© facebook interpreta
Tomáš Tenkrát - Nevinně popové, avšak nepodbízivé (8/10)
Vztah ke zpěvačce: K Tereze Černochové veskrze nijaký, avšak Holého produkci mám prozkoumanou. Byl jsem velmi mile překvapen, jak zní deska již po prvním poslechu kompaktně, a to i přesto, že je veskrze složena z coververzí. To, že Tereza má i tak určitý výraz a není to jen plytký výkřik, je nečekaný bonus. Od původních interpretů jsou písně sice změněny takřka k nepoznání, ale silné refrény, ke kterým její hlas skvěle padnul, ve spojení se sice dost romoholovskou, zato však kvalitní a nevyprázdněnou produkcí prostě fungují a hlavně baví. Díky pestrosti. Nemám totiž tendenci přepínat ani jeden track a za to může chytrost výběru a seřazení skladeb. Chtělo by se mi mluvit o mnoha místech "Small Monstrosities", ale zmíním jen to nejzásadnější. Perlu "Vhodný/á", ve které sekunduje Dan Bárta a která je unikátní svou kompozicí a textem. Navíc Terezin mezizpěv, kde zpívá nejprve o ženách a poté o mužích, má vševystihující náladu a pro mě je to jednoznačně nejlepší moment. Ovšem hned první dvě skladby budou zase kvůli refrénům koncertní chuťovky. Síla alba tedy bezesporu je v tom, jak je nevinně popové, ale pořád se šmrncem nepodbízivosti. Je to skvělá deska a já teď jen doufám, že Tereza vyjede na turné, kde nabere víc posluchačů a vydá další desku, tentokráte autorskou. Nebojím se, že by nevěděla, co chce. A nakročeno už má správně. Tomáš Parkan - Groove malých retro radostí (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Black Milk mě samozřejmě zajímaly, ovšem Terezu Černochovou jsem bral z této trojičky jako nejméně výraznou osobnost. První seznámení se "Small Monstrosities" bylo pro mě mírným šokem. Spojení Terezy Černochové s Romanem Holým spíše navádělo k odvazovému funky a místo toho se mi dostalo výletu někam na pomezí sedmdesátých a osmdesátých let. Přiznávám, že ačkoli toto období v poslední době moc nevyhledávám, mám ho docela rád a vůbec mi tedy nevadí, že si Černochová vybrala písničky u The Pointer Sisters, Wendy & Lisy a dalších. Výsledek je sice dost prazvláštní mišmaš stylů, období a nálad, ale ono to kupodivu díky zvláštní chemii funguje. A to dokonce velmi dobře. Velkou zásluhu na tom zřejmě mají místy minimální zásahy do aranžmá oproti originálům. Mně osobně na rozdíl od Honzy Baluška nesedí Terezina vykřičená poloha například v "Crazy Horses" či "Anti Love Song", ale spíše mi vyhovuje klidnější a kultivovanější podoba jejího zpěvu. K srdci mi moc nepřirostla ani německá číselná intermezza, ale není to nic, co by mi mohlo významně zkazit jinak výborný pocit z této desky jako celku. Tato negativa jsou navíc vyvážena výbornými duety s otcem Karlem Černochem a Danem Bártou. "Small Monstrosities" sice není albem, které bych pasoval do nominace na desku roku, ale pozoruhodným, neotřelým a za poslech stojícím kouskem určitě ano. A Tereza Černochová v mém vnímání rozhodně vystoupila ze stínu Black Milk. Jaromír Koc - Debut, jak má být (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Interpretka, které velmi fandím, kéž by bylo u nás více takových.
© novinky.cz
Vztah ke zpěvačce: Že by tichá voda, co břehy mele? Kontrast. To je to, co mě napadá při vnímání kariéry Terezy Černochové. Za éry Black Milk pro mě byla tou nejmíň výraznou a nejmíň sexy členkou a najednou vydává desku tam, kde vydává, a spolupracuje s tím, s kým spolupracuje. Taková tichá voda, co se rozhodla vymlít břehy. Potíž alba "Small Monstrosities" je v tom, že zní, jako bych vyhrabal nějakou desku od našich. Což nemusí být nutně zásek vedle, ovšem v tomhle případě je docela jasné, proč ty skladby nikdo nezná... O zvukové stránce alba snad psát netřeba, stejně jako o pěveckých kvalitách zpěvačky - ať si kdo chce, co chce říká, tímhle ta holka ukázala, že jako jediná z Black Milk má ksicht. Byť z jedenácti Beispielů stojí za něco tak tři. "Small Monstrosities" jsou jako deska neživotaschopné, jako sólový debut nadějné, jako exkurze do hudebního vkusu Terezy Černochové a Romana Holého poučné. Honza Průša - Dva perfektní duety (5/10)
Vztah ke zpevačce: Black Milk mě nikdy nebavily, navíc Černochová z nich byla ta nejmíň výrazná. Takže v podstatě žádný. Kerndlová ani Zeťová mě nezaujaly natolik, abych si poslechl jejich desky, bohatě mi stačilo, co jsem zaslechl z éteru. Tereza Černochová na to šla mazaně. Chytře se spojila s Romanem Holým, ten angažoval Dana Bártu a zájem o ni se rázem dostavil. A předpokládám, že Bárta přitáhl slušný houf posluchačů. Za marketing tedy plný počet bodů. Stejně tak za zdařilý obal a za duety "Vhodný/á" a "Crying Song" (v tom druhém skvostně zpívá Karel Černoch). Ty jsou překvapivé hlavně tím, že Tereza, ač je to její album, svým výborným partnerům jen sekunduje. Necpe se dopředu. A tato poloha jí sluší, jen je trošku zvláštní, že dvě nejlepší skladby z alba jsou ty, v nichž se hlavní interpretka ukáže jen minimálně. A zbytek? Je to jako když si koupíte novou pračku. Ze začátku vás to docela zajímá, dáváte pozor, zda vše funguje tak jak má, ale pak už se do toho manželce necpete. Navíc některé části programu (ždímání na plné obrátky) docela obtěžují, zvlášť když ruší zprávy v televizi nebo podobně důležité věci.
Album: Tereza Černochová - Small Monstrosities
Průměrné hodnocení: 6,6/10
Celkový čas: 46:25
Skladby: Crazy Horses, Automatic, Pagan Lady, Always In My Dreams, Sure Shot, Anti Love Song, Lovestruck, Pár svící, Crying Song, Vhodný/á, Müde