Alice Cooper Group (1969 - 1974)

Nelze se divit tomu, že je Alice Cooper označován za otce shock rocku. Již v úvodu kariéry ho provázelo množství městských legend, které ještě dlouho strašily lidi: rituální zabíjení kuřat na koncertech, zpěvák, který si po seanci myslí, že je do něj převtělená středověká čarodějnice, satanismus. Všechno samé lži, které pomohly kapele vystoupit na rockové nebesa.

Po několika neúspěšných formacích založil Vincent Damon Furnier spolu s přáteli kapelu Alice Cooper (název měl evokovat nevinnou folkovou zpěvačku). Když přišli do Los Angeles, pod záštitou Franka Zappy nahráli první dvě desky, které nezaznamenaly žádný úspěch. To se ale mělo změnit. Skupina totiž potkala producenta Boba Ezrina, který hodlal Alice Cooper Group i sebe samého zapsat do historie. Povedlo se.

Pretties For You (1969)

Debut kapely je charakteristický svým strašně chaotickým a těžko stravitelným zvukem. Psychedelické experimenty, hluk, nevyzpívaný Furnierův hlas, nezkušenost. Spolu s "Easy Action" často (a právem) prohlížené album. Za zmínku stojí snad jen dvě písně: "Reflected", která byla později kapelou přeměněna na hit "Elected", a "Apple Bush", příjemná popová skladba, o desetiletí později přezpívaná post-punkovou skupinou Josef K.

Hodnocení: 4/10
Palba alba: Reflected, Apple Bush

---

Easy Action (1970)

Je cítit značný posun oproti debutu. Kapela je vyhranější, Furnier již pomalu přichází ke svému specifickému hlasovému projevu ("Return Of The Spiders", "Mr. & Misdemeanor"). Výrazným problémem je ale stále zvuk, který je sice o řádný kus lepší než u (neposlouchatelného) debutu, ale stále jsou na něm nesnesitelné psychedelické stopy.

Hodnocení: 6/10
Palba alba: Return Of The Spiders, Mr. & Misdemeanor, Refrigerator Heaven

---

Love It To Death (1971)

Pro mnoho fanoušků i rockových historiků diskografie Alice Cooper Group začíná zde. První setkání s Bobem Ezrinem a definitivní průnik do historie. "Love It To Death", to je nesmrtelná nihilistická teenagerská hymna "I'm Eighteen", rock'n'rollová "Long Way To Go", devítiminutová pochmurná psychedelie "Black Juju", ale hlavně "Ballad Of Dwight Frye" - epická psychopatická pocta hororové legendě Dwightu Fryovi, začínající dětskou prosbou a pokračující chraplavým Fournierovým zpěvem o tom, jak se zbláznil. Vrchol skladby je, když začne (na koncertech ve svěrací kazajce) nepříčetně křičet "I wanna get out of here!" A svět byl v šoku.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: I'm Eighteen, Long Way To Go, Is It My Body, Black Juju, Ballad Of Dwight Frye

---

Killer (1971)

Ještě v roce 1971 kapela ukazuje, že překypuje kreativitou a vydává neméně legendární desku "Killer", která je pojmenovaná podle hada, jenž s nimi vystupoval. Formace se snaží (a také se jí to daří) překonávat samu sebe a klade si vysoké ambice. Dvakrát úspěšně šokuje teatrálním dramatickým art-rockem ("Halo Of Flies", "Killer"), cestou přidá nějakou tu rockovou hymnu ("Under My Wheels"), složí poctu příteli Jimu Morrisonovi (doorsovská "Desperado"), aby definitivně šokovali i ty, jež nepřekvapí ani Dwight Frye. "Dead Babies" je pochmurná balada o malé Betty, která se v nepozornosti rodičů předávkuje léky z poličky. Jedna z nejstrašidelnějších písní cooperografie a celé rockové historie. Mezi nezapomenutelné momenty patří chvíle, když hudba ztichne a v pozadí se ozve dětský pláč.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Under My Wheels, Desperado, Halo Of Flies, Dead Babies, Killer

---

School's Out (1972)

Co fanoušek to názor na nejlepší album. Ze všech alb, které kdy Alice Cooper vydal, právě "School's Out" je tím nejúplnějším. První koncepční deska jak Ezrina, tak Coopera (oba se jimi později proslavili), jejímž společným tématem je konec mládí a začátek dospělosti. Titulní skladba, otevíraná nezapomenutelným riffem, je jedním z největších hitů kapely a zároveň jedinou hitovou písní alba. Zbytek je přehlídkou nejrůznějších žánrů (od rocku, přes kabaretní jazz až po muzikál a instrumentálku), skvělých textů, melodií a instrumentálních výkonů pod dokonalým producentským dohledem Boba Ezrina.

Hodnocení: 10/10
Palba alba: kompletní tracklist

---

Billion Dollar Babies (1973)

Komerční vrchol zažívá kapela v roce 1973. Natáčejí jeden z prvních videoklipů v historii (viz níže), jsou na turné, jehož velikost a show nemá obdoby, a vydávají album, kterým dobíjí Ameriku. "Billion Dollar Babies" přináší mnoho zajímavých kousků: rockový duet s folkovým zpěvákem Donovanem v titulní skladbě, legendární "No More Mr. Nice Guy", satiru na americké volby "Elected", parodii na sebou vymyšlený shock rock v "Unfinished Sweet" a zejména mrazivý šok v nekrofilně laděné "I Love The Dead".

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Hello Hooray, Elected, Billion Dollar Babies, No More Mr. Nice Guy, Generation Landslide

Klip k písni "Elected" (1973)

Muscle Of Love (1973)

Po sérii nezapomenutelných alb přišla studená sprcha. Ponorková nemoc v kapele, stres, alkohol, náročné turné a totální vyčerpání kapely způsobují, že krátce po vydaní "Muscle Of Love", posledního alba celé skupiny, se formace rozpadá. Poznamenána je i tato deska, na níž chybí skutečně silné okamžiky, na které byla předchozí alba bohatá. Jedná se o v rámci diskografie průměrnou desku. Skutečně výrazná píseň je asi jen "Teenage Lament '74", variace na "I'm Eighteen" s podpůrnými vokály Lizy Minnelli a The Pointer Sisters. Mimochodem píseň "Man With The Golden Gun" byla původně složená pro stejnojmennou bondovku, ale producenti ji kvůli image kapely odmítli.

Hodnocení: 6/10
Palba alba: Hard Hearted Alice, Teenage Lament '74, Muscle Of Love

---

Začátek sólové dráhy (1975-1979)

Po rozpadu kapely vyšla bestofka "Greatest Hits" a některým se zdálo, že jméno Alice Cooper je mrtvé. Jenže zpěvák Vincent Damon Furnier se rozhodl pokračovat v rozdělané práci. Přisvojil si (i úředně) jméno Alice Cooper a vydal se na sólovou dráhu (zbytek kapely pod názvem Billion Dollar Babies vydal jedno neúspěšné album). S pomocí Boba Ezrina nahrál Cooper legendární desku "Welcome To My Nightmare" a pomalu upadal do alkoholismu, ze kterého se dostal až v roce 1978.

Welcome To My Nightmare (1975)

Ve vzpomínkách na úspěch koncepční "School's Out" se Ezrin a Cooper rozhodli udělat další podobnou desku. Steven je kluk, který je "tak trochu" psychicky labilní a má různé noční můry a vize. Písně jsou ukázkou nočních můr, do nichž Steven zabloudil (viz film "Alice Cooper: The Nightmare"). Album disponuje chytlavými singly ("Department Of Youth", feministická balada "Only Women Bleed") i dramatickou hororovou atmosférou a bylo ideálním soustem pro rockové fanoušky a kritiku. Jinak ke skladbě "The Black Widow" nahrál svůj kultovní pavoučí monolog ještě kultovnější hororový herec Vincent Price.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Welcome To My Nightmare, The Black Widow, Department Of Youth, Only Women Bleed, Years Ago, Steven

---

Alice Cooper Goes To Hell (1976)

Alice Cooper za začal vzdalovat rockové hudbě a zamotával se do experimentů, které někdy vycházely a někdy ne. Rozhodl se pokračovat v úspěchu "Welcome To My Nightmare" a v roce 1976 nahrává další koncepční desku, teď pro změnu z pekla. Na albu je minimum elektrických kytar, významným nástrojem jsou exotické perkuse a často je cítit jazzový feeling. Přesto ale albu chybí lépe napsané písně a výraznější melodie i motivy. Mezi nejznámější písně patří úvodní "Go To Hell" a balada "I Never Cry". Výjimečně deska neměla podpůrnou show a to kvůli anémii, která se u Coopera projevila těsně před turné. Show měla být ale zajímavá: "Peklo měla být diskotéka, protože diskotéka, to je peklo!"

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Go To Hell, You Gotta Dance, Didn't We Meet, I Never Cry

---

Lace And Whiskey (1977)

"Alice Cooper Goes To Hell" nebyl právě největší úspěch a marně se to snažil Cooper odčinit s "Lace And Whiskey". Divná pocta Broadwayi plná slaboduchých balad spolu s nekontrolovatelným alkoholismem poslaly Coopera na dno muzikantské i životní. "Lace And Whiskey" je jeho nejhorší sólová deska, na níž by se některé písně daly označit jako odporné (netřeba se Alice ptát, zda je hrdý na takovou europopovou zrůdnost, jakou je "No More Love At You Convenience"). Osamělým hitem z alba je průměrná balada "You And Me". Skutečně kvalitními písněmi jsou pouze úvodní rocková "It's Hot Tonight" a závěreční dramatická balada "My God".

Hodnocení: 5/10
Palba alba: It's Hot Tonight, You And Me, My God

---

From The Inside (1978)

Alice Cooper odešel na léčení do psychiatrické léčebny (byl tam jediným alkoholikem, kolem něj byli samí vrahové a psychopati) a svůj zážitek se rozhodl umělecky ztvárnit. Dává se do týmu s Berniem Taupinem (textařem Eltona Johna) a na svět přichází "From The Inside". Je to takový malý zázrak; jsou to v podstatě podobné klavírně laděné, jemně broadwayské skladby se sedmdesátkovým feelingem, jako tomu bylo na předchozím albu. Rozdíl je ale řádný a může za to brilantní skladatelské umění. Hitem alba je "How You Gonna See Me Now", další z popových balad, kterými Alice dobyl hitparády v druhé polovině sedmdesátých let. Ze všech je ale tahle nejupřímnější a nejdojemnější (jde o částečný přepis dopisu, který Alice poslal své ženě).

Hodnocení: 9/10
Palba alba: From The Inside, Nurse Rozetta, Millie And Billie, Serious, How You Gonna See Me Now, For Veronica's Sake, Inmates (We're All Crazy)

---

New Wave (1980-1985)

Po vydaní "From The Inside" se Alice zpětně podíval na svá poslední alba a byl znechucen z toho, že každým jeho hitem byla balada. Předchozí období hodil za sebe a rozhodl se pro razantní změnu.

Bylo to období změn nejen u Alice, ale také v celé hudbě. Byla to éra vzestupu new wave. Alice nadšený z této hudební vlny plné bizarností a syntezátorů se spojil s Royem Thomasem Bakerem, jenž ho prostřednictvím alba "Flush The Fashion" posunul do nových vod. To celé ale nemělo absolutně žádný efekt, Alice Cooper upadl do zapomnění a později opět do alkoholismu (z něhož se vyléčil až po "Dada").

Období první poloviny osmdesátých let je obdobím totálního úpadku a odpoutaní se od jakýchkoli konvencí. Ačkoli alba z těchto let byla komerčně neúspěšná, mezi fanoušky jim patří pro jejich bizarnost a nespoutanost kultovní status.

Flush The Fashion (1980)

Nejbizarnější název alba, jaký kdy Alice vymyslel. Flush The Fashion - do hajzlu s módou, je to stylové posílání módy do hajzlu, stylové jako new wave. A to je ta bizarní pointa. Alice Cooper se zapojil do módní hudební vlny a nahrál album, kterým posílá módu do hajzlu. Co se produkce Bakera týče, mnohé písně jsou zvukově podobné kapele The Cars, které dělal producenta, a nezapře se ani vliv další tehdejší hvězdy Garyho Numana. Je to velmi bizarní deska (kdo nevěří, ať si pustí syntetizátorové country "Leather Boots" nebo psychotické "Aspirin Damage") a věští, o čem budou následující roky.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Clones (We're All), Pain, Aspirin Damage, Grim Facts, Dance Yourself To Death

---

Special Forces (1981)

"Special Forces" jsou o něco více inspirovány soudobým punkem. Na new wave se odkazuje hlavně úchylnost "Skeletons In The Closet" a rozkošně primitivní "You Want It You Got It". Zbytek je čirý punk rock. "Who Do You Think We Are" by se za určitých okolností mohla stát stejně legendární skladbou jako "No More Mr. Nice Guy" a "You Look Good In Rags" by mohl být kvalitní hit. To jsou ale hypotézy. Album totálně propadlo a během následného turné Alice opět propadl alkoholismu.

PS: bizarnost této éry lze nejlépe vidět na "Alice In Paris", videoklipovém filmu natočeném k propagaci "Special Forces". Na YouTube.com jsou ukázky. Slovy těžce popsatelné.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Who Do You Think We Are, Skeletons In The Closet, You Want It You Got It, You Look Good In Rags, Vicious Rumors

Klip k písni "Clones (We're All)" (1980) z filmu "Alice In Paris" (1981)

Zipper Catches Skin (1982)

Alice se v alkoholovém opojení vrací domů a pracuje na další desce. "Zipper Catches Skin" je nejkratší, nejpunkovejší a nejrychlejší, jakou kdy udělal. Má jen něco přes půlhodinku. Je to zábavná deska, ale chybí jí silnější okamžiky. Mezi ty lze zařadit chytlavě poprockovou "Adaptable (Anything For You)", baladu o invazi mimozemšťanů "No Baloney Homosapiens" a synthpopovou "I Am The Future". O albu nic lépe nevypoví jako název závěrečné skladby: "I'm Alive (That Was The Day My Dead Pet Returned Tto Save My Life)".

Hodnocení: 8/10
Palba alba: I Am The Future, No Baloney Homosapiens, Adaptable (Anything For You), I Like Girls, I'm Alive (That Was The Day My Dead Pet Returned To Save My Life)

---

Dada (1982)

Další kult. Nejambicióznější Cooperovo album od konce sedmdesátých a do poloviny devadesátých let. Opět spolu s Bobem Ezrinem. Obal alba evokuje Salvatora Dalího a obsah "Welcome To My Nigthmare". Sice zůstávají trademarky osmdesátých let (automatický bubeník, syntezátory), celkově je album zvukově více nadčasové a historicky kompromisnější. Úvodní eponymní skladba je nejstrašidelnější píseň od roku 1975. Dunivé syntezátory, nasamplovaný dětský vokál šeptající "Dada!" a rozhovor psychiatra s pacientem. V obdobné atmosféře jde ještě i "Former Lee Warmer", píseň o psychopatickém chlapci zavřeném v podkroví. Tato čtyři alba ukončuje vynikající sebevražedná rocková balada "Pass The Gun Around". A výstřel za ní.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Dada, Former Lee Warmer, Dyslexia, Scarlet And Sheba, Pass The Gun Around

---

Pop metal / Hair metal (1986-1994)

V roce 1985 se čerstvý abstinent Alice Cooper dává dohromady s Kanem Robertsem (přezdívaným Rambo) a vydává se po stopách Mötley Crüe, Bon Jovi a Poison. Následující období je ve znamení pop/hair metalu. Chytlavé riffy, ještě chytlavější refrény, dlouhé vlasy, kožený fetiš a MTV. To jsou společné prvky alb z konce osmdesátých a počátku devadesátých let.

Kane Roberts s Alicem udělal první dvě alba, ve třetím pouze hostoval (ten měl plně v rukou producentský bůh Desmond Child) a mezitím vydal dvě sólovky (z nichž ta druhá "Saints And Sinners" je oprávněnou hairmetalovém klasikou).

Constrictor (1986)

Návrat noční můry, tak se jmenovalo turné i následný video koncert. Sice to s albem z roku 1975 nemá nic společného, Alice Cooper se vrátil k hardrocku a vrátil se i na vrchol. Stylový obal alba evokující brakové horory, charizmatický kytarista, turné, klipy a hity - he's back! Prvním hitem z alba je úvodní "Teenage Frankenstein", která předznamenává, o čem bude zbytek. Větší rozmanitost se zde nenachází, ale to nevadí, protože celé je to dostatečně chytlavé a zábavné. Z celého "Constrictora" vyniká skladba složená pro šestý díl béčkový ságy "Pátek třináctého": "He's Back (The Man Behind The Mask)" je synthpopové ohlédnutí se za předchozí Aliceovou érou a za tím, co se právě hrálo v MTV.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Teenage Frankenstein, Life And Death Of The Party, Simple Disobedience, The Great American Success Story, He's Back (The Man Behind The Mask)

---

Raise Your Fist And Yell (1987)

Nejtvrdší deska, jakou "Coop" do té doby nahrál. A s "Brutal Planet" nejtvrdší v jeho diskografii. Už od úvodních dunivých bicích v písni "Freedom" je jasné, že Alice a Kane přitvrdili. A řádně. Závěrečné tři skladby jsou koncepční a vyprávějí příběh Gail, kterou zavraždili a zakopali a nyní v ní žijí brouci. Chutné. Další epická píseň "Prince Of Darkness" se objevila i ve stejnojmenném filmu Johna Carpentera, kde si Alice zahrál psychopatického bezdomovce posedlého ďáblem.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Freedom, Not That Kind Of Love, Step On You, Prince Of Darkness, Roses On White Lace

---

Trash (1989)

Nejbombastickejší album. Desmond Child to vždy uměl. Nadupané chytlavé pecky, srdcervoucí rockové balady, sexy klipy a vše, co bylo tehdy cool a in. To uměl najít a využít právě Desmond Child. Hit "Poison" vrátil Alice na totální vrchol. Mnozí albu sice vytýkají, že je až příliš albem Desmond Childa a málo albem Alice Coopera, jedno se albu ale upřít nedá - že je úžasné. Jeden z vrcholů hair metalu a jedno z nejdůležitějších alb osmdesátých let. Klasika.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Poison, Spark In The Dark, House Of Fire, Bed Of Nails, Trash, Hell Is Living Without You

Klip k písni "Poison" (1989)

Hey Stoopid (1991)

Quentin Tarantino svého času Johnu Travoltovi řekl, že není důležitý comebackový film, ale ten, který natočí potom. U Coppera to byl "Hey Stoopid". Úkolu se ujal se ctí, i když neopakuje úspěch "Trash". "Hey Stoopid", "Love's a Loaded Gun" a "Feed My Frankenstein" se dočkaly klipů i umístění v žebříčcích. Nejsou to ale jediné výborné skladby. Z alba vystupují zejména balady, kterým kraluje monumentální "Might As Well Be On Mars", která do puntíku splňuje termín "power ballad". Závěrečná "Wind-up Toy" je určena nejoddanějším fanouškům.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Hey Stoopid, Love's A Loaded Gun, Snakebite, Burning Our Bed, Might As Well Be On Mars, Feed My Frankenstein, Wind-up Toy

---

The Last Temptation (1994)

"The Last Temptation" je ambiciózní projekt ve spolupráci s komiksovým mágem Neilem Gaimanem, se kterým Alice vypracoval jádro konceptu a který k alba napsal komiks. Ten je o potulném cirkusu, do kterého zabloudí kluk, jehož principál pokouší. Začíná to přivítáním v cirkusu v rock'n'rollové "Sideshow" a pokračuje až do závěreční epické "Cleansed By Fire". Nejsilnějším okamžikem alba je brilantní balada "Stolen Prayer". Nacházejí se zde i poslední dva hity Alice Coopera - satirická "Lost In America" a akustická "It's Me". A netřeba zapomenout na nádherný obal.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Sideshow, Nothing's Free, Lost In America, Stolen Prayer, Cleansed By Fire

---

Současnost (2000 - 2008)

Po vydání "The Last Temptation" zahrál Alice pár koncertů v Jižní Americe a stáhl se do pozadí. Další řadový album vydal až v roce 2000 a byl jím "Brutal Planet". Alicea nadchl industrial a tvrdý hardrock až metal. V podobném duchu se nese i "Dragontown", ale od "The Eyes Of Alice Cooper" se vrací o tři desetiletí dozadu, ke garážového rocku a nostalgii za zašlými časy.

Brutal Planet (2000)

Brutální album a brutální texty. Alice Cooper v padesáti dvou letech dosahuje textařsky vrcholu a rozhodl se ho vybít na těch nejpochmurnějších tématech planety. Války, vraždy, masakry, domácí násilí, neonacismus, ďábel; od prvních vteřin je jasné, že to nebudou žádné selanky pro patnáctileté fifleny, ale řádně drsná politicky nekorektní deska plná krve a utrpení. Jeden z vrcholů Cooperový tvorby.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Brutal Planet, Wicked Young Man, Blow Me A Kiss, Gimme, It's The Little Things, Take It Like A Woman

---

Dragontown (2001)

Pokračování "Brutal Planet" nese název "Dragontown". Je to město na brutální planetě, kde žije "Wicked Young Man" a další stvoření z předešlého alba. Dračí město je o dost měkčí a více melodické než jeho předchůdce a je zde několik skladeb, které s industrialem a hardrockem nemají nic společného. Zejména nádherná, něžná balada "Every Woman Has A Name", vynikající pocta Elvisovi "Disgraceland" a hlavně "It's Much Too Late", beatlesácka skladba s úžasným textem a nezaměnitelným hlasovým projevem. "Dragontown" je zenitem tvorby Alice Coopera, po vydání tohoto alba se odchýlit od větších experimentů a zamířil se na přímočarý (hard) rock.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Triggerman, Deeper, Dragontown, Sex, Death & Money, Sister Sara, Every Woman Has A Name, Disgraceland, It's Much Too Late

---

The Eyes Of Alice Cooper (2003)

Kdo čekal další kázání světu a seriózní tvář mistra, zůstal zklamán. Alice se vrátil do časů detroitského garážového rocku ("Me and Iggy were giggin 'with Ziggy and kickin' with the MC5"). "The Eyes" je o poznání slabší album než předchozí dvě a jeden z nejprůměrnějších kousků "Coopový" diskografie. Výborné rockové písně, ale nic víc. Žádný skutečný hit ani píseň, která by se silnou řasenkou zapsala do jeho diskografie. Snad jen dvě písně jako tak vynikají: příjemně mrazivý horor v "This House Is Haunted" a proklatě vtipná "The Song That Didn't Rhyme".

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Between High School & Old School, Spirits Rebellious, This House Is Haunted, Love Should Never Feel Like This, The Song That Didn't Rhyme

---

Dirty Diamonds (2005)

Zatímco "Oči" byly ohlédnutím se za garážovým detroitským rockem, "Diamanty" jsou přehlídkou Aliceových vlivů a průřezem jeho kariérou. Od coververze zapomenuté baroque popové kapely ("The Pretty Ballerina"), přes blues ("Six Hours"), garážový rock ("Steal That Car"), new wave ("Your Own Worst Enemy"), poctivý rock'n'roll ("You Make Me Wanna") a hard rock ("Woman Of Mass Distraction") až po country ("The Saga Of Jesse Jane"). K smrti neobjeví ale maximálně zábavné.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Woman of Mass Distraction, Dirty Diamonds, The Saga of Jesse Jane, Pretty Ballerina, Six Hours, Your Own Worst Enemy, Zombie Dance

---

Along Came A Spider (2008)

To, co vypadalo jako slibované album desetiletí (koncepční idea o vraždícím maniakovi s pavoučí obsesí), skončilo jako rock'n'roll bez atmosféry a co je hůře, i s průměrnými skladbami. Jako takovou brakovou hororovou atmosféru dokáže přivodit jen úvodní a závěrečný monolog, zbytek jsou ne příliš objevné rockové písně. Obdobný album jako "The Eyes", jen s tím, že těch zajímavějších okamžiků je na této desce ještě méně (Ozzym spolunapsána "Wake The Dead").

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Prologue / I Know Where You Live, Wake The Dead, (In Touch With) Your Feminine Side

Along Came A Spider: The Movie (2008)