní Mardoša. Večer odstartoval
DJ LL (
Laco Lučenič), vlastně ani tak "nedjoval", jako spíše pouštěl z CD a doplňoval melodickými sekvencemi a diváci teprve přicházeli, takže na výrazu a náboji hodně šetřil. Roli DJe věrně napodobil (a ze židle vstal) jen jednou, když si ho přišel nafilmovat kameraman, zbytek svého setu znuděně posedával a občas hrábnul prsty do přístrojů, jeho výstup oživl až ke konci, když přišla dcera slavného Pavola -
Linda Hammelová, která si naživo zazpívala píseň "Chladná (ako zmrzlinový pohár)" - to i sám LL pookřál.
A pak se to rozjelo. Napřed klip "Smoke Under Water" jednoho z Muchowových projektů
Fake Dead, následoval nejočekávanější a nejsilnější moment večera - jedna z nikde jinde nevystupujících "filmových kapel" (obrat Ondřeje Bezra - recenze na
AlbumCity.cz) -
Loners - naživo (kromě Jana P. Muchowa zpěvák, člen bývalých Support Lesbians -
Kryštof Michal a Karel Drašnar). Ať je soundtrack jaký chce, tak tři písně, které na něm hrají Loners ("Lucky Boy", "So Beautiful", "Never"), tvoří jeho (potažmo filmovou) hitovou osu. Kombinace chytlavé melodie ve zpěvu, tepajících spodků a decentní kytary, kterou zde věrně reprodukovali, měla pochopitelně velmi pozitivní ohlas v publiku, do velké míry se právě kvůli Loners prodalo desky kolik se jí prodalo a film vidělo tolik diváků.
Následovalo předání
zlaté desky (do toho dne 21.000 prodaných ks) za účasti Jiřího Macháčka, Jana P. Muchowa (režisér David Ondříček chyběl - t.č. "za louží"), dvou zástupců Warner music a Mardoši a křest nové verze soundtracku s rozšířením o dvanácti remixů písně "Lucky Boy" (
recenzi CD najdete zde). Pak film o filmu, během kterého se přichystali
Here.
Nevím, jestli to bylo příliš vysoko nasazenou laťkou předchozích performerů nebo náladou, kterou vyvolal výtečný dokument, ale
Here (na zvukové stopě figurují s jedinou skladbou -"Got 2 B") svým loudavým, utahaným a trpícím stylem už jen utlumovali, utlumovali a utlumovali, až po nekonečné třičtvrtěhodině úplně utlumili. Určitě ne všechny, své příznivce pod pódiem patrně nezklamali, nicméně i aplausy směrem ke konci nesílily, ale ustupovaly.
Melancholicky naladění diváci se vyměnili s tancechtivými,
Here odstěhovali aparaturu a na pódium přišel
Jan P. Muchow (jako
Lazy Jimmy) s dalšími dvěma
DJi (
Blue a
Carlos de Paolo) a pak už se jen hrálo (později je vystřídali
Gen-D & Millis - jedni z autorů remixu), tančilo, povídalo a požívalo... Jak říkám, zkrátka docela normální a místy i příjemný večírek.
Zlatí
Samotáři, 30.1.2001, Roxy, Praha