Yvonne Sánchez nás pozvala do své živoucí zahrady, kde ve vzduchu poletuje její smetanový hlas a kde se to hemží prsty hudebníků. Kolem nás pak všude vykvetl latin jazz, občas se ukázaly i pupeny jazzu klasického, většinou ve chvílích, kdy Yvonne zabrousila do písní ze svého prvního alba "Invitation". Opravdoví milovníci jazzu, kteří si zakládají na tradiční kompozici i pojetí jazzových linií, si na své příliš nepřišli.

Kdesi mezi diváky jsem zaslechla hlas, tvrdící, že nám Yvonne zpopíkovatěla. Ale proč ne? Ozvěny samby, bossa novy a dalších horkokrevných hudebních žánrů jsou pro leckteré posluchače mnohem přístupnější, což bylo vidět hned při vstupu do Lucerna Music Baru, který se po osmé hodině rychle plnil. Úvodní písní nového alba je "Voa Voa", která jako první zazněla i na koncertě. Yvonne hned na začátku naplnila celý Music Bar svým temperamentem a úsměvy. Držela se však po celou dobu trochu zkrátka. Ačkoli si celý koncert podupávala, pohybovala se do rytmu živých melodií a laškovala s publikem i s muzikanty, zdálo se mi, že ji dostihla nepatrná dávka nervozity. Tou však zdaleka netrpěl ani jeden z ostatních hráčů, kteří si koncert užívali a jejichž mladé tváře se usmívaly.

Při nahrávání desky se ve studiu vystřídalo nezměrné množství různých hudebníků, na koncertním jevišti se ustálila tradiční sestava Brazilian Groove, která Yvonne doprovází na většině koncertů v Česku i při cestování Evropou. Občas kapelu obšťastnila návštěva některého z hostů. Nejvýrazněji působil Ondřej Pivec - mladý, ale zkušený klavírista a varhaník, který do publika posílal brutálně vygradovaná sóla. Zajímavé bylo sledovat proměny vzadu na scéně, kde se střídavě objevovaly elektrická a akustická basa v rukách Jana Jakubce a Matěje Benka. V několika písních se také zableskla brazilská perkusistka Flavinha Torga, bubnující toho času v seskupení Tam Tam Orchestra. Z předem avizovaných hostů tak chyběl pouze Filip Jelínek.

Během téměř dvou hodin zazněly všechny písně z "My Garden". Jeden ze dvou vrcholů večera přišel zhruba v jeho polovině, kdy Yvonne prohlásila, že přichází její break-up song. Byla jím píseň "Roses", při které se dav v Lucerně konečně přehoupl z rytmického kolébání do opravdového tance. Stejně tak sama hlavní aktérka po jemném začátku pohodila vlasy a dala se do radostného křepčení. Některé méně nadšené posluchače však ani rozjetá kapela v čele s Yvonne nedokázala vytrhnout z hovoru, a tak se v pomalejších a tišších písních nesl celým sálem hlasitý kavárenský šum. Místy skutečně narušoval celkovou atmosféru, ať už melancholicky zádumčivou nebo hravou. Ušlechtilým záměrem pana zvukaře nejspíš bylo ušetřit naše bubínky od hlasitého náporu hudby, ale druhá a nepříliš povedená stránka věci byla, že v zadních řadách se člověk musel značně soustředit, aby si uvědomil, který ze změti zvuků patří muzikantům a zpěvačce.

Těsně před zlatým hřebem večera se na pódium snesl jako vážka Dan Bárta a střihl si s Yvonne chvějící se duet v písni "Dindi". Konečně přišel čas na onen krásný akt, kdy umělec může pokřtít své dílo. Šampaňské se Bártovi povedlo odpálit s veškerou elegancí, s přáním štěstí jím pokropil desku "My Garden" v Yvonniných rukou a koncert mohl v družné náladě pokračovat. Před zraky diváků se ještě několikrát předvedl Yvonnin přítel Jonathan Ramirez, který ji bryskně podporoval svými vokály nebo hrou na akustickou kytaru. Pro svůj vlastní výstup dostal prostor v písni "You Don’t Know".

K závěru večera nám zpěvačka tajemně prozradila, že má pro nás překvapení. Druhým vrcholem koncertu a zároveň poslední skladbou se stala "Meu Jardim" (v češtině "Má zahrada"), která vzala skutečně nečekané zakončení. V nejlepším a nejhlasitějším okamžiku začaly z okraje pódia tryskat zlaté jiskry a ze stropu se snášet stovky barevných konfet. Do toho na scénu přistoupily tři brazilské tanečnice kroutící svými těly v nablýskaných karnevalových šatech a s chocholy na hlavách. Mezi diváky se objevilo devět bubeníků v čele s Flavinhou Torgou v kubánských dresech, kteří postupně převzali vládu nad rytmem a svými bubny velkolepě zakončili celý křest.

Určitě jsem nebyla sama, kdo odcházel domů s úsměvem na tváři a zároveň přemýšlel nad slovy Yvonne Sanchéz: "Stejně jako já by si každý člověk měl utvořit svoji metaforickou zahradu, která bude působit jako antisérum na všechny ty sr... uvnitř a kolem nás."

Setlist: Voa Voa, The Girl, Just For Us, The Song, Sunshine, Pieces, Roses, Dindi, In A Mellow Tone, Under The Moon And The Stars, Skylight, You Don't Know, Dito's Lullaby, Rainbow, Meu Jardim

Obsáhlou fotogalerii z koncertu naleznete zde.

Yvonne Sánchez, Lucerna Music Bar, Praha, 24.10.2008