Slyšeno v předstihu: Megadeth - Endgame

03.09.2009 14:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Megadeth - Endgame
© facebook interpreta
Retro zkrátka frčí, v metalu tomu není jinak. Velké množství skupin se vrací k osmdesátkám, kdy začínala a zažívala první úspěchy. A tak se velká thrashová trojka rozhodla nezůstat pozadu. Metallica hodila rukavici, kterou Megadeth museli zvednout a Slayer již tradičně brousí nože na vlastním písečku, nedbajíce o své soky. Malý diktátor Dave Mustaine udělal tradiční sestavový kolotoč, tudíž na místo kytaristy nastoupil Chris Broderick, který se stal nadějí v očích mnoha fanoušků hledajících kytarovou jistotu ztracenou odchodem Martyho Friedmana.

A Chris nezklamal. V kapele dostává nebývale prostoru, na živých koncertech přebírá některá sóla od Mustaina, věří si a "Endgame" je díky tomu kytarově neuvěřitelně nadité. Již první vypuštěná skladba "Headcrusher" tomu napovídala. Hutný a tvrdý riff, zběsilý nástup sólové kytary, ultrarychlé bicí a Dave cedící své kyselé texty skrze zuby. Přesně z těchto dílů vznikaly desky kapely v osmdesátých letech a je vidět, že ve spíži ještě něco zůstalo, časem uzrálo a nyní vyplulo na povrch. Inu, milovníci "So Far, So Good... So What!", máte se na co těšit. Všude se tu dá zakopnout o nějakou tu kytarovou vychytávku, sólíčko či velké sólo. Zkrátka nahrávka nenudí.

Chris Broderick - Megadeth
© flickr.com
Thrasheři si spokojeně zavrní, heavymetalisté si spokojeně poslechnou výborné kytary a všichni budou spokojení. Tedy až na milovníky druhé poloviny devadesátých let, popových melodických závanů tu moc nenajdete. S výjimkou "The Hardest Part Of Letting Go... Sealed With A Kiss", která je silně melodická a je cítit spíše rockovou baladou. Naopak lehkým překvapením je úvodní instrumentálka "Dialectic Chaos", neb se nese ve znamení nezřízených kytarových onanií, aby plynule přešla ve šlapající "This Day We Fight" a od té doby to jede jak rozjetý vlak. Rychle, nekompromisně a především hlasitě.

Těžko odhadovat příčiny návratu k osmdesátkám, ale kapele to nijak výrazně neubírá, naopak je jistá a šlape jako v nejlepších letech. Výrazný progres tedy na novém albu očekávat nelze, tohle je metal a ten má jasný názor. Experimenty se nevyplácí, o čemž by Megadeth s "Risk" mohli vyprávět. Metallice příklon ke kořenům poměrně vyšel, uvidíme, jak si mezi metalovými fanoušky povede tato deska.

"Endgame" najdete na pultech obchodů 14. září s tímto tracklistem: Dialectic Chaos, This Day We Fight!, 44 Minutes, 1,320, Bite The Hand That Feeds, Bodies Left Behind, Endgame, The Hardest Part Of Letting Go... Sealed With A Kiss, Headcrusher, How The Story Ends, Nothing Left To Lose.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY