Budoucnost je pohoda

26.05.2009 05:00 - David Věžník | foto: facebook interpreta

Skoro na den přesně po dvou letech vychází dvojici The Bird And The Bee druhá řadová deska. Jmenuje se "Ray Guns Are Not Just The Future". Co čekat od takového pohodového kavárenského jazz-popového projektu, jakým tandem Kurstin-George je? Nějaký velký pokrok? Ne. A je to špatně? Ne. Vůbec ne.
7/10

The Bird And The Bee - Ray Guns Are Not Just The Future

Skladby: Fanfare, My Love, Diamond Dave, What's In The Middle, Ray Gun, Love Letter To Japan, Meteor, Baby, Phil, Polite Dance Song, You're A Cold, Witch, Birthday, Lifespan Of A Fly
Vydáno: 26.1.2009
Celkový čas: 44:55
Vydavatel: Parlophone
Třeba vás napadne Paříž. Procházíte se po Champs-Elysées, popíjíte drahé víno nebo ještě dražší kávu na Montmartru a pak vám najednou dojde, že se vlastně docela nudíte. A tak vezmete foťák a před tou profláklou Eiffelovkou se vyfotíte s tím nejotrávenějším a nejznuděnějším obličejem, který vaše mimické svaly zvládnou. A přitom jste v Paříži nikdy nebyli a jen si hrajete s programem typu Photo Booth. A třeba vás něco takového napadne i při poslechu druhé řadovky losangeleského dua The Bird And The Bee. A třeba ne, protože milujete Paříž.

Hudba, kterou Inara George ("bird") a Greg Kurstin ("bee") tvoří, je totiž zrovna taková: líbivá, sladká, zamilováníhodná, a to chvílemi do takové míry, že se z toho docela nudíte. Ale není to taková ta nuda Nuda, spíš pohodička, lenivá příjemná ospalost. Ta První Pařížská Káva třeba. Chutná jinak než cokoliv, co jste za svůj jakkoliv dlouhý/krátký život pili, a vám je fajn. Sladkým hlavovým hláskem vám do oušek šeptozpívá andělská Inara a slibuje, že až budete mít narozky, tak se s vámi pomiluje. Jejímu parťákovi Gregovi to vůbec nevadí, naopak, ještě Vás bude popohánět "kick ass beatem", a tím celé produkci dodá potřebný kontrast.

Albu "Ray Guns Are Not Just The Future" by mohla pomoct/uškodit (záleží na úhlu pohledu) Kurstinova spolupráce s Lily Allen završená její nahrávkou "It's Not Me, It's You" vydanou shodou okolností také hned z kraje letošního roku. Tihle dva totiž vytvořili podobně symbiotický celek jako Včelka s Ptáčkem, a tak jsou si obě desky dost podobné. I když je vokál George pořád víc "alternativní" a i Kurstin se nebojí přitlačit na pilu, stejně se nezapře: vzpomeňme na onu dávku melancholie opředenou těmi oblíbenými harpsichordíky a orchestříčky. Doplněnou o to nejlepší z dvou EPček, která vyplnila čas mezi debutem a dvojkou.

Faktem je, že deset položek na "The Bird And The Bee" se trochu líp snášelo než čtrnáct (byť s intrem a bubenickým intermezzem "Phil") na "Ray Guns Are Not Just The Future". Víc to odsýpalo, i přes tu uvolněnou náladu. Tady se konec trochu slívá, a to ani není deska nijak zvlášť dlouhá. Ale v tomhle případě ten otrávený obličej stejně není úplně na místě, protože The Bird And The Bee to takhle dělají schválně. Dělali to tak už v roce 2007 a dělají to tak teď. Takže jde o to najít vhodnou chvíli a vhodné místo/město na poslech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY