Místo proměny recyklace

08.04.2009 05:00 - Petr Adámek | foto: facebook interpreta

Chcete vědět, jak zní nová deska Papa Roach? Dobrá, hrábněte do police s cédéčky pro jejich poslední tituly, vyperte je v pračce, vyždímejte, vodu zceďte a při troše fantazie máte výsledek. Kaliforňané totiž nahráli svůj nejslabší materiál, velké očekávání následuje ještě větší zklamání.
4/10

Papa Roach - Metamorphosis

Skladby: Days Of War, Change Or Die, Hollywood Whore, I Almost Told You That I Loved You, Lifeline, Had Enough, Live This Down, March Out Of The Darkness, Into The Light, Carry Me, Nights Of Love, State Of Emergency
Vydáno: 23.3.2009
Celkový čas: 46:15
Vydavatel: Universal
Nevstoupíš dvakrát do téže řeky? Ale kdepak! Vždyť Papa Roach se na břeh té samé vrací už několik let. Zatím to byla aspoň zábava, tentokrát průšvih. A přitom to kdysi vypadalo nadějně: dvanáct let starou prvotinou "Old Friends From Young Years" a zejména o tři roky mladší "Infest" se přesně strefili do chutí strávníků tehdejší vlny nu-metalu, druhou jmenovanou udělali díru do světa. Jenže pak přišlo "Lovehatetragedy" a od té doby se Papa Roach drží hesla ctrl+c, ctrl+v. Stejný postup platí i tentokrát, avšak s použitím třetí zkratky ctrl+soft.

Aby bylo jasno - žádnou metamorfózu nečekejte a o čemkoliv novém si nechte zdát, "Metamorphosis" kopíruje téže šablonu jako jeho několik předchůdců. Po zvukové stránce není sice novince co vytknout, po stránce invenční není naopak co pochválit. Dočkáte se opět té samé směsice všeho, k čemu lze přiřadit předponu nu, new či neo. Určitý posun je znát, jenže Papa Roach se bohužel posunuli tam, kam po určité době míří většina podobných kapel (Staind, Seether, Nickelback...). Tedy do pohodlné náruče neosobního mainstreamu. Skupina se sice snaží znít ostře, ale ze syrovosti let minulých zbyla (snad s výjimkou " Into The Light" a "Change Or Die") pouhá vzpomínka. Hrany kytar jsou až příliš zbroušeny, také občasný řev Jacobyho Shaddixe už není, co býval. Za to přibylo zdvojeného vokálu a sborových zpěvů. Vlastně bychom mohli "Metamorphosis" nazvat popovou deskou obalenou hlukem.

Nový materiál jsou obyčejné nevýrazné písničky, nápad abyste hledali lupou. Škoda tím spíš, že Papa Roach se v minulosti ukázali coby zruční hitmakeři. Vzpomeňte třeba na "...To Be Loved", "Take Me" nebo "Scars" z posledních dvou počinů "Getting Away With Murders" a "The Paramour Sessions". Pár světlých momentů se přece jenom najde, ale lamače hitparád budete tentokrát hledat marně. Naštěstí čtveřici (zatím) zůstala hrdost a vyvarovali se trapné komedie, kterou poslední roky předvádí výše zmínění pozéři z Kanady.

Nejvýraznějším prvkem i tentokrát zůstávají melodie a je třeba uznat, že na desce převládají ty příjemné. Druhou věcí je, že ačkoliv jsou popěvky líbivé, žádný z nich není natolik silný, aby se ve vaší mysli uhnízdil natrvalo. Ono by to možná fungovalo, jenže to by nesmělo jít o několikáté vylouhování téhož. To je prostě problém, který válcuje veškeré pozitivum, co deska nabízí. A aby té škody nebylo málo, skupina se opět pokusila o baladu a výsledkem je nejhorší skladba Papa Roach vůbec. Slibně se rozjíždějící "Carry Me" je totiž zavražděna refrénem, z kterého kape kýč po hektolitrech.

Fanoušci let posledních desek s největší pravděpodobností novinku bez potíží stráví, příznivci starých Papa Roach ji odloží po prvním poslechu.

PS: Neházejme flintu do žita, 7. června si banda může v pražské Roxy napravit pověst.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY