Pěkně vysmátá kocovina

20.10.2008 00:00 - Honza Sedláček | foto: facebook interpreta

Hned jak se Tom Chaplin vzpamatoval z léčby drogové závislosti, zavřel se s kamarády do studia, aby co nejdříve naservírovali porci chytlavých "kytarových" melodií na hranici snesitelného kýče. Tentokráte ovšem, Chrisi Martine drž se, bez přehnaného patosu. Tak typického pro předchozí materiál.
8/10

Keane - Perfect Symmetry

Skladby: Spiralling, Lovers Are Losing, Better Than This, You Haven't Told Me Anything, Perfect Symmetry, You Don't See Me, Again & Again, Playing Along, Pretend That You're Alone, Black Burning Heart, Love Is The End
Vydáno: 12.10.2008
Celkový čas: 50:41
Vydavatel: Universal
Na minulé desce "Under The Iron Sea" se trojice z britského Hastings pokusila do posledního tónu zopakovat model, který jí prodal šest milionů nosičů její prvotiny "Hopes And Fears". Na dvojce ovšem jako by Keane, zřejmě opojeni nečekaným úspěchem, pozapomněli, že v rámci jimi proponovaného stylu se v prvé řadě cení cit pro silné, neřku-li okamžitě zapamatovatelné melodie. Na nedostatcích alba se tak kritici za kanálem La Manche a velkou louží pěkně namlsali. K tomu se přidal nezáviděníhodný souboj frontmana skupiny se starými známými rockovými démony - drogami a alkoholem. Zkrátka, s málokterou kapelou na ostrovech to šlo v poslední době tak strmě z kopce.

Že jsou ale pánové bojovníci, kteří nesloží zbraně ani po pár prohraných bitvách, má ukázat právě vydaný počin "Perfect Symmetry". A je potřeba uznat, že z větší části se mu to daří. Stejně jako minule a předminule dominují novince dvě věci, totiž piano a Chaplinův hlasový aparát. Jsou to právě tyto dva prvky, které ve vzájemném spojení odlišují Keane jak od epigonů, tak zřejmých vzorů. Základ je tedy pořád stejný, bylo by bláznovství s ním hýbat. Co se změnilo?

Tak především se od kapely a Chaplina samotného čekalo emocionálně vypjaté až pochmurné vyrovnání se s osobními prohřešky a nezdary. Co se ale nestalo, Keane přicházejí s doposud nejpozitivněji laděným materiálem. Písně se až na výjimky snaží neroztahovat do většího než nezbytně nutného času, prsty hudebníků šmátrají po nástrojích se slyšitelnou dětskou radostí a refrény jsou rozdováděné až hanba. Jistě, sem tam si trio neodpustí nějakou tu melancholii vytáhnout - bez jakéhokoliv předstírání reprezentují skladby jako "You Don't See Me" a závěrečná "Love Is The End" právě ty momenty, kdy vás "Perfect Symmetry" nudí nejvíc. Zbytečná skvrna na jinak poměrně slušném resumé.

Je zřejmé, že novinka nepotěší mnohé staromilce, zvláště pak ty, kteří si desky Keane pouštěli při vlahém letním večeru u vonných svíček, tyčinek a horké koupele, popřípadě u nich pobrekávali s dražšími polovičkami. Pro přežití na výsluní veřejného zájmu ale skupina udělala víc, než si je možná sama vědoma. Vydala se totiž na cestu za sebejistějšími a méně umorousanými zítřky. Především ale konečně Keane dokáží mimo všeho toho krasosmutnění i bavit, což se jim může časem v dobrém vrátit. Já jim v tom fandím.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové desky 47/2024 - od Marilyna Mansona přes Pavola Hammela po Elvise Costella s T Bone Burnettem Na albu "Vzdálená blízká" nabízí Vladimír Merta svazek klíčů k zámkům v posluchačově mysli Cult of Fire v Divadle Hybernia aneb Smetanovy blackové šaty Výběrovka Tří sester "40 let (The best of 1985 - 2025") nepřináší nic objevného Přivezla Sepultura do Prahy své poslední rozloučení? Doufejme, že ne. Energie kapely svědčí o opaku

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Keane připomenou svůj debut "Hope And Fears" rozsáhlou reedicí s mnoha bonusy Keane - Love Actually Keane připomenou své album "Strangeland" vinylovou reedicí Keane - Live At Largo Keane, Eliza Shaddad, Forum Karlín, Praha, 2.2.2020 Keane, Forum Karlín, Praha, 2.2.2020 (fotogalerie) Keane - Cause and Effect Keane přijedou do Prahy s novým albem Nové desky 39/2019 - od Liama Gallaghera přes Keane po Blink-182 Keane se vracejí s novým singlem i albem