Hudební publicista na druhé straně barikády není nic tak neobvyklého, aby se to muselo psát do perexu, ale My Name Is Ann je vcelku zajímavý projekt Lenky Morávkové aka Knoflenky a její kamarádky Svatavy Kobzové. Debutová deska "Reciclatge" se snaží do české kotliny zavléct na západě už několik let populární "cyber hippie" elektroniku.
Cesta do Barcelony, pro čerstvou dávku vzduchu. Absolvování kurzu, kde se probíralo zacházení s Abletonem. Schůzky a nový přátelství se Španělema, ze kterých tu (ne)budeme chcát až za dlouhou dobu. Nuda na Sónaru, zábava na Antisónaru. Vznik "Cyber Hippie Girl", jinak spíš nasávání španělský atmosféry a užívání si pocitu, že byl ptáček vypuštěnej z klece. Nějaký věci už byly nahraný dřív a
Moimir Papalescu uznal za vhodný říct X-Production, že by to mohli vydat. (Kde by bez podobný přímluvy byl Bruno a
"Lovers In Danger"?) Pendlování mezi Prahou a Malou Skálou, tentokrát už bez hledání obrů v tamních jeskyních, ale s "Betonovou zahradou", erotickou literaturou a prací na debutový desce. Příběhy bez zásahu shora nikdy nedojmou, takže "Reciclatge" se to nejmenuje jenom tak.
My Name Is Ann je dvoučlenný projekt s partou stejně smýšlejících kolem sebe. Vizuálno je důležitý a člověk nemůže stíhat všechno. Dvanáct tracků nahraných během jednoho dne u Moimira ve studiu.
Pro českou scénu přece jenom svěží větřík, i když. Další nafouknutá bublina, říká se. Tak samozřejmě, že v tomhle jsme specialisti. Někdo chytnul vlak, co vlastně už tak nějak mizí v dálce, takže ještě pokus vymlátit ze slámy, co se dá. Papouškování sounds like
Chicks On Speed,
Peaches,
Ellen Allien atd. a opovrhování, že se jim někdo snaží vyrovnat. Bože, vždyť jsi z Česka! Vyser se na to.
Já tam třeba zase občas zaslechnu
Daft Punk. Jenom trošku, ale opíše to ode mne někdo? Prosím. Ableton, saxofon, Casio klávesy, který jsem dostal, když mi bylo, tuším, osm let a dokázal se na ně naučit (a potom úspěšně zapomenout) jenom folklórní záležitosti typu "Ovčáci, čtveráci", taky jsou tam samply a něco, co by mohl být zpěv. Nezní to špatně, ale něco tomu schází - víc vlastního ksichtu. Instrumentální části desky jsou lepší, ale některý z nich brzo omrzí.
"Do we need any drugs to be happy? Do we need any drugs to get ready?"
"Reciclatge" není žádná perla českýho hudebního businessu, ale nesestřeloval bych to. Ta deska je mi svým způsobem sympatická, i když je mi jasný, že si ji dlouhou dobu potom, co doklepu tuhle recenzi, nepustím.
Nejlepší track: "Do You Want Some Coke?"
(Se slovem "welcome" se správně pojí předložka "to". - pozn. kor.)
-
škoda (space.lemon, 01.04.2007 15:18) Reagovat
A já se tak těšil, že tuhle recenzi napíše nový šéfredaktor... :(((
-
. (., 01.04.2007 15:32) Reagovat
:))))
-
a o muzice jsme se zase nic nedozvěděli... (luk, 01.04.2007 21:23) Reagovat
Další recenze s podtitulkem "a o muzice jsme se zase nic nedozvěděli...".Dovolím si tvrdit, že si deska tak nudnou a šedou recenzi nezaslouží, muzika je to zajímavější a barevnější než text pana Franze.
-
Hm... (V., 02.04.2007 00:24) Reagovat
Ten špatný titulek "Welcome in Prague" to celkem vystihuje ("je to tak jako světový, ale neumím pořádně anglicky"), ale nevím, jestli to byl záměr..?
Slyšel jsem teda jenom věci na myspace, takže to může být zkreslené, ale já tam hudebně necítím Peaches a spol, ale spíš ozvěny tvorby amatérských trackerů tak kolem roku 1995, přesněji řečeno těch horších z nich. Rozdíl je v tom, že jim nikdo nevydával desky, ale možná to bude tím, že to většinou nebyly pohledné holky rozprávějící o tom, jak rády sledují porno, ale spíš nevzhlední nerdi, kteří se svým sledováním porna nechlubili. =)
Je samozřejmě docela dobře možné, že se MNIA časem vypracuje a příště to bude lepší, ale o to víc nechápu, že se nebojí vydat na CD i úplně první track, který kdy udělala, a přitom na sebe bezelstně vykecat, že na pochopení jednoho z nejjednodušších hudebních programů potřebovala absolvovat kurz. Holt talent.
-
2V. (ian69, 02.04.2007 08:44) Reagovat
Welcome... je 12. věc z alba