Reklama

To bejvávaly na elpíčkách časy…

07.10.2008 05:00 - Pavel Parikrupa

Lidé v Supraphonu sáhli do archivů a napadlo je uchystat fajnovou kolekci desek Michala Prokopa a kapely Framus 5. Pěkně zabalený komplet nazvaný "Pořád to platí" obsahuje šest disků s deskami od konce šedesátých do konce osmdesátých let minulého století. Přidány jsou i bonusové nahrávky.
9/10

Michal Prokop a Framus 5 - Pořád to platí

Skladby: CD1: Blues In Soul - Got My Mojo Working, Why Am I Treated So Bad?, Around And Around, Nobody Knows You When You're Down And Out, Blues In Soul, What'd I Say, I Believe To My Soul, Keep A Light In The Windows, If You Need Me, Some Day Baby, Hold On I'm Coming, In The Midnight Hour, Ton Of Joy, Mojo Mama, Don't Set Me Free, Respect, Work Song, My Days Are Numbered, Keep A Light In The Window, Georgia On My Mind
CD2: Město Er - Město Er, Tys kámen, Pláču, Kapela, Noc je můj den, Perceptua, Modrá ryba, Co zbude z lásky
CD3: Holubí Dante - Prolog, Kolik, Noc je dlouhá, Blues o víkendu, od kterého jsem si tolik sliboval, Holubí Dante, Závrať, Tvůj svět - tvé zázemí, Všichni, kteří hráli s námi, Všechno mi dej, Vlasy, Svítá, Zvonky, Za záclonou bytu č. 308, Já báb rýbu
CD4: Kolej Yesterday - Předehra 1984, Hospoda Na věčnosti, Stará píseň, Blues pro poštovní doručovatelku, Tramvaj, Odjezd, Blues milenců z kina Svět, Bitva o Karlův most, Kolej Yesterday, V baru jménem Krásný ztráty, Blues o spolykaných slovech
CD5: Nic ve zlým, nic v dobrým - Yetti blues, Zvedni kotvu, Ofélie, Můj brácha Ing., Cokoli, Mr. Sentiment /1900/, Stínový divadlo, Moje holka Kalamita, Než přijde dcera z diskotéky, Nic ve zlým, nic v dobrým, Karyatidy, Kamarádi, Telefonní blues, Yetti blues
CD6: Snad nám naše děti… - Nitky, Soukromá válka, Nákupčí tajných lidských přání, Podzimní, Seriál, Galilei, Životopis, Zastavte svět, Snad nám naše děti prominou
Vydáno: 15.06.2008
Celkový čas: 318:42
Vydavatel: Supraphon
Před dvěma lety Michal Prokop (obklopený suitou věrných hudebních přátel) dokázal sobě i světu, že na to pořád má. Výborná deska "Poprvé naposledy" se dá označit jako comeback (zpěvák se vrátil i na pódia a ve velkém koncertním stylu oslavil svou šedesátku), vždyť to bylo první studiové album po sedmnácti letech. A právě do doby vzdálené od současnosti nejméně dvacet let vás zanese box šesti CD "Pořád to platí", který je sebraným dílem Prokopa a kapely Framus 5 od roku 1968 až do památného devětaosmdesátého.

Není asi třeba zdůrazňovat, nakolik tento balík šesti nosičů zachycuje nejeden významný moment tuzemské rockové historie. Díky velkému časovému rozpětí nahrávek je možné sledovat vývoj Prokopa jako zpěváka a vůbec jako umělce. Snad až do osmdesátých let hledal tu svou pravou parketu, kterou nalezl možná až díky lidem, se kterými začal spolupracovat. Tato spolupráce dala vzniknout volné trilogii desek "Kolej Yesterday", "Nic ve zlým, nic v dobrým" a "Snad nám naše děti...".

První tři desky jsou od sebe totálně odlišné. Těžko bychom hledali interpreta, který má ve své diskografii natolik rozdílné tituly. V šedesátých letech začal Prokop zpívat víceméně z nouze a obdivu k Rayi Charlesovi a vyklubal se z něj zcela osobitý zpěvák. "Blues In Soul" (včetně devíti bonusových nahrávek) je unikátní sbírka soulových předělávek s původními anglickými texty (jediná autorská Prokopova věc je instrumentálka!), "Město Er" je stylový kotrmelec směrem k artrocku (kdo si dnes dokáže představit devatenáctiminutovou skladbu s textem od skutečného básníka?) a "Holubí Dante" (po téměř dekádě v popíku) je Prokopova autorská deska, po níž prý pochopil, že se nemůže spolehnout sám na sebe.

Pro fanouška a celoživotního Prokopova znalce je "Pořád to platí" nádherně zabaleným a vybaveným opakováním toho, co už dávno zná. Pro dnešního mladého posluchače chtivého poznání je poslech šesti desek kompletu nevšední zkušeností: najde zde nemálo skvostných nahrávek a hitů (neprozradím tajemství, když za nejlepší v tomto ohledu označím desku "Kolej Yesterday"), ale i úlety dnes brané s chápavým pousmáním (až gottovsky slizká "Kapela" nebo infantilní ringočechovina "Já báb rýbu").

Abych nakonec ve jménu závěrečného hodnocení trochu parafrázoval některé nadčasové okamžiky Prokopových desek: jasně, že ti dlužím spoustu hezkých vět (i těm, kteří hráli s tebou), vždyť to píšu skoro "In The Midnight Hour" (neboť noc je můj den), ale snad nám naše děti prominou. 90 %.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Komplet nepřinášející nic nového (Jan Šimek, 21.10.2008 17:43) Reagovat

    Chtěl bych jen říci, že v tomto ohledu je práce Supraphonu přeceňována ( nic ve zlým, nic v dobrým ). Ti lidé nesáhli do archivu, nýbrž jen přebrali to, co už vydal před nimi Sony Music Bonton. Všechna alba, která box Pořád to platí obsahuje, vyšla na jednotlivcýh CD nosičích. I seznam bonusů a jejich pořadí je totožné. Neviděl bych v tom tedy nějaký významný počin. Samořejmě ale je dobře, že Supraphon tuto reedici pro nás přichystal, neboť CD Sony Music Bonton jsou již vyprodaná. Spíš než na záslužný editorský počin bych to viděl na rychlý výdělek. Zabalíme to do úhledné krabičky, místo loga Sony Music Bonton tam dáme logo Supraphonu a šup s tím na trh.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY