Petr Skoumal umí svými skladbami oslovit jak ty nejmenší posluchače, tak opravdové hudební fajnšmekry. V kompilaci "52+2", která shrnuje posledních třiadvacet let jeho hudební kariéry, se myslelo spíš na ty druhé, i když ani dětské skladby nebyly úplně opomenuty.
6/10
Petr Skoumal - 52+2
Skladby: CD1 - Starej pán, Kolej Yesterday, Autobus, Někdy se vytratí naděje, Pavilon 88, Hyacinty, Zloději čas, Březen, Zítra nezapomenout, Promiňte, Stará píseň, Zvěrokruhy, Neopouštěj nás, Nádraží, Dopisy, Mít paměť, Nejsi taková, Tichounce tiše, +++, PSS 31
CD2 - Jeden džbán, Děti zvěrokruhu, Výkřiky ze sna, Poločas rozpadu, Narodíme se, Kdo přijde po mně, Život je sen, Kdybych byl boháčem, Návštěvní den, Tse Tse, Odjezd, Kavárna Slávie, Zase jaro, Račte se tvářit, Lež jako věž, Naruby, Hotelový pokoje, Poprvé naposledy, Dada, Běží malíř
CD3 - Doteky, Chce platit, Láska je protijed, Vidím tě, Pokušení na táboře, Odněkud někam, Dvě deci vodky, Se nezblázni, Svátky zapomnění, Někdy, Kouzlo noční samoty, Popěvek, Na jaře zpívají ptáci, Dřevěné schůdky
Vydáno: 15.10.2007
Celkový čas: 74:46 + 77:37 + 58:19
Vydavatel: Indies MG Records
Rozsáhlý komplet není a určitě ani neměl být reprezentativním a komplexním shrnutím díla Petra Skoumala. Filmovou hudbu, které napsal nepřeberné množství (od večerníčků po Cimrmany), zcela vynechává, na spolupráci s Vodňanským se také v podstatě nepamatuje a z dětských popěvků připomíná pouze dva spíš méně známé kousky. Solidně ale představuje tu dospělou písničkovou Skoumalovu tvář.
Celý soubor je rozdělen na tři - barevně odlišené - disky. Bohužel jsem i přes velkou snahu nedokázal rozlišit, dle jakého klíče dostaly ty červené, modré a zelené písně svou barvu. A proto mě pořadí skladeb na výběru ruší, a to více než málo. Jednotlivá Skoumalova alba (nejvíc to pociťuji u "Poločasu rozpadu") mají totiž svou atmosféru a skladby z nich patří logicky k sobě. Natož pak písně
ETC nebo Michala Prokopa. Bylo by tak zajímavé porovnat autorův vývoj, srovnávat různé tvůrčí etapy, ale to nám bohužel dramaturg kompilace neumožňuje.
Další velkou a asi nejzásadnější slabinu vidím v informačně zcela nedostatečném bookletu, který by v případě rekapitulace třiadvaceti (bráno podle data vydání alb, z nichž se čerpalo, ale nejstarší písničky pochází už ze 70. let minulého století) let Skoumalovy kariéry neměl chybět. Každý přeci není pamětníkem a většinou ani nevlastní všech dvanáct desek, ze kterých se tu čerpalo. Přesto se musíme spokojit jen s nezáživným a nepřehledným telefonním seznamem s výčtem jmen, skladeb a desek ke každému z barevných disků zvlášť. Totální chaos.
A tak to zásadní, proč tu album je - samotná hudba -, zůstává zahaleno oparem zklamání z výsledné podoby disku a je to velká škoda. Skoumal, kromě autorství opravdu silných a nezapomenutelných skladeb ("Kolej Yesterday", "Neopouštěj nás", "Kavárna Slavie") vkusně zhudebňuje překrásné básně Ivana Wernishe, Ivana Blatného, Pavla Šruta a dalších a sám jim zdatně sekunduje svými texty. Navíc díky své přirozené hravosti povyšuje jednoduché říkanky ve svébytné písně (třeba má oblíbená "PSS 31") a ono to funguje, nenudí ani nepůsobí trapně.
Přesto - příště raději sáhnu po řadovém albu nebo si sestavím výběr vlastní. A ty dvě novinky - autorskou "Na jaře zpívají ptáci" a Wernischovu báseň "Dřevěné schůdky" - klidně oželím.
