8/10
Tata Bojs - Kluci kde ste?
Skladby: (Intro), Pěšáci, Trilobeat, Eko echo, Vítací, Nedám si, díky, Informační, Splasklé vzpomínky, Skovka, Spáč, Chudáci, Kudu aditsuh, Hlídací
Celkový čas: 46:44
Vydavatel: Warner Music
Jaké je to definitivně dospět? Zvážnět? Mít děti a poznat, že jeden jejich úsměv vydá za tisíce prodaných desek? Ale že ty prodané desky a vyprodané koncerty jsou samozřejmě stále moc fajn? Nová deska haunspalských
Tata Bojs "Kluci kde ste?" mnohem více odráží jejich současných stav v soukromí než kterákoli jiná nahrávka kapely. Myslím, že její náladu a obsah daleko více ocení lidé naladění na stejnou vlnu, kteří se nacházejí v podobné životní fázi jako členové skupiny. Ale to neznamená, že by všichni ostatní měli být ochuzeni.
Koncepčnost "
Nanoalba" poněkud zastřela skutečnost, že
Tata Bojs definitivně dospěli do fáze, kdy je pro ně nejdůležitější písnička. Zatímco se o této desce téměř všude dočtete, že je díky příběhu složitá a experimentální, pravdou je, že je spíše sbírkou hitů, jejichž nerádiovost způsobil celkový koncept a prolínající se příběh. Tam, kde "Nanoalbum" po hudební stránce končilo, novinka pokračuje, ale neposunuje se nijak zvlášť dál. Posun je třeba hledat spíše v celkové atmosféře a v textech.
Zatímco dříve bylo u kapely jasné, že je
veselá a hravá, nové album nabízí skladby ze zcela opačných pólů, přičemž ten melancholický a zadumaný oproti tomu rozjásanému převažuje. Nechybí tedy typické tatabojsí hříčky jako "Skovka" (dvě a půl minuty a je vymalováno!), která připomene jejich začátky, nebo pilotní singl "Pěšáci", který si utahuje jak z hudebního byznysu, tak z kapely samotné. Jasnými hity a koncertními taháky jsou "Vítací" (to je ta, kde zpívají "Ženy" a je v podstatě celá refrén) a "Kuru aditsuh". Kdo jiný než
Tata Bojs by tak jasnou vypalovačku, jako je druhá zmíněná, nazpíval mixem korejštiny a angličtiny?
Melancholičtější skladby však nabízejí zcela jiný zážitek, jehož vrcholem je "Nedám si, díky". Textový koncentrát přerodu z rozjíveného kluka ve vážnějšího muže, podbarvený zpočátku nádherným klavírem, aby se u konce písnička zbortila v kytarové stěně. Pokud by měla některá z nových skladeb představit kapelu, pak bych vybral tuto.
Tradičně silná je skupina v textech, které jsou nejen hravé ("Informační"), ale u
Tata Bojs poměrně netradičně i ekologicky angažované ("Eko Echo" a "Chudáci"). Slovních hříček najdete na desce jako vždy spousty, u mě zatím vítězí
"...zvykám si oddělovat dobro a zlozvyky..." ("Nedám si, díky").
Tata Bojs na novém albu opět nabízí to, co jsme si u nich zvykli v posledních letech nacházet - vyzrálý pop s výtečným zvukem a zajímavými texty, nyní navíc obohacené o značnou dávku melancholie. Škoda jen, že po několika posleších, kdy vyprchá textové kouzlo u "Informační" a "Splasklých vzpomínek", začnou tyhle dvě vyloženě nudit. Ale dvě ne úplně povedené z dvanácti je pořád výborné skóre.
P.S.: Bude makro.