Příjemná procházka po punk-rockové ZOO

03.04.2007 16:00 - Tomáš Tenkrát | foto: facebook interpreta

Horkýže slíže se pomalu stali stálicí na československých pódiích a těší se popularitě snad všude. Melodický punk-rock s texty, které dokážou pobavit, ani tentokrát nijak zvlášť nezklamal. Kdo by však čekal, že se Horkýže slíže vyhnuli všem nástrahám stereotypu, byl by na omylu.
6/10

Horkýže slíže - Ukáž tú tvoju ZOO

Skladby: Já žeru kvítí, R'n'B Soul, Komisár Rex, Silný refrén, Intro, Bernardín, Cavalera, Ukáž tú tvoju ZOO, Fakty, Motorkárska, Mao c tung, Striptérka, Emanuel Bacigala, Život, Líza a Wendy, Haji, haji, Yellow báger - Nebolo to zlé
Celkový čas: 44:51
Vydavatel: EMI
Horkýže slíže jsou takoví slovenští Wohnouti křížení se Třemi sestrami. S prvně jmenovanými mají společný nadhled a všudypřítomný vtip, s těmi druhými zase textovou vybroušenost a množství koncertů po nejrůznějších kulturácích, i když jejich kredit již je bezpochyby větší. Všichni pak mají společné jedno: jsou vynikajícími kapelami na letních festivalech. Můžete si o jejich hudbě myslet, co chcete, ale právě na koncerty těchto spolků se sejde nejvíc lidí a bývá tam většinou ta nejlepší atmosféra. Horkýže právě vychrlili, po předchozím "Živáku", již osmé řadové album a můžete být i nadále klidní, protože žádná změna k horšímu nenastala. Nevybočili totiž ze svého hudebního schématu a naservírovali opět řízný crazy rock (příšerné to slovní spojení), s ingrediencemi v podobě humoru a silných refrénů.

Ze svého jinak pevně daného stylu si tentokrát dovolili odbočky k heavy metalu, kabátovskému rocku a dokonce i k r'n'b(!), čímž album příjemně zpestřili. V jejich diskografii se určitě jedná o nadprůměrné dílko, které navíc podporují opravdu povedené texty. Tedy... samozřejmě nejde o žádné filozofické básnění, ale "Ukáž tú tvoju ZOO" je opatřeno možná vůbec nejlepšími texty, které kdy Horkýže slíže napsali. Jsou to většinou odlehčené a vtipné věci, ovšem nespadající do trapných říkanek. Ba naopak, leckdy tihle slovenští civilní frajeři snesou srovnání právě s Fanánkem a jeho citem pro výstižný text. Tady je ale třeba dodat, že jako autor textů je uveden Peter Hrivňák s výraznou pomocí celé kapely. Když už jsme u těch slov - Horkýže někdy dokážou tak neuvěřitelně drmolit, že bez bookletu bych byl asi v pytli a rozuměl bych některým pasážím jen stěží. A ani bych neřekl, že je to tím, že jsem Čech.

Pecek, které se ustálí v koncertním playlistu skupiny, je tady několik. Hned úvodní "Já žeru kvítí" s hostujícím Vaškem Bláhou si nezadá s největšími hity kapely. Úderný a líbivý je "Silný refrén" a zpěvná "Život". Povedeně zvedá album z průměru i poslední regulérní píseň - "Líza a Wendy". Několik songů ale opakuje již několikrát vyřčené a je tady i pár věcí, které nepěkně zapáchají nudou ve stylu plného dřezu s neumytým nádobím ("Emanuel Bacigala", "Fakty"). Těžko vynaleznete v tak specifickém stylu, jakým je právě tento, budeme říkat radši punk-rock, něco překvapivého. Horkýže slíže se o to ani nesnažili a natočili to, co od nich všichni čekají a co umějí skvěle. Že na ně bude v létě zase všude plno, je tutovka.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY