Nebudeme si nic nalhávat, kdo by nebyl na druhou desku "The Sweet Escape" od Gwen Stefani zvědavý. Přišla, nahrála a do světa pustila debut, se kterým vytřela zrak široký hudební veřejnosti. Druhý desky jsou prý určující, ale pop je v tomhle směru mnohem smířlívější než třeba... Však víme.
7/10
Gwen Stefani - The Sweet Escape
Skladby: Wind It Up, The Sweet Escape, Orange Country Girl, Early Winter, Now That You Got It, 4 In The Morning, Yummy, Fluorescent, Breakin' Up, Don't Get It Twisted, U Started It, Wonderful Life, Wind It Up (Harajuku Lovers Live Version)
Celkový čas: 50:34
Vydavatel: Universal
Jedny z nejhezčích nohou hudebního businessu mají druhou desku a tou první si zadělaly na hladový krky. Čtyřúrovňová pochoutka o chodech
Love, Angel, Music a Baby zašmakovala nejenom publiku, ale taky kolegyním z branže, a tak se
Gwen Stefani objevovala v médiích skoro pokaždý, když se nějaká holka/zpěvačka rozhodla vydat desku. Za všechny třeba femme fatale
Black Eyed Peas Fergie, co si sice asi splnila svůj sen natočit sólovku, ale na parkovišti u studia ztratila ksicht. A plky o drogách už jsou taková nuda, že to opravdu nikoho nezajímá, že to na to opravdu neuhraje.
Gwen Stefani vzala na zažitou představu ženskýho popu perlík a ze střepů pak poskládala vizi vlastní. Při tom tanečku rozmlátila i dost věcí v okolí, a tak debutová deska nakonec hrála hodně barvama. Byla sladká a zároveň si šla tvrdě za svým. "What You Waiting For?" křičela neurvale, v osobním prostoru vlastním i posluchačově, přesto byla přitažlivá. První krok je věc setsakra důležitá, píšou to mimochodem i v posledním Glamouru, co jsem ho ve vlaku ukradnul spolubydlící, u článku "How To Have Sex...", a tak to Gwen nepodcenila ani tentokrát.
Upřímně řečeno - "Wind It Up" je jedna z nejhorších položek playlistu. Odvaha zajódlovat si ve škatulce pop ruku v ruce s podařeným marketingovým tahem, kdy si lidi u rádia řeknou, něco jako ty vole, to jsou teda věci, a už se o tom mluví, křivka poptávky roste a pohádka pokračuje. Vábnička. Naživo ("Harajuku Lovers") je slyšet, že to může být legrace, ale albová verze patří mezi "will skip" tracky. Společně s "Yummy", kde Gwen feat.
Pharell vytvořili další živoucí důkaz, že tenhle člověk už není žádný
N.E.R.D., ale obyčejná cunt.
Booklet "The Sweet Escape" ukazuje, jak se dá kouzlit s Adobe Photoshopem a nic proti tomu, vosková image může za pár měsíců vládnout. Možná by stačilo, kdyby se tak jednou nalíčila třeba taková Katka Mossová. Každopádně, forma se tentokrát neodtrhla od obsahu a booklet mluví stejnou řečí jako hudba. "Wind It Up" je trik, ne špinavá hra, spíš sexy bluf. Zbytek desky je krásná a navoněná popina s přesahem do flitrů - to především - i dopředu, resp. současnosti. Koláž ze samplů (nechybí vrtačka, jdeme až na kost) proti klavírním tónům, za který by se nemusely stydět ani ty nejznámější 80s ždímačky emocí. Písničky lásce, žviotě a tak, protože o čem jiným zpívat.
Ze sebevědomý vesničanky do zamilovaný holky, ze zamilovaný holky do patnáctiletýho děvčátka s mokrou občankou a touhou po objevování zákoutí těla opačnýho pohlaví ("Wind It Up" - "The Sweet Escape" - refrén "Orange Country Girl"). Gwen vydrží být zajímavá víceméně po celou dobu, i když první polovina desky je zkrátka lepší. Po několika týdnech to bude spíš jenom vyzobávání. Pět oblíbených kousků si na "The Sweet Escape" každý najde.
A teď hola,
No Doubt volá.