Koncepce tohoto alba byla pojata jako rocková opera o životě rocknrollové hvězdy. Vzniklo tak nesmírně vyvážené, souvislé a ucelené album, které sice nenabízí nic progresivního či neotřelého, ale působí jako svižná emoční bomba, výběr toho nejlepšího, co se může na klasické hardrockové scéně zrodit, aniž by to sklouzlo k povrchním klišé. Ken Hensley nikdy nebyl skladatelem vyložené tvrdé muziky, jeho hudba je především čistá a krásně plyne, je přímá a jasná, občas až jemně snová, ale nikdy přehnaně megalomanská a překombinovaná. Dokonce není ani přeslazená, a to i přestože mají v jeho tvorbě hlavní místo rockové balady, které umí vygradovat a protkat decentní naléhavostí jako málokdo. Rozhodně se obejde bez laciného, prvoplánového, emotivního patosu.

Tentokrát se Hensley dokonce relativně držel nohama na zemi a většinou nezabrousil do typické uriášovské fantazijní rozpínavosti. Melodie jsou chytlavé a podmanivé, ale nevtíravé. Důležité je, aby se hudba ověnčená jiskrným nábojem nepřetržitě linula a nezasahovaly do ní žádné zbytečně křečovité prvky.

Vedle nevinně svůdných aranžmá tkví síla alba především v silných hlasech, na kterých Hensley svůj nový počin postavil. Pro jednotlivé písničky si pečlivě vybral znamenité zpěváky, kteří jim teprve vtiskli tu konečnou dávku autentičnosti, smyslnosti i poutavosti. Nabroušenější písničky, jako třeba energický otvírák "Just The Beginning" či titulní "Blood On The Highway", zdobí výrazný, lehce nakřáplý hlas Jorna Landeho, bývalého vokalisty Masterplan. Ten se zasloužil o atraktivitu Hensleyho alba suverénně nejvíce. Prostor dostal i někdejší zpěvák Uriah Heep John Lawton, kterého můžete slyšet ve skladbě "It Won't Last", jež by bez váhání zapadla mezi tradiční repertoár Uriášů. Příležitost využila i Eve Gallagher, jejíž hutný hlas dominuje v nejodlišnější (v kladném slova smyslu) písni desky "Think Twice". Na dvou skladbách se pak podílel Glenn Hughes, jehož specifický zpěv je nepřeslechnutelný. Zbytek si odzpíval sám Hensley, přičemž si pro sebe nechal ty nejjemnější kousky.

Album je celistvé, proudí jím fascinující množství intenzivní a neochvějné energie, která se však nedere napovrch jako těžkopádný, neúčelný a nepoddajný nářez, nýbrž se s lehkostí prodírá jako okouzlující a poutavý tok svérázné melodičnosti. Jednotlivé písničky jsou zajisté schopny fungovat i samostatně, téměř všechny jsou neuvěřitelně silné a působivé, dohromady však vytváří opravdu svěží, impozantní a strhující poslech.