© facebook interpreta
Možná přišel čas na to vysvětlit, proč se označuji za ultrapopaře. Je to jednoduché - mám rád pop. Tím nemyslím Ivetu Bartošovou, Helenu Vondráčkovou nebo Jennifer Lopez, ať se dostaneme i do zahraničí. Mám rád moderní, ale i starý pop, jehož základem jsou skvělé písničky. Pop s nadhledem, inteligentní pop, nebo jak tomu chcete říkat. Pet Shop Boys, Mylene Farmer, lidi, kteří jej dokážou občas povýšit na umění, nebo se ironicky sami shodit. To ovšem neznamená, že bych nedokázal přijmout, že třeba Paris Hilton nebo Britney Spears dokážou vydat úžasné singly (Paris tedy ne, ale Britney v případě "Toxic" či "Everytime" rozhodně ano). Stejně tak až na vážnou hudbu nebo death metal je pro mě pop v podstatě všechno, v čem je základem silná melodie. Naopak nemám rád experimenty pro experimenty, samoúčelnou atmosféru pro atmosféru. Nejvíce mě ale baví, když se cit pro silnou písničku spojí s moderními přístupy. To je nejvíc. Ale je toho málo.
© justjack.co.uk
Patřím sice ještě do generace, která preferuje hlavně celá alba, ale stejně tak se mi často přihodí, že si některé skladby pouštím stále dokola. Minulý týden jsem se třeba nemohl zbavit těchto: 1. Just Jack - Starz In Their Eyes
Singlu Just Jacka "Starz In Their Eyes" (k poslechu na jeho webu, video na YouTube) se nemůžu zbavit už nějakou dobu. Mike Skinner je na mě už moc, ale tahle jeho popovější verze je voda na můj mlýn. Písničku dostala také česká rádia, snad ji některé začne hrát. Příští týden má vyjít i u nás jeho druhá deska "Overtones". 2. Tata Bojs - Pěšáci
Koncem února dali Tata Bojs na svůj profil na MySpace konečně celou verzi singlu "Pěšáci", který kromě toho, že plní to, co prý skupina slíbila firmě (deska plná hitů!), si tropí žerty jak v hudbě, tak v textu. Jako vůbec první písničku Tata Bojs ji začala hrát i Evropa 2. Že by měli Tatáči konečně zaděláno na velký hit? Mně stačí, že to je prostě vtipná a chytlavá pecka. 3. Avril Lavigne - Girlfriend
Pro Avril jsem měl vždycky slabost. Obě její desky jsou přecpané pop-rockovými vypalovačkami, jakých její konkurentky mají jednu na albu, a novinka na tom snad nebude jinak. "Girlfriend" (k poslechu na jejím webu, video na YouTube) je hitovka na první poslech, ale vydrží dost dlouho, prudit mě ještě nezačala. A klip je... srandovní. 4. Robyn - Be Mine
Videoklip, akustická verze, živák, v němž kapelu tvoří pouze zpěvačka, bubenice a smyčce! Robyn je mega. Více o ní kousek níže. 5. Bloc Party - Two More Years
Bloc Party. "Silent Alarm" jsem slyšel dvakrát a nic to ve mně nezanechalo. "A Weekend In The City" už jsem protočil víckrát, ale stejně jako mnohé kolegy v makrorecenzi mě taky zrovna nenadchlo. Ale singl "Two More Years" (video na YouTube), jenž vyšel samostatně mezi těmito dvěma deskami, je přesně na té hranici, kdy už je to dost pop na to, aby mě to bavilo, a málo indierocková alternativa, aby mě to nudilo. Pro mě jejich nejlepší pecka.
© facebook interpreta
Švédská zpěvačka Robyn si už prožila svých patnáct minut slávy (teda trvalo to drobet déle) v druhé půli devadesátých let, kdy se její debutové album "Robyn Is Here" dobře prodávalo v Evropě a dokonce i v USA. Po pár letech ale chtěla začít dělat hudbu po svém, založila si vlastní nahrávací společnost a v roce 2005 vydala desku "Robyn". Ale jen ve Švédsku. Už v té době o singlu "Be Mine" psal Karl v jednom Jukeboxu (hodnocení 9/10!) a já té skladbě propadl. Letos v dubnu však zmíněné album konečně vyjde v Británii (a snad i jinde, uvidíme), takže se o ní začíná více psát. Zatímco doma ve Švédsku vyšly jako singly čtyři skladby (kromě "Be Mine" i "Who's That Girl", "Handle Me" a "Crash And Burn Girl"), pro Ostrovy byla za úvodní singl vybrána jiná - "Konichiwa Bitches". Jak písnička, tak videoklip dávají obsah paradoxnímu označení alternativní pop. A k přiloženému obrázku - holohlavé (v klipu "Be Mine") jí to sluší rozhodně více než Britney nebo Sinéad.
My jsme si to jen půjčili
Za ty roky, co musicserver existuje, jsme už několikrát řešili případy, kdy si někdo metodou copy & paste vypůjčil naše novinky a vydával je za svou práci. Minulý týden se objevily hned dva. Seznamácký bulvár Super si půjčil kus rozhovoru s Janou Kratochvílovou, na webu Evropy 2 jsme si všimli, že už nějakou dobu přebírají některé naše novinky. Ke cti obou médií nutno přiznat, že po upozornění během několika hodin zareagovali, omluvili se a uvedli vše do pořádku.
Wave, díky
Shodou okolností jen pár hodin poté, co to začalo s budoucností Rádia Wave vypadat bledě, se moje žena rozhodla otevřít plechovku s logem stanice, která mi před časem přišla poštou a již jsem po krátkém zaštěrchání hodil dětem do krabice s hračkami, že to je asi nějaký vtip (zvuková konzerva nebo tak něco...). Docela mě překvapilo, když se z kupy polystyrenových kuliček vykulilo přenosné rádio se sluchátky (ale bez baterek :-) ). Opožděně, ale přece díky, ale zatím to vypadá, že na něj naladím jakékoli jiné rádio, než Wave.
