Až moc spořádaný pramen

12.04.2007 05:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Nadějná skupina Nil z České Třebové srovnávaná s Pearl Jam nebo Incubus vydává po pěti letech existence svůj debut "The River Spring". V graficky nápaditém obalu, který připomíná egyptský papyrový svitek, se skrývá CD, které se příjemně poslouchá, kterému ale přesto chybí něco k dokonalosti.
6/10

Nil - The River Spring

Skladby: Sweet, Rain, Bitter Delusion, Ocean, R U Ready, Lost Heaven, Piece Of Mind, Longing, Radial Thing, Alone I Hail, You Try
Celkový čas: 45:35
Vydavatel: Indies Scope
Nil není pouze druhá nejdelší řeka na světě. Stejné jméno si dala i východočeská rocková skupina, právě debutující albem "The River Spring". Hraje od roku 2002, upozornila na sebe třeba ve finále soutěže Coca-Cola PopStar v roce 2005. Kapela nám servíruje rock v klasickém obsazení bubny, basa a kytara. Nad hutným zboostrovaným zvukem, odkazujícím až do vod grunge, se nese výrazný vokál Hanky Kosnovské, díky němuž se nabízí srovnání s kapelami jako jsou Hole nebo L7, kapela sama označuje za jeden ze svých vzorů Pearl Jam. Výsledkem je poctivý, avšak ne moc výrazný rockový sound. Takový, kterého je ve světě nepočítaně. Naši domácí scénu ale určitě dokáže oživit.

Nil jako by nás na prvotině unášel svým středním tokem. Ví, kudy téct, koryto je jasně dané a příliš se nemění. Ke škodě věci to není zurčící potůček nebo horská bystřina ani pramen, ale pořádné kvantum vody, která se drží svého řečiště a bojí se udělat výraznější neplechu. Je dostatečně robustní, má silný proud, který s sebou strhne každého, kdo se mu postaví do cesty. Jenže teče příliš monotónně jednotvárnou krajinou a není ničeho, čím by se od ostatních světových řek jasně odlišoval. Chybí barevnost, náboj a jiskra, přesto je cítit obrovský potenciál, který se ale na albu nedaří plně využít.

Jiné to může být naživo. Energie kapele nechybí a koncertní provedení takové "Sweet" nebo "Longing" (svěží vrchol desky) bude určitě stát za to. I z alba totiž lépe vyznějí skladby živější, naopak baladické kousky jako "Ocean" nebo "Piece Of Mind" by byly nudné nemít gradující finále. Jenže cesta k němu je trnitá a návodná, je zbytečně prodlužovaná, chybí moment překvapení. Přesto je debut velmi nadějný a poslouchá se příjemně, a to hlavně díky skvělému hlasu zpěvačky. Právě ten pomáhá oživit onu monotónnost jinak obyčejných písní a alespoň občas dokáže zčeřit hladinu majestátního toku.

Řeka Nil je důležitá tím, že nikdy nevysychá. Díky ní lze zemědělskou půdu na jejích březích využívat po celý rok. "The River Spring" tolik výjimečná není. Je spíš bočním říčním ramenem a možná z ní časem i všechna voda zmizí. Ale to není podstatné. Kapela Nil totiž má na to dosáhnout kvalit afrického veletoku. Držím palce a těším se na důležitou druhou desku.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY