Druhý díl speciálního vydání Co poslouchá musicserver je tady. Stejně jako v předchozím díle je hlavním tématem léto. Podle dnešních příspěvků je patrné, že tohle roční období může mít mnoho podob. O tom vás ostatně přesvědčí punkáči Slobodná Európa, slunná kompilace Café Del Mar a nezničitelní Ministry.
© facebook interpreta V roce 1991 jsem slavnostně sfouknul tři dortové svíčky a byl přeřazen do školky, bylo mi zkrátka jedno, co se děje venku. O několik set kilometrů na východ však vznikla nahrávka, která mi vždy s příchodem léta sama vleze do přehrávače a hnízdí tam až do smutného podzimu. V tomto roce spatřil světlo světa debut
Slobodné Európy. Nabízí krásný prototyp letního života, kdy se probudíte před obědem, jdete na pivo a nemáte žádné starosti. Všude je jen rock’n‘roll, pivo a hromada krásnejch holek. Komu by se takhle žít nechtělo? Nic lepšího prostě není. Alespoň dokud hraje tahle deska, která ve svém naivním optimismu odmítá zobrazovat realitu. "Golden Beach" nebo "Stará sladovňa" nenabízejí nějaké zmoudření, ale dostanou vás do fáze, kdy rezignujete na starosti, protože nakonec se stejně ukáže, že "Analýza dokázala hovno". Tenhle životní přístup sice uvedl kapelu do těžké drogové závislosti a skoro jí zničil, ale to se nesmí říkat. Jinak se idylka zničí. A to by byla škoda.
"Pakáreň"
Co poslouchá...
Dan Hájek
Různí - Café Del Mar Volumen Seis (1999)
© facebook interpreta K létu patří sluneční paprsky, průzračná voda a krásné pláže obepnuté dlouhými stíny palem. Je to očistný balzám pro duši a k němu u mě bezesporu patří i
chill-out za krásně vybarveného západu slunce. Zavedenou
značkou v tomto oboru je série
"Café Del Mar". Nejprve to byla kavárna na Ibize (příští rok bude slavit již třicáté výročí), nyní je to síť po celém světě a osobně jsem si
vyzkoušel atmosféru ve Valencii. Nejraději mám díly, které kompiloval
José Padilla nebo Bruno. První šestice byla výhradně prací Josého, ten se nebál míchat styly a rozmanitost emocí.
Šestka nabídla i jeho vlastní kompozici "Adios Ayer" (tu později nazpíval
Seal) a tracky od Talvin Singh,
dZihan & Kamien, Humate nebo Mandalay, jejichž křehká popovka "Beautiful" zapadá zcela idylicky. Padilla zde odhaluje i jeho propadnutí láskou v
Dusty Springfield, "The Look Of Love" jeho spojitost s "Café Del Mar" paradoxně ukončuje a navazuje až na sólo projekt na stejném principu "Café Solo" (poprvé se objevil v roce 2006). I když úroveň této řady jde v posledních letech spíše dolů (někteří dokonce volají po jejím ukončení), je stále co poslouchat.
"Beautiful"
© facebook interpreta Třináct let nazpět. Stojím ve frontě před vchodem do areálu pražského koupaliště Džbán. Právě tady za chvíli začne hudební festival Jam 96. Od školy už mám teď na dva měsíce pokoj a zítra odjíždíme s partou na Sázavu. Dovede si snad někdo představit lepší zahájení letních prázdnin než koncert Jesus Lizard, Franka Blacka nebo
Ministry? Jedinou vadou na kráse je fakt, že lístek, který za chvíli předložím napumpovanému členovi ochranky, je falešný. Kamarád, zaměstnaný v kopírovacím centru, uplynulé dny strávil tím, že "volné" vstupy rozdával po všech známých. Jak se blížím ke vchodovým turniketům, zmocňuje se mě stále větší neklid. Jasně, mohl bych si vstupenku poctivě koupit, jenže tím by se můj prázdninový rozpočet výrazně snížil. Přede mnou už je jenom jeden kluk. Na druhou stranu taková hvězdná sestava stojí za trochu riskování. Svalovec v černých brýlích mi bere proužek papíru z ruky a mlčky si ho prohlíží.
"Tak co, pustíš mě, nebo sis všimnul, že je lístek špatně ustřižený?" Promlouvám k němu v duchu.
"Můžeš jít", zahučel kulturista a obrátil pozornost k dívce za mnou. Vešel jsem do areálu a úlevou vydechl. Jsem tady. Léto může začít!
"Just One Fix"
