© facebook interpreta
10. Live Forever (1994)
Režie: Carlos Grasso "Je to písnička o hrdosti, je to písnička o mládí, je to písnička o tom, že víte, kdo jste," řekl o zřejmě největší skladbě skupiny Oasis její šéf Noel Gallagher. Inspirovat se nechal někdy v roce 1991 Rolling Stones a peckou "Shine A Light", ze které si půjčil jednu melodickou linku do sloky. Ale u toho taky na dlouhou dobu zůstalo. Hlavní impulz k dokončení dostal až díky Kurtu Cobainovi a jeho písničce "I Hate Myself And Want To Die": "Měl všechno, co já jsem od života chtěl. Byl bohatý, byl slavný, byl v největší rokenrolové kapele na světě... Ale psal písničky o tom, že se nenávidí a chce umřít. Já přemýšlel trochu jinak, vždyť se mám, sakra, rád - já hodlám žít navěky, chlape!" Videoklipy vznikly dva, jeden pro Ameriku a druhý pro Británii, který jsme také vybrali jako číslo deset tohoto žebříčku. Kromě imaginárních prostřihů se v něm dočkáte - byť název říká žít navěky - i jednoho pohřbu.
9. Sunday Morning Call (2000)
Režie: Nick Egan Třetí singl z nepříliš úspěšného alba "Standing On The Shoulder Of Giants" a klasická balada Noela Gallaghera s monumentálním refrénem, který až hraničící s kýčem. Po rozporuplném přijetí skupina zrušila vydání plánovaného čtvrtého singlu, kterým se měla stát skladba "Roll It Over". Ačkoli písnička samotná příliš neuspěla, videoklip k ní patří mezi nejlepší z celého katalogu skupiny. Odkazuje ke knize Kena Keseyho "Vyhoďme ho z kola ven", i když ten prvotní signál přišel spíše díky Formanově filmové adaptaci "Přeletu nad kukaččím hnízdem". Nick Egan, který videoklip režíroval, ji jen trochu upravil pro ostrovní publikum - v závěru se vše točí okolo... fotbalu. Jinak je klip plný odkazů na vztah bouřliváka Randela McMurphyho a zdravotní sestry Mildredy Ratchedové tak, jak jej znáte ze jmenované knihy, případně filmu.
8. Stop Crying Your Heart Out (2002)
Režie: W.I.Z. Oasis a stadionové balady podruhé. "Stop Crying Your Heart Out" byla čerstvým závanem tvůrčí geniality Noela Gallaghera z poloviny devadesátých let, která vytahovala desku "Heathen Chemistry" nad průměr. V Anglii byla oblíbená natolik, že před čtvrtfinálovým zápasem Anglie s Brazílií na Mistrovství světa ve fotbale 2002 bylo již dopředu avizováno, že ji anglická televize nechá zahrát po skončení zápasu, protože bude skvěle doplňovat zklamané obličeje nešťastných anglických fotbalistů, kterým ani trochu před soubojem nevěřila. Jo, stalo se, do puntíku. Videoklip střídá retro záběry na kapelu s příběhem nešťastné mladé dívky, ve kterém ústřední roli hraje kanystr s benzínem a zápalky. Jestli bude happyend, si zjistěte už sami.
7. Cigarettes & Alcohol (1994)
Režie: Mark Szaszy Čtvrtý a poslední singl z debutové desky "Definitely Maybe", který Oasis definitivně (možná...) proměnil ve working-class heroes, v modlu celé britské střední střídy. Prostě sex, drogy a rokenrol, akorát si místo sexu raději zapálíte. "Je to jedna z nejdůležitějších sociálních výpovědí, jakou kdy kdo v hudbě za posledních pětadvacet let vyslovil," prohlásil tehdy na adresu písničky objevitel Oasis a zakladatel významného nezávislého labelu Creation Records Alan McGee. Video sedí ústřední myšlence na tělo a překvapivě se v něm hodně pije a kouří - prostě jak v písničce zpívá Liam Gallagher "All I need is cigarettes & alcohol."
6. Wonderwall (1995)
Režie: Mark Szaszy Pecka, která Oasis dostala z ostrovů a představila je i zbytku světa. V roce 1996 se navíc stala součástí vyvrcholení špičkování mezi Oasis a Blur, když na předávání výročních cen Brit Awards vynesla Oasis dvě sošky z pěti - za nejlepší singl a právě za nejlepší videoklip roku (střední třída to tehdy intelektuálům nakonec nandala pět nula). Písnička se dočkala desítek odkazů ve tvorbě spřízněných či hudbou Oasis odkojených skupin, stejně jako mnoha coververzí - tou nejdůležitější se stala verze Ryana Adamse, jež Noela Gallaghera uchvátila natolik, že ji od něj pro změnu převzal on a hraje ji nyní v Adamsově úpravě. Zajímavostí je, že v klipu nahradil baskytaristu Paula "Gigsyho" McGuigana Scott McLeod, protože Gigsy v té době opustil kapelu kvůli drogovému vyčerpání.
5. Champagne Supernova (1996)
Režie: Nigel Dick Písnička "Champagne Supernova" je jedním z příkladů toho, že není třeba za vším hledat nějakou hlubší myšlenku. Noel Gallagher ještě v roce 2005 prohlašoval, že se stále nerozhodl, o čem vlastně písnička je, ale že bude zřejmě o reinkarnaci. Název dostala na jedné party, kdy Oasis diskutovali o albu Pixies "Bossanova", které Noel omylem přejmenoval na "Supernova", a u toho v televizi koukali na dokument o šampaňském... Vyšla jako singl z komerčně nejúspěšnějšího alba skupiny "(What's The Story) Morning Glory?", ale jen ve Francii, Austrálii a USA, kde se právě i díky psychedelickému videoklipu stal natolik populární, že vystoupal až na první místo žebříčku Modern Rock Tracks Chart, což se Oasis za oceánem mockrát nepovedlo. Sólovou kytaru a vokály do písničky nahrál Paul Weller.
4. The Importance Of Being Idle (2005)
Režie: Dawn Shadforth Variace Noela Gallaghera na Lennonovu píseň "I'm Only Sleeping". Oslava lenosti, nic nedělání a jeden z nejsilnějších momentů Oasis od třetí řadovky "Be Here Now". Videoklip v retro stylu natočil Dawn Shadforth, který často spolupracuje s Kylie Minogue či Goldfrapp, a zachycuje v něm jeden hodně netradiční pohřeb, jehož hlavní postavou je velšský herec Rhys Ifans - mimochodem jednu dobu zpěvák skupiny Super Furry Animals; ještě předtím, než vůbec prorazili. Skupina samotná se v tomhle hudebním mini filmu jen mihne ve stylu malých hitchcockových cameo rolí.
3. All Around The World (1998)
Režie: Jonathan Dayton & Valerie Faris Co se čistě videoklipů týká, nejzajímavější a hlavně nejpestřejší byli Oasis v období "Be Here Now". Písnička "All Around The World" je třetím singlem z této třetí řadovky a stala se (a stále je) nejdelším singlem, který kdy vystoupal na vrchol britské hitparády - celkový čas se zastavil na devíti minutách osmatřiceti sekundách. Video edit je o dvě a půl minuty kratší a je proveden ve stylu animací Terryho Gilliama, kterými byly prokládány jednotlivé díly a filmy Monty Pythonova létajícího cirkusu, nebo také zřejmým odkazem ke komu jinému než The Beatles a jejich videu "Yellow Submarine". Mimochodem, dvacet čtyři animátorů na něm pracovalo dlouhých šest měsíců.
2. The Masterplan (2006)
Režie: Ben & Greg Písnička "The Masterplan" vyšla poprvé v roce 1995 jako přídavek k singlu "Wonderwall" a je jedním z nejoblíbenějších béček skupiny. Noel Gallgher ji často označuje jako jednu z nejlepších písniček, jakou kdy napsal, a rozhodnutí vydat ji jako b-stranu komentuje dnes tím, že byl holt mladý a blbý. Na připomínku Alana McGeeho, že jde o moc dobrou písničku na to, aby byla jen béčkem, tehdy Noel odpověděl, že špatné písničky nepíše a něco na ty singly dát musí... Své chvilky slávy se tak písnička dočkala až s výběrovkou "Stop The Clocks", na kterou ji Oasis nejen zařadili, ale nechali k ní vytvořit i animovaný videoklip. Ten je navíc kompletně zasazen do kouzelného světa obrázků legendárního malíře Lawrence Stephena Lowryho, který převážně v první polovině dvacátého století maloval okolí britského města Salford.
1. D'You Know What I Mean? (1997)
Režie: Dom & Nick První singl z monumentální a přeprodukované placky "Be Here Now". Facka celému hudebnímu světu, která říká, proberte se, jsme největší skupina současnosti. Ačkoli to právě tímhle albem zřejmě platit přestalo, je tahle písnička (a potažmo i celá deska) substrátem toho, co dělá Oasis tím, čím jsou. Nabubřelá bublina, která ne a ne prasknout, velká prohlášení, která lze často jen stěží dementovat. Milujete je, nebo nenávidíte, ale něco k nim cítíte. Když Noel v devadesátém sedmém pózoval pro promo snímky před řadou asi třiceti kytar, zeptali se ho novináři, na kterou z nich v "D'You Know What I Mean?" hraje. "Jak to myslíte na kterou? Na všechny. Popravdě řečeno, museli jsme nějaké kytary ve finále vystřihnout, aby měl Liam kam nazpívat vokály..." To jsou Oasis v devadesátém sedmém - třicet kytar a vrtulníky Westland Lynx zapůjčené přímo od britské armády.