"Hold Johnnymu Cashovi" ve své podstatě není tribute, jedná se o sebrané písničky, které Johnny Cash hrával. Desku sestavoval člověk z nejpovolanějších - Mirek Černý - a v českých luzích a hájích našel hned dvaadvacet písniček. Zdá se mi ovšem, že některé z nich jsou na desce téměř nepatřičně. Například takové "Nedělní ráno" v podání Pavla Bobka sice Cash nazpíval, dokonce za ně dostal ocenění od CMA, ovšem primárně je to hit Krise Kristoffersona. Ale budiž. Co bych ale na výběr opravdu nezařazoval, jsou věci od zpěváka známého jako Johnny, což je český Cashův revival. Paradoxem pak je, že právě on ve srovnání s ostatními vychází skoro nejlépe.

Problém českých verzí písniček Johnnyho Cashe je ten, že je přebírali především lidi z country scény a těm se nějak po cestě vytratila druhá složka Cashovy hudby - rock'n'roll. Spojení rock'n'rollu a country udělalo z tohoto zpěváka i z jeho hudby takřka nesmrtelnou záležitost. Mám rád hudbu Michala Tučného, ale jeho verze "Folsom Prison Blues" je prakticky úplně jiná písnička. Možná bude někdo namítat: "No a co? Tak si to předělali po svém!" Jenže tím z těch jeho písniček udělali průměrné countryovky. Úplným extrémem pak jsou dvě věci od Petra Spáleného, jenž je rouboval na pop, a ve svém charakteristickém podání naprosto utopil původní šarm písniček Muže v černém.

Teď je asi jasné, proč Johnny z tohoto srovnání vychází pomalu nejlépe. Naštěstí v tom ale není zcela sám. Náboj neztratila ani "I Got Stripes", tedy "Šlapej dál" v podání Tučného a velmi povedená je i "Je to zlé", tedy "Ring Of Fire" od Ladislava Vodičky a Country Beatu Jiřího Brabce. Díky charismatu, talentu a smyslu pro humor Jiřího Grossmana jeho "Jackson" v duetu s Naďou Urbánkovou získal ještě něco navíc a nic špatného nelze říct ani proti zmiňovanému "Nedělnímu ránu", ovšem zde je to dáno především autorem - Kristofferson je country zpěvák.

"Hold Johnnymu Cashovi" mohla být velmi dobrá deska, kdyby... Těch kdyby je poměrně dost a začínají už v roce 1969, kdy začaly první předělávky vznikat. Johnny Cash si vytvořil natolik specifický styl, že je velmi obtížné přebírat jeho písničky a zároveň do nich vkládat něco svého. Alespoň čeští interpreti to ve většině případů neumějí.