Napravení rebelové

08.06.2009 00:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Pittsburgh proslul v našich zemích hlavně díky angažmá Jaromíra Jágra, ale v jeho ulicích vznikla i slavná kapela Anti-Flag. Ta vždy hrdě vystupovala proti zlu kapitalismu, až se dostali pod křídla jednoho z majors. Pak se ovšem vrátili do náruče undergroundu. A vydali skvělou desku "The People Or The Gun".
8/10

Anti-Flag - The People Or The Gun

Skladby: Sodom, Gommorrah, Washington D.C. (Sheep In Shepperds Clothing), The Economy Is Suffering... Let It Die, The Gre(a)t Depression, We Are The One, You Are Fired (Take This Job, Ah, Fuck It.), This Is The First Night, No War Without Warriors (How Do You Sleep?), When All The Lights Go Out, On Independence Day, The Old Guard
Vydáno: 8.6.2009
Celkový čas: 31:04
Vydavatel: Papagájův Hlasatel Records
Redakční kolega Ondřej Michal si v recenzi na minulý počin Anti-Flag zahrál na proroka a poukazoval na to, že s major labelem angažování revolucionáři brzy dojdou k znevážení vlastního jména. Američané si jeho recenzi zřejmě pozorně přečetli a novinka vychází u malého vydavatelství Side One Dummy. Prapor revoluce tak opět hrdě vlaje a na adresu kapely nikdo nemůže vypustit křivého slova, alespoň z hlediska zaprodanosti. A tak se na nás z obalu usmívá prázdná televize a za ní prostřelená americká vlajka v barvách, které důvěrně známe z praporů komunistických zemí. Zajímavý signál a typická provokace.

Novinka se odehrává ve stejném duchu jako předchozích osm alb. Až popová melodičnost a radikální politické texty. Jenže v současné době se mnoho kapel zmítá v tom, že nemá proti komu bojovat. George W. Bush již nesedí v Oválné pracovně, čímž nepřítel číslo jedna zmizel. Málokterá kapela se přeorientuje z politiky na zvířátka, a tak Anti-Flag začali kritizovat jinde. Do karet jim nahrála ekonomická krize, takže největší pecka alba se jmenuje "The Economy Is Suffering... Let It Die", zkrátka notoričtí revolucionáři si pokoj nedají a navážejí se i do armády a mnoha dalších problémů.

Hudebně se kapela vrátila ke kořenům z desky "Die For The Goverment" a řádně jí to prospělo. Afektovaný zpěv frontmana se místy zdá ještě afektovanější a naopak v jiných polohách mnohem zpěvnější. Kapela pak zní mnohem lépe a navíc se nebojí experimentovat. "This Is The First Night" pak nemůže popřít vlivy amerického country. "On Independence Day" rovněž není žádná punkovka. Je to pestré a zároveň stále kompaktní.

Odchod od majoru vůbec kapele neuškodil, novinka má rozhodně vzestupnou tendenci od minulé desky. Ta je tak zajímavým stupněm ve vývoji jedné kapely, která proslula svou radikálností, aby skončila u majoru a pak hledala cestu zpět. Inu, podobným případem byli u nás Jaksi taksi, ale ti díky svým pokusům skončili v opovržení dřívějšího publika a na volebních mítincích ČSSD. Doufejme, že Anti-Flag potká jiný osud a neskončí v propadlišti dějin. Za tuhle desku si to totiž rozhodně nezaslouží.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY