V taneční hudbě se znovu začínají dít zajímavé věci. Proto jsme se na musicserveru rozhodli věnovat klubové scéně speciální rubriku, která bude s měsíční periodicitou mapovat ty nejzajímavější počiny posledních týdnů, jež se nevešly do novinek či běžných recenzí. Na svoje si přijdou milovníci rovných i zlomených beatů.

Dinosauří vejce k podzimní snídani
Návraty rockových dinosaurů, to už je taková klasika, děje se téměř pravidelně. Letošní rok slibuje, že se dočkáme něčeho podobného i v oblasti dance music. Máme za sebou nové desky Faithless, Chemical Brothers a ufologů Eat Static (o jejich počinu "De-Classified" píšeme níže). Podzim však přinese mnohem silnější nálož, mezi ohlášenými comebacky je téměř jasno: nejdříve to budou The Grid (MySpace.com), kteří až letos naváží na úspěch placky "Evolver" (1996), jíž cestu k popularitě vydupala pecka "Swamp Thing". I když Dave Ball a Richard Norris stále pracovali na různých bokovkách, až 17. září se dočkáme pokračování na novince The Grid "Doppelganger". Ve stejném čase se ohlásí se svým sedmým studiovým kouskem také projekt Hardfloor s titulem "The Life We Choose".

Neméně dusno bude v říjnu, kdy nejvíce pozornosti schramstnou Underworld, "Oblivion With Bells" záhy dovezou živě představit do Prahy, kde vystoupí v rámci Electronic Beats (27. října). A na úplný závěr jsme si nechali perličku největší - jste fanoušci Felixe Da Housecata? Pokud ano, tak to asi budete říjen též netrpělivě očekávat. Pod novým pseudonymem Virgo Blaktro chystá cédéčko pojmenované "Virgo Blaktro And The Movie Disco", na konci srpna ho uvede singl "Something For Porno". Felix slibuje kombinaci zvuku Sly And The Family Stone, klasického Prince v protipólu s tím, co dělají třeba Pet Shop Boys nebo George Michael. Která z těchto čtyř novinek slízne největší smetanu úspěchu? (Dan Hájek aka DH)

Tony Wilson R.I.P.
Všechno podstatné už bylo napsáno, zakladatel a boss Factory Records a jeden z otců taneční scény už není mezi námi. Okolnosti Wilsonova boje s rakovinou byly známé (psali jsme o nich zde). Na lék, který ho držel při životě, mu nechtěla místní nemocnice přispívat, a byl tak byl odkázán na peněžní dary svých kamarádů. Wilson nakonec zemřel na infarkt, nicméně zůstává velkým paradoxem, že v časech, kdy se na taneční scéně točí obrovské peníze, zůstal její zakladatel na mizině. Souviselo to s Wilsonovým volnomyšlenkářstvím - žádná z kapel neměla s Factory smlouvu a mohla kdykoliv odejít, desky měly často tak nákladný obal, že se prodávaly se ztrátou (třeba "Blue Monday" New Order) a na klubu Hacienda profitovali spíše dealeři drog než jeho majitelé. Wilson hudbě věnoval veškerý volný čas ne kvůli penězům, ale protože ji měl rád. Byl vlastně ztělesněním filosofie svobody a víry v pospolitost, která ovládla pozdější rave scénu ještě předtím, než se z taneční hudby stal milionový byznys. Pokud se chcete dozvědět, jak se z Manchesteru stal Madchester, určitě se podívejte na výtečný film "Nonstop Party" (v originále "24 Hour Party People") mapující Wilsonův život a dílo.

Villalobos mixuje Villalobose
Chilský (avšak v Berlíně žijící) techno maestro Ricardo Villalobos dostal nabídku vytvořit další ze série mixů vydávaných londýnským klubem Fabric. Stejnou práci už zvládli Ellen Allien, Carl Craig nebo Michael Mayer, Villalobos ale zase musí mít něco zvláštního. Pro Fabric číslo 36 si připravil malý trik - všechny skladby, z nichž mix vytvořil, jsou jeho vlastní, navíc doposud nevydané. Klidně můžeme mluvit o novém Villalobosově albu, a proto žádný div, že "Fabric 36" je netrpělivě očekáván. Dočkáme se ho na začátku října. Do té doby bude kluby okupovat Villalobosův remix skladby "Blood On My Hands" dubstepového producenta Shackletona. Dvacetiminutový monolit kombinuje minimalistické techno a dubstep do podoby soundtracku k apokalypse. Moc lepších singlů už letos nevyjde.

Nu-gazing - vtip, nebo špatný vtip?
Britští hudební novináři mají zálibu ve vymýšlení nových jmen pro nové žánry. Je to trochu hra, kdykoliv zajdou do klubu, vidí novou scénu a ta hned musí dostat jméno. Po loňském poprasku kolem nu-rave (rave + indie rock) a grindie (grime + indie rock) nastal čas na nu-gazing. Spojení poprvé použila novinářka Jude Rogers v článku pro deník The Guardian, která "objevila" v současné hudbě odkazy na styl shoegazing. Ten na začátku 90. let zpopularizovaly kapely jako My Bloody Valentine, Slowdive nebo Ride a populární byl i u nás (EOST, Sebastians). Jeho průvodním znakem jsou táhlé kytarové plochy a symbolem kytarista, který se při hře na svoji proklatě nízko pověšenou kytaru dívá upřeně na své boty - proto ono trochu ironické pojmenování shoegazing. Nuž, ta móda je zpět, jen noví interpreti už nemusí nutně vytvářet melancholické zvukové plochy s kytarami, povoleny jsou i syntezátory. Rogers mezi představitele oživeného stylu řadí vedle Deerhunter nebo M83 třeba i Ulricha Schnausse, německého DJe, který se nikdy netajil tím, že ho hodně inspirují právě My Bloody Valentine. Jeho novinka "Goodbye" nemá do jejich zasněných kompozic vůbec daleko, stejně jako třeba některé skladby Apparata. Nic to ale nezmění na tom, že po nu-metal a nu-rave není termín nu-gazing příliš kreativní.

Daft Punk udělali film "Electroma"
Kariéra Daft Punk má všechny znaky "dinosaurismu", jak jsme ho popsali nahoře. Jezdí lukrativní turné, vydávají rarity a remixy, ale moc nového materiálu od nich nečekejte. Thomas Bangalter a Guy-Manuel de Homem-Christo mají zjevně dost peněz na to, aby mohli mít i jiné ambice než jen hudbu. Jednu takovou se jim podařilo naplnit celovečerním filmem "Electroma", jenž si sami natočili. Příběh o robotech, kteří se chtějí stát lidmi, společně napsali a Bangalter stál za kamerou (stejně jako u klipů Daft Punk z posledního alba). A pozor, ve snímku nezazní jediná jejich píseň. Pokud čekáte nevinnou zábavu jako u anime "Interstella 5555" (filmové zpracování "Discovery"), tak se na film raději nedívejte. Na svoje si totiž přijdou spíše trpěliví milovníci artových kousků - děj je minimální a záběry pomalé. Není to film pro každého, v Cannes většina diváků "nepřežila" do konce a i ve Francii se film pouští jen v několika málo vybraných kinech. A pro jistotu jen po půlnoci. Přes všechny filmové manýry je to však vizuálně nádherný film, který rozhodně stojí za vidění, třebas i puštěný na DVD dvojnásobnou rychlostí. Po nepříliš povedeném albu "Human After All" si robotí dvojice trochu vylepšila reputaci.

Kdo je The Tuss?
Klubová scéna řeší velkou záhadu. Jsou nahrávky vydané na labelu Rephlex pod jménem The Tuss novým materiálem samotného Aphexe Twina? Podle dostupných zdrojů tvoří projekt sourozenců Briana a Karen Tregaskin z hrabství Cornwall, ale hodně faktů naznačuje, že by za EP "Confederation Trough" a následným albem "Rushup Edge" opravdu mohl stát Richard D. James alias Aphex Twin, ikona taneční hudby, jež nevydala regulérní album s novým materiálem už šest let. Staromilecky primitivní techno The Tuss je totiž jednoznačně vytvořené na analogovém polyfonním syntezátoru Yamaha GX1, což jsou jedny z prvních elektronických kláves vyráběných v 70. letech. Funkční GX1 po celém světě se dají počítat na prstech jedné ruky a jeden z nich prokazatelně vlastní Aphex Twin. Další stopou je údajný cornwallský původ Tragaskinů. Aphex také pochází z Cornwallu a mimochodem, v cornwallském nářečí se slovem "the tuss" označuje erekce penisu. Náhodou nemusí být ani to, že album vyšlo na labelu, který spravuje Aphex Twin, a že autorská práva jsou odkázána na firmu Chrysalis, jež se stará také o Aphexe Twina. The Tuss nedávají rozhovory a na jejich Myspace.com ještě nedávno visel vzkaz: "Q: Are you Richard D James? A: No!" My víme svoje. (Karel Veselý aka KV)

---

Label měsíce - Get Physical
Berlínský electro-house label Get Physical slaví pět let od založení, a proto byla volba prvního labelu měsíce jednoznačná. Založili ho společnými silami M.A.N.D.Y. (Patrick Bodmer & Philipp Jung), DJ T (Thomas Koch) a Booka Shade (Walter Merziger, Arno Kammermeier & Peter Hayo), tedy jména pro house music v novém tísiciletí klíčová. Mezi výstavní kusy jejich katalogu patří alba DJ T "Boogie Playground", Booka Shade "Movements" a samozřejmě série mixů "Body Language". Její nejnovější díl udělal DJ Dixon a je znovu povedený. K oslavám by to ale bylo málo, a tak se rozhodli udělat posluchačům radost luxusní 2CD/5LP sbírkou "5 Years Get Physical" obsahující rarity a remixy. Další potěšující zprávou je, že M.A.N.D.Y. posbírali svoje remixy (viz níže). Novinky ze zákulisí labelu hovoří o tom, že čerstvou posilou týmu je Raz Ohara, kterého jste mohli slyšet zpívat na posledním albu Apparata. Možná že jejich vrchol byl před dvěma lety, přesto si Get Physical pořád udržuje vysoký standard kvality. (KV)

---

Top alba měsíce:

Eat Static - De-Classified (Solstice Music International)
Eat Static byli spolupoutníci s Banco De Gaia na labelu Planet Dog. Už od prvopočátku bylo jasné, že to jsou nadšenci do UFO a sci-fi, to se nezměnilo dodnes. Od vydání posledního alba "In The Nude!" uteklo šest let a novinka "De-Classified" je věnována zesnulému Johnu Peelovi. Vycházejí však z tradic vlastní tvorby - typické ufonistické zvuky, filmové sekvence, electro a převažující psytrance, fanouškové jsou tímto comebackem přímo nadšeni! (DH)

Vector Lovers - Afterglow (Soma Quality Recordings)
Vector Lovers = Martin Wheeler, který se narodil v Readingu, teď však žije v Berlíně. Na svém třetím albu u Soma Quality Records "Afterglow" se plně oddává tomu, co od něj lze očekávat. Líbivé idmko v rozmáchnutém ambientním hávu a decentní abstrakcí nového pojetí new age. Po vzoru Apparata zároveň na nové desce více zpívá a taková "Crash Premontion" hravě vede. Skvělý noční soundtrack plný podmanivých melodií. (DH)

M.A.N.D.Y. - 12 Greatest Remixes For 11 Greatest Artists: 2000 - 2007 (Get Physical)
Patrick Bodmer a Philipp Jung fungující pod jménem M.A.N.D.Y. jsou velcí zvukoví hračičkové a jejich remixy je radost poslouchat. Röyksopp jsou na tomto počinu zastoupeni hned dvakrát a není se čemu divit. Společná práce s Booka Shade na provařené pecce "The Thrill Of It All" z dílny Roxy Music vás nemůže rozhodit, spíše jen překvapit. Knife, Rex The Dog, Joakim nebo Lindstrom se nebáli jim svěřit své tracky a udělali moc dobře. Tato kompilace je luxusním dárkem, kde máte všechny remixy pěkně na jedné hromádce a žádný z nich se jen tak neohraje. (DH)

Cyrus - From The Shadows (Tectonic)
Po loňských výtečných albech Buriala a Kode9 se čeká, co nového a zásadního přijde z londýnské dubstepové scény. Když odmyslíme bilanční sbírku "Soundboy Punishments" labelu Skull Disco, pak asi zatím nejzajímavější dlouhohrající deska s vročením 2007 je "From The Shadows" producenta jménem Cyrus. Jeden ze členů Random Trio si libuje v temné atmosféře zániku civilizace a jedním okem pošilhává po drum'n'bassových extrémistech z konce 90. let. Subwoofer si dejte na jedenáctku a nechte basové linky masírovat vaše vnitřnosti. (KV)

Chromeo - Fancy Footwork (Vice)
Dave 1 a P-Thugg z Chromeo jsou nepochybně talentovaní hudební komici a až bude nějaký filmový producent chtít udělat porno parodii na "Dirty Dancing", měl by jim určitě zavolat. "Fancy Footwork" je jejich druhé album a dominuje na něm electrofunk s jednoznačným vlivem Prince, synťáků 808 a celkově glamorózních osmdesátek. Texty nečekejte jiné než burleskní sexuální fantazie, které může vymyslet jen někdo, kdo se příliš často dívá na pornofilmy. (KV)

---

Top mix měsíce:

Prins Thomas - Cosmo Galactic Prism (Eskimo Records)
Producent a DJ Prins Thomas je trochu ve stínu svého spolupracovníka Lindstroma. Dvě největší hvězdy "kosmického disca", jak se jejich stylu přezdívá, málokdy zklamou. Povedla se nová verze jejich dva roky staré desky "Reinterpretations" i nový Lindstromův vinyl "Breakfast In Heaven". Prins Thomas po sérii vlastních singlů přichází s mixem "Prins Thomas Presents Cosmo Galactic Prism", který překvapí žánrovou rozmáchlostí. Funk, krautrock, staré disco, hudba k filmům či psychedelický rock, to všechno Thomas vpasoval do dvou a půl hodin čisté blaženosti. Mix se pohybuje někde mezi čistým chill-outem a nedělním ránem na houseovém danceflooru, kde je vytvořen ideální "stav mysli" ke konzumaci "Cosmo Galactic Prism". (KV)