Jednočlenný projekt Ion At An, který má základnu v Kladně, loni natočil desku "Tears Of Repentance". Na té předvádí solidní porci křesťanského emo-core a nu-metalu, na něž jsou čeští posluchači zvyklí spíše od kapel typu P.O.D.
Být v Česku náboženským rockerem nemůže být snadné. Člověk si musí připadat jako misionář, který vystoupil z korábu na amerických březích a jal se učit o bohovi rudé divochy. Posmívají se mu, nechápou, radši popíjejí a krmí se. Vždyť jsme nejateističtější země starého kontinentu, tak jaképak zpívání o Pánu? Navíc rocker přece klátí ženské, prolívá hrdlo chlastem, fetuje a kleje i ze spaní, říká zažitá představa. No, ne každý, dí Jonatan Kaleta. Kladenský pedagog stojí za projektem
Ion At An, který provozuje v České republice v podstatě raritní věc: křesťanský emo-metal. Ve světě stejně jako v Česku jsou (či byli) známí
P.O.D. nebo
Creed, ale domácího zástupce aby člověk pohledal. A pokud se najde, podobně jako v případě
Ion At An půjde o regionální partičky, které stěží přesáhnou rámec svého města.
"Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka. Vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi..." Takhle končí industriální, temné intro Ion At Anovy debutové desky "Tears For Repentance" (natočil ji loni mimo jiné v hostivařském studiu). Evangelická předpověď a čekání na Spasitelovu náruč prostupují celým albem. Jdou ruku v ruce s popisem zborcené společnosti, bolesti a tíhy.
"Každodenní nekonečná bitva. Mám snášet tu bolest... Daleko od Tebe. Od tvý dobrotivý náruče." Zkrátka mladý muž, jeho tápání a jistota Jediného. Těžko se dá hovořit o originalitě: gospel je křesťanských provolání vsazených do populárních muzikálních struktur plný, nihilismus je zase vlastní generacím tvrdých rockerů.
Hudebně
Ion At An představuje zajímavější objekt, neboť poskakuje na několika matracích naráz. Primárně sází za kombinaci emo/metal-core, kterou přizdobuje industrialem a electrem. Všechno, co je na disku ke slyšení, složil, zahrál a zazpíval sám Jonatan Kaleta; takový středočeský
Lenny Kravitz. Příměr to není náhodný ani nesmyslný, protože v Kaletovi nepochybně dřímá talent. Není hitmaker lennonovského typu, ale zručný metalový skladatel, který dokáže oscilovat mezi potřebou melodické linky a tradičním odporem kovobijců ke všemu líbivému. Právě v kooperaci úsečných riffů, stylové rozmanitosti a v Česku nezvyklého náboženského nádechu tkví neobvyklost "Tears Of Repentance". Ač to lze v metalových končinách občas najít, kombinace deathové zběsilosti a veršů o věčnosti a spravedlivosti Ježíše Krista prostě fádní není.
Texty, jež lze interpretovat v podstatě bezchybně, mají jeden už zmíněný problém - v tomto ranku se těžko lze vyhnout opakování, navíc je pro posluchače někdy problematická jejich explicitní orientace, absence jinotaje, vše směřuje k bohu. Na diskuzi je samozřejmě také teorie zkaženosti světa a možnosti jeho vykoupení, avšak to s hudbou souvisí jen minimálně. No a hudba je to, co
Ion At An umí dobře. Ačkoli nezapře určitý zkušenostní deficit, "Tears Of Repentance" je po muzikální stránce solidní kousek. Dohromady je to nadprůměr. Dobrý nadprůměr.
CD k recenzi poskytla skupina
Ion At An.
Album:
Ion At An - Tears Of Repentance
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 45:52
Skladby: Druhý příchod, Jak odlišné světy, Me Or The Gospel, V lisu rozpolcenosti, The Purity Of My Heart, Totally Useless, Nesmrtelnost duše, Nejsem sám, Psalm 23, To Be Different, No Place For Worms, Vyprahlost života