Vítají vás Sporto Spojený státy. Manifest o obracené historii, zábavě, ale i o kruté realitě. To je deska "More". Opět vydaná digitálně a nově i na vinylu. Směs stylů, prostá hravost a české texty - to jsou devizy k nezaplacení. A fajn zjištění před okurkovou sezonou.
Při prvním poslechu
sporťácké novinky se mi vybavily hromady fotek, které v pravidelných cyklech přicházejí do mailové schránky. To vás takhle blýsknou kamarádi, když pohrouženi do sebe, úplně na plech usínáte a oni vám - strašná sranda - něco provedou ("Temný síly"). Většinou na těch momentkách býváte vysvléknutí nebo pomalovaní, někdy nad vás postaví chatrnou konstrukci z plechovek (kterou hned po probuzení shodíte na sebe) nebo vám mezi půlky
nakašírují čokoládovou polevu... A vy pak zjišťujete, co jste všechno tropili a jestli jste se u toho i nepo***li.
Podobný restart
historie možná udělali i
Sporto, když natáčeli "More". Evidentně totiž oprášili své vzpomínky na Kostelec nad Černými lesy a blízké okolí, pozvali hosty a zavřeli se do domácího
vězení (= nahrávacího studia). Tam začali zevrubně studovat paralely všeho, čím si prošli, začali objevovat staré demáče. Z prací je dokonale pobavil snad jen šot o tom, jak
Wohnout revolučně distribuují novou desku (viz "Pandemia Sympatico"), když oni takto fungují již několik let a vše nabízejí zdarma na netu. A to, co jen problesklo na společném
splitu s
Aran Epochal, je na "More" aplikováno v plné míře.
Šampón zpívající česky zábavné textové obraty, ale i pasáže k zamyšlení - to je věc, na kterou by si mnoho z vás nevsadilo.
Opak je ale pravdou, stačí zaslechnout "Manifesto" (s textem od
Aran Epochal), kde s nadsázkou odkrývají svoje
Spojený státy a brakují svou minulost na fleškách. Odhalené pocity k svému oblíbenému městu ("Cílek"), vedle toho s plnou vážností podsunutá otázka domácího násilí ("Dva zuby") nebo utišování malého kluka, který musí jít na operaci a vy mu vysvětlujete, že to bude všechno dobrý ("Volám tě kovboji"); to jsou další nové tváře
Sporto.
Bourek, Šampón, Dáda a Kluk po svém ukazují, co to je pop. Ale to by nebyli oni, kdyby se tu a tam nemihl folk od táboráku s trampy, indie rock, electro, post punk, idmko nebo hip hop. Aranžmá to jsou
nonšalantně prosté, ale plně funkční s hitovým potenciálem, kdy si většinu věcí rychle zapamatujete a budete si je pobrukovat cestou do nonstop herny U kocoura v Nuslích ("Chlapci"). "More" je zkrátka barevné album do nepohody.
PS: "More" vychází na těžkém bílém vinylu pro všechny zvukové fajnšmekry (mezi ně se i já počítám) a pokud nemáte doma gramec, můžete bez omezení stahovat na tomto
linku.