Krátce po osmé se v aréně spustily elektrizující blesky a sálem zazněl burácivý hrom, který si získal pozornost všech přítomných. Hvězdný průlet nekonečným vesmírem, naše oko si razilo cestu mezi nebezpečnými meteority. Za doprovodu napjatých a úderných rytmů jsme kosmem prolétli kolem několika planet, až se před námi konečně rozevřel pohled na modrou Zemi, na které žije její rockové veličenstvo. Přivítali nás zástupci Queen, věrní a oddaní Roger Taylor a Brian May společně s "nováčkem" u královského dvora Paulem Rodgersem. Hned od začátku raději nasadili ostré tempo, aby setřásli pochyby o jejich interpretaci královnina odkazu.

A hned na začátku se také ukázaly největší bolístky staronové formace. Na pódiu funguje spojení emočně vypjatého Maye s přízemnějším Rodgersem podstatně lépe než na studiové nahrávce. Vzletná pompéznost na jedné straně a syrová střízlivost na druhé se sice mohou navzájem ovlivňovat, ale nikdy spolu nemohou úplně ladit a držet pohromadě. O opaku mě přesvědčila pouze skladba "Say Its Not True", kterou si mezi sebe všichni tři aktéři pěvecky rozdělili, a dosáhli tak úžasného kontrastu.

Nedostatky skvěle zakryly rychlejší a svižnější písničky ("Tie Your Mother Down") či akustické sety. Proto bylo skvělé, že se kapela často vydala spíš tímto rockově chytlavým směrem ("Fat Bottomed Girls","We Will Rock You", "A Kind Of Magic"), čímž výrazně pomohla právě Rodgersovi. Ten se ale samozřejmě cítil nejlépe při letmých návratech k Bad Company se stejnojmennou písničkou či k Free s chytlavou peckou "All Right Now". Tyhle okamžiky pak působily nejvěrohodněji z celého večera.

Rodgers je výtečný rockový zpěvák, nikoli operní pěvec. Nesedí mu závratné rozpínavé výšky a nedokáže vyjádřit neodmyslitelnou pestrou škálu emocí, tak jak to kdysi do písniček zamíchal šarlatán Freddie Mercury. Proto je dobře, že se jej Rodgers ani nesnažil napodobovat, spíš zůstal u svého typického stylu jednoduššího frázování a hutnějšího zpěvu bez zbytečných kudrlinek a vyšponovaných gradací. Výborně zvládnul písničky jako "I Want To Break Free" či "I Want It All", která mě téměř přesvědčila o smyslnosti projektu. Naopak žalostně dopadla "Show Must Go On", do které Rodgers prostě nedokázal vnést potřebnou naléhavost, děsivou mrazivost ani touhu smíšenou s pocity beznaděje.

Přestože předchozí řádky patří především Rodgersovi, který působí jako kontroverzní část královského dvora, často sympaticky ustupoval do pozadí a nestrhával na sebe přílišnou pozornost, správně vycítil, že by to nebylo namístě. Koncert patřil spíše bubeníkovi Rogeru Taylorovi a hlavně pak kytaristovi Brianu Mayovi, kteří se mimo jiné ukázali jako obstojní zpěváci. Krásné, leč bolestné vzpomínky za ně během zdlouhavých sól prozradily jejich nástroje. Mnohdy nebylo potřeba zbytečných slov, celý příběh a všechny dojmy během promítání starých snímků odvyprávěla Mayova nadpozemská kytara. Nejdojemnějším okamžikem však byla skladba "Love Of My Life", kterou Brian May předvedl akusticky a věnoval ji Mercurymu - celý sál ji odzpíval s ním.

Bylo znát, že nová královna tak trochu balancuje mezi nesmazatelnou minulostí a nevyzpytatelnou budoucností. Převažuje však stále památka na staré časy, na jejichž odkazu je celé působení královny v jednadvacátém století postavené. Její písničky jsou natolik nadčasové a působivé, že stále dokážou vyprodávat haly nadšených fanoušků, kteří se rádi podívají na staré fotky Mercuryho a poslechnou si jeho nesmrtelný hlas alespoň ze záznamu. Není divu, že písničky z nové desky "Cosmos Rocks" zazněly jen ojediněle.

May, Taylor a Rodgers nabídli přes dvě hodiny skvělé muziky. Navzdory mému skeptickému přístupu k jejich projektu, jsem z koncertu odcházela poměrně spokojená. Čekala jsem to totiž po zkušenostech z jejich minulého vystoupení v Praze horší. Mám však stále smíšené pocity a rozhodně jsem je nevzala na milost. Je mi ale jasné, že nejdůležitější je to, že královnu stále baví hrát a dokáže se o svoji radost podělit i s obrovským množstvím fanoušků.

Setlist: Hammer To Fall, Tie Your Mother Down, Fat Bottomed Girl, Another One Bites The Dust, I Want It All, I Want To Break Free, C-Lebrity, Surfs Up...Schools Out!, Seagull, Love Of My Life, 39, I'm In Love With My Car, A Kind Of Magic, Say Its Not True, Bad Company, We Believe, Bijou, Last Horizon, Radio Gaga, Crazy Little Thing Called Love, The Show Must Go On, Bohemian Rhapsody, Cosmos Rocks, All Right Now, We Will Rock You, We Are The Champion

Queen & Paul Rodgers, O2 Arena, Praha, 31.10.2008