Vyčpělý bigbít

Poslední pětiletka před sametem. Ústředním výborem KSČ krytá Janečkova mafie řádí jak černá ruka, kde kdo má zákaz a je naháněn jak nadutá koza, Hanka se překvapivě vzepře, oficiální rockeři se oblíkají na střídačku jako metlíci, diskouši, gumáci i veksláci, a vymetají Sokolovy. I v muzice vykloubený čas.

4/10

Olympic - Bigbít (1986)

Vydáno: 19.1.2009
Celkový čas: 61:22

Skladby: Země v každém z nás, Stárnout, Festivaly, Dopis, Bigbít, Manekýny, Můj klid, Je to nářez, Jako tele na vrata, Já se oholím, Hry a slzy, Je to tak samozřejmý, Počkej až, Whole Lot-ta Shakin' Goin' On / Rock A Beatin' Boogie, It's Only Make Believe, Rock And Roll Music, Rock Around The Clock

Vydavatel: Supraphon

V okolním světě vedle diska a depešáků vládl metal. Plešatá jako vždy zavětřila správný azimut a Olympic odehrál na albu "Bigbít" lehce přitvrzený kašírovaný rock, perestrojkově znormalizovaný do televize i estrád. Když pominu tuzemský zvukový odér, jsou to všechno jandovsky sériově zručné a chytlavé písničky pro masy. "Země v každým z nás" má přirozený švih a spád, "Stárnout" přítulný svíčkový refrén a až na příšerné huha proklady jsou "Festivaly" dobrej rokec.

Tak by se daly lepit přívlastky skladbu za skladbou. Zatímco kompozičně většina řemeslně obstojí, soundem a aranžemi vůbec. Mimo kytaru samá nápodoba. Kupříkladu "Dopis" je pokus o Black Sabbath, strašidelný jak pastelková kresbička hřbitova z mateřinky. Takových bezbarvých deja vu ozvěn najde každý pamětník víc. Jediná nadčasovka je pokleslá hrkačka "Jako tele na vrata", ta pobaví kdykoliv. Vlezlé kosmojarré či europeácky fanfárové anebo jakoženajazzlé syntíky se nedají poslouchat ani jako kolorit doby. Přesto všechno jsem shovívavý. V roce vydání mi tohle někdo položit na gramec, tak letí i s "Bigbítem" oknem ven.

Zlatá edice Suraphonu je tradičně bohatě vybavena komentáři, daty i bonusy. Ty mimo jiné dokumentují, jak Janda přešaltovával Olympic podle potřeby kamkoliv, třebas na novou vlnku. "Já se oholím" má až kocábovské syntíkové barvičky, i rytmika se rozehrává jak malý Pražský výběr. Klasickej rokenrol s piánem, to byla vždycky Berkova doména. Je dobře, že reedici posledního alba nahraného s jeho přispěním krátce před tragickou smrtí, doplňují čtyři klasické rnr kousky, sejmuté naživo v květnu 1980 na jednom z mnoha posledních, či výročních turné.

Tenhle "Bigbít" ale osloví jen některé čtyřicátníky. Dokument doby. Nic víc.

• recenze ? (milanmilan2, 24.02.2009 20:39) Reagovat

  Dobrý den. Skutečně to psal pan Merhaut ? Nebyl to náhodou František Ringo Čech, druhdy samozvaný císař českého hardrocku ? Připitomělou přezdívku " Plešatá " snad může použít jen někdo, jehož IQ nedosahuje ani IQ houpacího koně. I když ... ten se dokáže alespoň houpat, takže je alespoň na něco dobrý ....
  V recenzi bych přece jen očekával něco, např. o sestavě, která původní LP nahrála, jde o pětičlenou sestavu, již po odchodu Petra Hejduka od bicích, čerstvě nastoupivší Milan Peroutka rozhodně zvuk Olympicu přitvrdil a dvoje klávesy, tj. Berkovy a Valentovy ( přišel z Karamelu - Přízrak 7. B - pamatují pamětníci ? ).
  Pak bych očekával, že se recenzent zmíní o textech - již žádný Borovec, ani Rytíř, hlavně Vrba a Oulík - zmíněná Země v každém z nás je dost dobrý " otevírák " tehdejších koncertů.
  Termín " svíčkový " refrén jsem fakt nepochopil, autor asi myslel právě na svíčkovou ( na smetaně ).
  Rovněž tak " huha " proklady, to mi nic neříká, nějak mne to neoslovila. Leda, že by inspirací byly Hlinomazovy hlášky - huhu kaše a gogo koktejl to tuším bylo ....
  Jinak pochválit Tůmovo sleevenotes to vyžaduje skutečně dost odvahy .... např. z Petra Hejduka je najednou Milan Hejduk .... Též famózní je pochvala za bohaté bonusy ...... Prosím, ví pan autor o Olympicu alespoň něco ?
  Na stránkách Olympicu, kam nepíší pouze zarytí příznivci, je informací obdobného charakteru nepočítaně.
  Povšimněte si, že neberu autorovi jeho názor na kvalitu alba a nevyvracím mu jej. Má na něj právo. Já bych ostatně jako tak trochu fajnšmekr přes Olympic v takovém případě asi nebyl právě objektivní.
  Nicméně si myslím, že jde o špatně odvedenou práci s množstvím chyb a nedostatků a zmíněné urážky, kterou nechápu už vůbec.
  Nezbývá než povzdechnout, kdeže jsou časy panů např. Dorůžky, Jehneho, Horáčka, Rejžka, Vlčka, Černého atd.
  Tak. Doplním ještě volnou parafrázi známého českého filmu- autore, vrať se do hrobu. A dodám - fuj. milanmilan2
  
  

  • Re: recenze ? (Já nejsem já , 24.02.2009 21:15) Reagovat

    Taky jsem kroutil hlavou, co vypotil tento jakýsi Merhaut. Ale nic, takovejch Merhautů má Petr Janda usušených na půdě...Každej dělá, co umí. Někdo dělá a někdo žvaní a žvaní a žvaní. Tento server je definitivně na dně.
    
    

    • Re: recenze ? (provaz!, 24.02.2009 21:36) Reagovat

      Každý dělá co umí? V tom případě by Janda neměl dělat muziku.
      
      

      • Re: recenze ? (HonzaK, 26.02.2009 11:29) Reagovat

        Jenže jeho LP/CD/DVD lidi kupovali a kupuji po statisicich.
        
        Co kupují u tebe ?
        
        

        • Re: recenze ? (daalbarizer, 27.02.2009 03:08) Reagovat

          To ze to kupuji jeste neznamena, ze to neni korunovana sracka. A "tak trochu fajnsmekrovi pres Olympic" nahore - pokud IQ recenzenta nedosahuje IQ houpaciho kone (mimochodem, zacina me pekne srat jak se dnes IQ ohani kazdy primitiv ktery ani nevi, co to to IQ vlastne je), znamena to, ze i polovina houpaciho kone vi, ze po a pred uvozovkami a zavorkami se nedelaji mezery.
          
          

Vedoucím Linkin Park v rádiích šlapou na paty Lady Gaga a Bruno Mars, Calin v albech nesesadil Sheena Ani v předvánočním období nedošlo k výměně lídrů tuzemských hitparád. V éteru pokračuje nadvláda Linkin Park s hitem "The Emptiness Machine", Viktor Sheen kraluje singlovému digitálu i albovému přehledu. Jeho dominanci neohrozil... čtěte zde

Vydáno: 19.12.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

Nové desky 50/2024 - od Snoop Dogga s Dr. Dre přes The Cure po Helloween Poslední vydání našeho přehledu v tomto roce přináší společnou desku Snoop Dogga a Dr. Dre, živáky Helloween, The Cure, Blue Öyster Cult a The National. Novinky nabízejí Subway To Sally, Saint Etienne a hned dvě SOČR - jednu... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2024 14:00 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Recenze: Cathedral In Flames pouštějí na desce "count to nine" do svého temného světa barvy Už pět let uplynulo od chvíle, kdy se začala psát albová historie Cathedral In Flames. Pražská parta tehdy svým debutovým EP vysoko pozvedla prapor ortodoxního gotického rocku. Následující plnohodnotná studiovka "Hang Me High & Bury... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Kyšperský (Květy) - Kliky na pěstích bych holku oblbnout nezvládl Před pár týdny vyšla už desátá deska skupiny Květy, která se jmenuje "41 minut". Nejen o ní, ale třeba i o tom, jak funguje vesmír, o mlčení s Filipem Topolem nebo o tom, zda by chtěl zpívat v Lucii, jsme se bavili s jejím srdcem i... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 14:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

7/10

Recenze: Jiří Krhut a Štěpán Kozub se vracejí emocemi nabitou deskou "Přeježděný vztah" V době, kdy hvězda Štěpána Kozuba, především coby komika a herce, vystřelila strmě nahoru, mu ve spolupráci s hudebníkem Jiřím Krhutem vyšlo překvapivě civilní album "Prásknu bičem". Na tesknost a emotivní texty debutu druhá... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2024 08:00 v sekci Recenze