Tohle není týden v popu obecně. Tohle je týden v popu Honzy Baluška. Zápisník ultrapopaře. Narozeniny musicserveru mě drobet vyšťavily (před i po), takže tohle je spíš trojtýden.

Naživo!
Bydlím daleko od koncertního dění, takže když jsem před časem absolvoval tři vystoupení za týden, byl to pro mě docela záhul. Nejdříve byla na řadě v Ostravě Peha s Ready Kirken a Mandrage. Posledně jmenovaní mě překvapili, jak moc jim to naživo šlape, jak je frontman bezprostřední a jak jsou opravdu zábavní. To Ready Kirken bez Hrůzy a s Polonským předvedli tak slabý výkon, až mě zamrazilo. Po živelném vystoupení plzeňských mladíků vypadal nový zpěvák skoro zakřiknutě, celé jim to sedělo na zadku a jedna z nových skladeb zněla dokonce jako něco hodně nepovedeného od Divokýho Billa. U Pehy bylo zajímavé sledovat, jak je možné vyprodat koncert na základě jediného velkého hitu. Téměř celý sál opravdu čekal jen na "Spomal", a když ji Katka odehrála, minimálně patnáct procent návštěvníků se sebralo a prostě odešlo. Viděl jsem Pehu potřetí a pořád mě hodně baví, ale pro atmosféru byla škoda, že kapela nepřizpůsobila setlist českým podmínkám (=všichni znají maximálně poslední desku a "Naoko spím") a na konec řadila hity z prvních desek, u nichž sice fandové na Slovensku určitě vyšilují, v Česku je ale nikdo moc nezná.

O dva dny později v Ostravě David Koller a Support Lesbiens začínali své společné turné. Ze začátku to vypadalo, že návštěvnost bude vyložený průšvih, ale nakonec se hala přece jen docela zaplnila. Post-It jako předkapela se snažili publikum rozhýbat, moc jim to nešlo, ale lidi aspoň tleskali. Koller předvedl naprosto zabijácký set, když do lidí, co čekali na hity od Lucie, napral nejdříve deset skladeb z nové desky, následovaly dvě od Kollerbandu a až třináctá od jeho bývalé domovské kapely - a to vypalovačka "Vona říká jó". Až pak přišly na řadu dva (jenom dva!) kousky ze sólového debutu a něco málo od Lucie. Většina publika byla vyloženě otrávená, a kdyby Koller slyšel ty hlášky, co jsem od kolemstojících či sedících slyšel já, asi by moc nadšený nebyl. Vůbec to nebyl špatný koncert, jen by byl mnohem lepší někde v klubu, kde by nové skladby vynikly více než v hale, plné lidí čekajících na hity. Těch se dočkali alespoň od Supportů, kteří jeli jako vždy pecku za peckou, jen ten konec s "Let's Just Sing" a "M.F. Stealing" už by mohli nějak obměnit. Koller a Support Lesbiens se na turné v tom, kdo bude hrát poslední, střídali, ale fakt si nedovedu představit, jak po hitovém nášupu SL mohlo publikum unést Kollerův set. V Ostravě šli všichni domů aspoň s pocitem, že Koller sice nic moc, ale Supporti se do toho opřeli.

V sobotu 21. dubna jsme pak v pražském Paláci Akropolis oslavili sedmé narozeniny musicserveru. Anna K zahrála pěkně tvrdě, moc mě potěšila Obří broskev (nová písnička "Do Děčína" je megapecka) a úplně mě dostali Priessnitz. Nikdy mě moc nebavili, až mě naprosto uhranula poslední deska "Stereo", a naživo byli naprosto skvělí. Ale nejlepší byla stejně následná afterparty v akropolí restauraci, kde se nás sešla skoro stovka...

Chybička se vloudí
V minulém Týdnu v popu jsem fabuloval, že za náhlým odložením vydání "Shine" Jany Kirschner o týden může možná strach vydavatelství, aby desku v žebříčku IFPI nepřeskočili ve stejný den vydaní Tata Bojs. To sice možná taky, ale hlavně se prý vyskytl problém s booklety, které musely být kvůli chybě znovu vytištěny. Odložení Janiny desky tak nakonec pomohlo právě Tata Bojs, kteří se dostali na první příčku prodejní hitparády, ale prodali o několik kusů méně, než o týden později Kirschner. Mezitím se u recenze "Shine" na našem serveru strhla poměrně bouřlivá diskuse, v níž si stejně jako já příznivci Jany stěžují mimo jiné na to, že mezinárodní kariéra se určitě nedělá bez videoklipu, webu či profilu na myspace. V Česku a na Slovensku úspěchu alba pomohla mediální masírka, spousty rozhovorů, ale za česko-slovenskými hranicemi...? Škoda.

Jak Koller dělá reklamu Wanastovkám
Měli jsme na musicserveru soutěž o vstupenky na koncert Davida Kollera (a Supportů samozřejmě) v Ústí nad Labem a každý, kdo zná napjaté vztahy mezi ním a zbytkem Lucie, musí ocenit reklamu na druhé straně vstupenky. Jo, na koncert Wanastovek. Teď by mě jen zajímalo, co budou mít Kodym a P.B.Ch. za reklamu na svých lístcích.

Pošta pro tebe (ze Švédska)
Nevím jak šéfredaktoři jiných českých hudebních serverů, já ale moc dopisů ze Švédska nedostávám. Proto mě zásilka olepená několika známkami z této země dost překvapila. V obálce od labelu This Is Pop byla deska Richarda Reagha "Is This The Blues I'm Singing". Chvilka pátrání v podání kolegy Dana Hájka odhalila, že o jedné jeho skladbě psal Karel Veselý před několika týdny v Jukeboxu. Nějaké ty přístupy z musicserveru pak Reaghův label asi navedlo se k nám podívat, našli si poštovní adresu a poslali desku k recenzi. Dóóóbrý!

London Hotel
Díky dvěma ne zrovna vyprodaným koncertům v Česku jsem si myslel, že šílenství okolo Tokio Hotel už opadává, ale bohužel to možná bude naopak. Billísek a spol. se totiž konečně vydali dobýt i Británii a další země, kterým němčina v hitparádách zrovna nevoní. Nahráli anglickou verzi svého prvního hitu "Durch Den Monsun" pod názvem "Monsoon" a natočili k němu videoklip, který musí všem potenciálním neněmeckým fanynkám rozklepat kolena. O tom, že se je jejich vydavatelství bude snažit na ostrovech skutečně protlačit, svědčí i to, že na evropské MTV se klip bude tento týden vysílat s přídomkem Fresh, což značí osmdesát odvysílání během sedmi dnů.

Comeback drobet pofidérní
Nemám nic proti comebackům kdysi slavných kapel, případně návratu k nejznámější sestavě. Občas to funguje (Duran Duran), někdy si kapela aspoň vydělá nějaké prachy (Sex Pistols), ale to, co se děje se Smashing Pumpkins... Opravdu je comeback to, že Corgan a Chamberlin, kteří spolu po rozpadu Pumpkins stejně pracovali, na desku dají starý název, ale ostatní bývalí členové se neúčastní? To by taky Kodym a P.B.Ch. mohli nahrát novou desku Lucie bez Kollera a Dvořáka. I když...