Tři série SuperStar má Česká republika za sebou. Jelikož nejsme třeba v Americe, kde tamější American Idol roztočil už sedmou řadu, chtělo to změnu - větší než dramaturgické zásahy modelu Pop Idol. Nova proto nasadila X Factor. Ten je sice postavený na stejném principu, ale už v něm nesoutěží pouze mladí zpěváci, ale i ti o něco starší a především vokální skupiny. Nutno ještě podotknout, že v X Factoru do soutěže ve větší míře zasahuje porota alias patroni - vybírají soutěžícím písničky a do určité doby i společně s diváky uchazeče vyřazují.

I X Factor čekají tématické večery, a přestože SuperStar většinou začínala volnou volbou, první večer nové soutěže měl už své téma - Ohnivá noc. Nutno podotknout, že to soutěžící nijak nesvazovalo, objevily se různé styly, i když ty latino věci přeci jen trošku převažovaly. Jak tedy zpívala dvanáctka soutěžících a jak jsme to slyšeli my na musicserveru?

Prvním, kdo okusil tuhle soutěž, byl Jiří Zonyga. Ohnivou noc otevřel písničkou "Oheň" od Lucie, a to nejen stylově, ale především skvěle. Za podpory plivače ohně předvedl něco, co si představuji pod pojmem energie. I kdyby tam byly snad nějaké chyby, tím ohromným nasazením je Zonyga všechny přebil. Ostatním soutěžícím nasadil hned na úvod laťku dost vysoko.

Premiérovou vokální skupinou, která se ukázala na pódiu, byla Za 5 dvanáct. Těm Petr Janda vybral "This Love" od Maroon 5 a volba to určitě nebyla špatná, těžko se jim dalo něco vytknout - pěvecky. Pravda je ale ta, že mě moc nenadchli. Přišlo mi, jako by nechtěli prodat svůj hudební um, ale spíš sebe. Až příliš se soustředili na choreografii, jež působila křečovitě, a ne na zpěv. Jak správně řekla Gábina Osvaldová - předvedli kabaret.

Kamila Nývltová v podstatě ani nemusela zpívat a půlku úspěchu měla zaručenou. Takhle krátké šaty a žhavý tanec těžko mohly nechat kteréhokoli chlapa chladným. K tomu ji navíc pomohla i neméně rozpálená "Let's Get Loud" od Jennifer Lopez a s ní si vybudovala i druhou část úspěchu. Její pěvecký výkon byl výborný a oproti ostatním složkám velmi vyvážený. Lehce jí zavařil akorát mistr zvuku, který ji nechal o něco více čnít přes kapelu, zatímco ostatní spíše schovával. Ale ani takto se jejímu projevu nedalo nic zásadního vytknout.

Podobná slova bohužel nemohu napasovat na dalšího účinkujícího Lukáše Javůrka, kterému osud a Gábina Osvaldová podstrčily "Livin' La Vida Loca" Rickyho Martina. Martin je ale velmi specifický zpěvák a srovnání s ním vyznělo hodně špatně. Tahle písnička byla pro Lukáše příliš velké sousto a hned zpočátku ukázala jeho limity, především ty ve vyšších polohách. Nikdo se proto nemohl divit, když se objevil v Kdo s koho.

Slepenec Divoký kočky & Dante byl zajímavým experimentem a nově pojatá "Voulez-Vous" jakbysmet. Pravda je ale ta, že to opravdu zatím působilo jako onen slepenec. Dante byl plný života (možná až příliš), dělal si z toho tak trochu svoji show a na druhé straně byly dvě holčiny, které sice zpívaly výborně, ale klidně mohly zaplout mezi ty doprovodné zpěváky u kapely. Jakoby tam chyběl ještě nějaký pojící element. Nicméně jistý potenciál v nich určitě je a bylo by dobré, kdyby ještě nějaký čas postupovali.

Ondřej Soukup si Davida Gránského do soutěže jednoduše protlačil, ale já si myslím, že ho měl nechat ještě nějaký ten rok zrát. Velký talent v něm bezesporu dřímá, ovšem zatím vyplouvá na povrch jen velmi pozvolna. A co je horší, zabíjí ho nervozita. Měl jsem možnost vidět generálku a tam "I Need To Know" Marca Anthonyho tak falešně jako v živém přenosu nezpíval. Večer to byl ale jeden z nejhorších výkonů, nicméně hlasy teenagerů ho zřejmě nějaký čas podrží.

Martině Pártlové, jediné slečně v kategorii starších pětadvaceti let, byla vybrána Anastacia, konkrétně tedy její "Welcome To My Truth". A poprala se s ní výborně. Osobně si dokonce myslím, že tahle zpěvačka disponuje nejzajímavějším hlasem v soutěži. V zabarvení jejího hlasu, v jeho sytosti i v určité pestrosti různých poloh se ukrývá ještě hodně hudebních zážitků, které mohou v dalších kolech přijít. Pravdou ale je, že ji porotci zcela správně vyčítali vlažnější projev. Jak praví klasik: "Musíte se víc snažit, pane správče."

Na rovinu se přiznám, že se skupinou Romantic jsem měl určitý osobní problém hned od počátku. Už jsem tak nějak doufal, že je pryč doba přeslazených hošíků a nejednou buch - Romantic. Kdyby si alespoň vybrali lepší jméno. Petr Janda jim prokázal velkou službu, když je nechal zpívat živou "September" od Earth, Wind & Fire. Ne že by to bylo nějaké terno, ale přesto se trošku vzepřeli onomu názvu. V konečném účtování jim ale ani to nepomohlo.

Vždycky jsem si říkal, že holky plnějších tvarů u nás těžko prorazí, tedy ve zpěvu, ale úspěch Leony Černé v SuperStar mě přesvědčil o opaku. Její následovnice Pavlína Ďuriačová byla už od castingu jasnou adeptkou na finále. Ona na rozdíl od Martiny Pártlové naopak vlastní nejlepší hlas v soutěži, což koneckonců potvrdila i porota, ale neumí ho zcela využít. Stejně jako Gránského i jí podrazila nohy nervozita a jakási představa, že se musí za každou cenu pohybovat. Její podání "Rhytm Of The Night" od skupiny DeBarge z roku 1985 proto nevyznělo úplně, jak by mohlo, i když ji obdivuji za to, jak se poprala s rychle jdoucím textem.

Možná se budou příznivci All X divit, když prohlásím, že nejlepší výkon večera předvedl zcela nečekaně Ondřej Ruml s "Can't Buy Me Love" od Beatles ovšem ve swingové úpravě Michaela Bublého. Nasazení téhle verze byl opravdu odvážný krok; není příliš známá a člověk si na ni musí chvíli zvykat (přeci jen Beatles jsou Beatles). Jeho podání mělo šťávu, drive, slušně intonoval a skvěle frázoval. Pokud by se chtěl u nás tomuto modernímu swingu věnovat, pak přesně takový člověk nám tu chybí.

U Anny Ungrové jsem celou dobu jejího vystoupení přemýšlel, kdo se jí to chtěl proboha pomstít. V těch hadrech vypadala opravdu jako pumpař, či ještě hůř jako bazarista. A k tomu všemu Britney a její "....Baby One More Time". Tuhle hitovku už přezpíval kde kdo (Travis, Marilyn Manson či třeba Type O Negative), ale to chce když tak vzít z gruntu. Jakmile se někdo snaží Britney "napodobit", nedopadne to dobře. Annička se z touhle písničkou prala velmi srdnatě, ale přeci jen její parketa bude jinde.

Poslední vystoupila skupina herců z Brna All X s "Let's Get Retarded" od Black Eyed Peas a těžko k tomu něco dodávat. Tihle kluci jsou zkrátka zjevení - totální X Factor a myslím, že nebudu daleko od pravdy, že už teď mají zajištěné natočení alba. All X jsou jistí favorité, ale víme, jak to nakonec s favority v těchto soutěžích dopadá, že? Narazil na to už Ondřej Soukup; zatím ještě kloudně nezpívali. Otázkou ale je, jestli to po nich někdo z diváků bude chtít.

Když odzpívali všichni soutěžící, dostal se na pódium i vítěz druhé řady britského X Factoru Shayne Ward. Mno... co k tomu dodat? Snad jen to, že tenhle mladík v podstatě navazuje na Garetha Gatese a Willa Younga a nepřináší tedy nic, co by nemohl přinést Pop Idol. Doufám, že u nás budeme trošinku progresivnější.

Pak už přišlo na řadu rozuzlení Kdo s koho?!. Kdybych měl sestavit svůj vlastní žebříček, pak by na jeho vrcholu byli All X, Ondřej Ruml a Martina Pártlová, na jeho chvostu naopak Za 5 dvanáct, Romatic a Lukáš Javůrek. Tahle trojice zůstala stát nakonec i na pódiu a bylo jasné, že minimálně ve dvou případech měli diváci podobný názor. Do rozstřelu nepostoupili Za 5 dvanáct, a tak se rozhodovalo mezi Romantiky a Javůrkem. Nevím, jestli to byl jen můj pocit, ale poslední jmenovaný dal do druhé šance mnohem víc energie než trio. Když došlo na lámání chleba, Janda a Osvaldová si samozřejmě podrželi svoje koně a rozhodoval Ondřej Soukup. Ten poslal dál Lukáše Javůrka a nejspíš udělal dobře, od něj se totiž můžeme dočkat ještě něčeho hudebně zajímavého, u Romantiků bych to příliš nečekal. Příští týden bude znít halou ve Vysočanech černá hudba a soutěžící podpoří Gipsy.cz.

X Factor - Top 12, 23.3.2008

Fotogalerie: