Hlavně se neopakovat

12.07.2007 05:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Formace The Chancers natočila nezvykle svěží ska album. Můžete namítat, že ska už nějaký ten rok nemá co nového nabídnout, ale poslech "A Calling Out" vás vyvede z omylu. Je to totiž prostě a jednoduše dobrá deska.
7/10

The Chancers - A Calling Out

Skladby: Pig And Pepper Prelude, All Mad Here, Luvratbaby, The All Dead Now, A Calling Out (Part 1), A Calling Out (Part 2), I Can See For Smiles, The Land Of Free, Nothing To Hide (Nothing To Fear), Tennyson's Gift, Skeleton Smile, Chain Of History, Living In Cages, Riot Girl
Celkový čas: 45:08
Vydavatel: Indies Scope Records
Možná by se dalo říct, že ska je již vyčerpaný styl. Že to je žánr, který zkrátka to své již dávno řekl, a že je jednoduše vytěžen. Jenže to by nesměly existovat takové kapely jako The Chancers, které se snaží vyvíjet, ba co víc, ono se jim to dokonce daří. Novinkové album "A Calling Out" není protivně skáčkovsky upatlané a dokonce se nesnaží za každou cenu do všech stran svítit jako červencové sluníčko. To je na něm nejzábavnější, že se klukům z Chancers podařilo zůstat věrnými skaboys a zároveň nechali na povrch hodně vyplynout kytary (místy i klávesy), a melodie tak nekupí pouze z onoho monotónního zvuku trubky a umca-umca bicích. Odpoutání se od zbytečně zaběhnutých standardů - palec nahoru.

V dobrém smyslu slova šílenec Simon Ruffskank se sice nenaučil o moc lépe zpívat, ale kupodivu to příliš nevadí - on totiž patří k těm, kterým to zobeme z ruky a přitom plácáme něco o autenticitě... Je to rudeboy jak poleno, takže mu spíš věříme textové příběhy, narážky a stížnosti a jaksi neřešíme barvu hlasu. Jeho hlas totiž sedí k hudbě Chancers skvěle, je neurvalý a sympaticky na nic si nehrající.

Ale nenechte se mýlit, Chancers ve své pětačtyřicetiminutovce nabízejí především zábavu a s ní nezůstali pouze u textů. Na "A Calling Out" používají nezvyklé přechody, doslova si vymydlili nepodbízivé melodie a Ruffskank si hraje s hlasem, aby neupadl do stereotypu, když už není příliš zajímavý onou barvou. Ale je třeba upozornit, že ač pořád mluvím o melodiích, tak ve finále možná zjistíte, že extrémně silná skladba tu není. Za to před sebou máme u sebe držící celek, který se nestydí brousit i do jiných hudebních stylů a evidentně není oním 2 tonem nijak svázaný.

Vytkl bych však nepříliš kvalitní zvuk: třeba skladba "Chain Of History" by byla slušná vypalovačka, kdyby ji nedusil zvuk zbytečně utopený pod hladinou snesitelnosti. Škoda, zbytečný bod dolů. Ale The Chancers se každopádně zdejší ska scéně vzdálili minimálně o kolo a všem ukázali, že tenhle žánr mrtvý ještě není.

P. S.: Že je Simon Ruffskank chlap s koulema, poznal už i přihřátý Pavel Trávníček a bývalý ministr kultury Pavel Dostál. Kdo neví, o co jde, nechť checkuje toto.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY