Už samotný fakt, že novou desku Heleny Vondráčkové nazvanou "Vodopád" produkoval Stano Šimor (bývalý frontman sdružení Morhotronic a dvorní producent skupiny Lunetic) svědčí o odvaze první dámy českého popu a snaze nezůstat stát na místě. V některých částech desky natáčené v Belgii vám sice mohou aranže připomínat produkci výše zmiňované chlapecké kapely a jinde zase zdánlivý nesoulad mezi autorskou myšlenkou a pojetím finální úpravy, ale celkově se můžete těšit na poměrně kvalitní a svěžestí nadýchanou desku. Proměna myšlení postihla také odvážné oblečení, které Helena Vondráčková v rámci fotoalba pro svou prezentaci zvolila.
Kolekci otevírá pilotní singl nazvaný "To tehdy padal déšť", tedy písnička, kterou budete znát z vysílání domácích rozhlasových stanic. Zajímavá a příjemná záležitost. Nahrávka, která mě naladila a donutila celou kolekci doposlouchat bez jediného přerušení. Po uvolněném začátku pak přichází první diskotékově rozhoupaný šlapák. Jeho autorem je sám Stano Šimor, od něhož jsem něco jako písničku "Zmámená" čekal. Bude se vám při ní nejen dobře tancovat, ale pokud jste skrytými romantiky, zasáhne vás zcela jistě i chytlavý refrén. Na rozjezd víc než dobré.
Třetí v pořadí je titulní nahrávka "Vodopád", kterou pro Helenu napsal věhlasný John Capek ve spolupráci s textařkou Hanou Sorrosovou. Oba autoři se na albu potkávají častěji a já si myslím, že je to jenom dobře. Texty se totiž nijak neliší od témat skladeb, které Helena Vondráčková prezentovala v době, kdy s úspěchem představovala princezny v televizních pohádkách. Nechce totiž řešit žádné světoborné problémy a zaměřuje se zejména na vyjádření vnitřních pocitů a časem otupených hořkostí, které však, díky kombinaci s hudebním doprovodem, vyznívají zcela uvolněně. S přibývajícími léty se však objevují v textech motivy touhy po splnění dávno zapomenutých přání. Snad podle výroku jmenovce autora titulní písničky, spisovatele Karla Čapka, který kdysi pronesl něco o tom, že nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky. A měl pravdu…
Album "Vodopád" se tak ubírá v sympatické tématické rovině, která interpretku netlačí do neobvyklých pozic, ale i přes posun v oblasti hudebních postupů zachovává její tradiční tvář.
Na desce se (kromě již zmiňovaných umělců) podíleli také pánové Blažek, David, Wronka, nebo zpěvaččin bratr Jiří Vondráček. Jeho skladby mi však stále připomínají "šíleně smutná" pohádková témata. To je obzvláště patrné v písničce "Jeho království".
Na jinou notu zahrál Michal David v nahrávce "Sen je lhář". Zvláštní směs šansonu, recitálu a klasické Davidovi produkce z poloviny osmdesátých let však nevyznívá tak zle, jak by se mohlo na první poslech zdát, pouze se lehce vymyká z koncepce alba.
Opravdu sympatická je však píseň "Nechvátám", která velmi jednoduše vyjadřuje všechny pocity, které jsem před chvílí tak pracně popsal. Touhle písničkou z dílny Zdeňka Charlieho Blažka mě Helena opravdu potěšila. To platí i o songu "Ještě je noc", kde zpěvačka ukazuje svou nespoutanou sílu a obrovský, dosud skrývaný potenciál. Velmi dobrým počinem je i Wronkova pomalá "Tvou vůni cítím dál", Šimorova "Čas nás mění" nebo další skladba Michala Davida nazvaná "Dlouhá noc", která novinkový playlist uzavírá.
Jako bonus zvolila Helena Vondráčkovou aktuální verzi písně "Malgoška" - svého duetu s Marylou Rodowicz. Mohla si to však klidně odpustit. Jedná se totiž o nejrozpačitější závěr, jaký se dal očekávat. Tenhle titul se podle mě na podobně koncipované album vůbec nehodí.
Přesto všechno patří svěží kolekce Heleny Vondráčkové k tomu lepšímu, co jsem v oblasti českého popu letos slyšel. Mám pocit, že díky své odvaze experimentovat naznačila Helena svým kolegům zcela jasně, kudy že se moderní pop ubírá.
CD k recenzi poskytla firma Universal.
Album: Helena Vondráčková - Vodopád
Hodnocení alba: 7/10
Celkový čas: 56:11
Skladby: To tehdy padal déšť, Zmámená, Vodopád, Jeho království, Sen je lhář, Jsem tvým andělem, To jen se mi zdá, Nechvátám, Jestli tě má opravdu rád, Ještě je noc, Jsem svá, Tvou vůni cítím dál, Čas nás mění, Dlouhá noc, Malgoška (2000)