Hudba chvíli funky, chvíli téměř písničkářství. Zběsilé beglajty střídá intimně tichá hra na kytaru. Radost střídají deprese. Punk Funk Genius vypotili desku dvou tváří. Desku hezkou, ovšem momentům, kdy ztrácí dech a vyslovuje již řečené, se nevyhnula.
Mladá slovenská kapela
Punk Funk Genius vznikla v roce 2006 takřka z ničeho. Jak sami někde prozradili, prostě se jim chtělo začít dělat hudbu. Album, o kterém je řeč, je toho vyústěním. Vznikalo ve studiu kapely
Lavagance, pod producentskou rukou Marka Rakovického a skupina si ho vydala sama. Tolko k faktům.
Název kapely možná lehce napovídá styl, ale rozhodně není úplně směrodatný. Hudba
Punk Funk Genius je bezesporu postavená na skvělém zvuku baskytary a bicích. Ty opravdu udávají silně funkovou rytmiku. Každopádně stylů je tu cítit hned několik. V pasážích, jež jsou téměř na úrovni jamu, se dostane i na tvrdý rock a možná i nějaký ten punkový refrén (
"You smell like fish!").
Osobně jsou mi nejsympatičtější polohy pomalejší, které dávají vyniknout i civilnímu zpěvu. Zpěvu, který sice není na Aurela, ale dovolím si tvrdit, že v hudbě
Punk Funk Genius stojí až v druhé řadě. V té první jde totiž o rytmus, melodii a pumpující energii, která musí zejména naživo být obrovská. Ale nenechte se zmást, nejsou to další
Gulo čar, nejdou úplně přímočaře. Navíc druhá část desky je poměrně hodně alternativní na jakékoliv škatulky.
Škoda, že si více nevyhráli s rodným jazykem a možná zbytečně úpěnlivě se upírali k angličtině. Slovenština je malebnější a překvapivě v kontextu jejich muziky i slušně pasující. Nerozhodný výsledek v souboji jazyků je sice kompromisem, ale zbytečným. O to víc, když jejich anglická výslovnost je slyšitelně slovanská.
Album "Ľuďom, ktorí sadia stromy" má dvě silné roviny. Tu energií přetékající a tu citlivou, jež reprezentuje třeba píseň, podle níž je album pojmenováno. Je to příjemná deska, ale vlastní několik momentů velice průměrných a dokonce i únavných. Hlavně z důvodu stokrát slyšeného. Jenže tomu se ve stylu, jaký si
Punk Funk Genius vybrali, vyhnout snad ani nelze. Funkových spodků se totiž moc vymyslet nedá. Přesto svým citem pro neřadovost načrtli, jak může vypadat správný směr.