Žádná gumová duše

30.12.2006 14:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Další debut jako hrom. Mladý písničkář z britských ostrovů s povědomým jménem (jemuž rozhodně nedělá ostudu) James Morrison zaznamenal úspěch s albem "Undiscovered". Snad si ho po přečtení naší recenze už nebudete s nikým plést, to by byla škoda!
7/10

James Morrison - Undiscovered

Skladby: Under The Influence, You Give Me Something, Wonderful World, The Pieces Don't Fit Anymore, One Last Chance, Undiscovered, Letter, Call The Police, This Boy, If The Rain Must Fall, The Last Goodbye
Celkový čas: 43:57
Vydavatel: Universal
Prý další James Blunt. Je to hloupost, to je třeba říci hned úvodem, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. James Morrison (na jeho skvělé stránky se podívejte zde, tak nějak si představuji pěkný a bohatý web) je z úplně jiného těsta. Má něco málo přes dvacet a matoucí vizáž, protože jeho zpěv je úplně jiný, než jaký se kryje s obecnou představa britského mladíka s kytarou na krku. Dle poslechu by se dal šacovat na úplně jinou dekádu a na druhou stranu Atlantiku. Možná i proto působí jeho debutová deska tak staromilsky a svěže zároveň.

Protože skrze přirovnání je to někdy nejjednodušší a přirovnání k Bluntovi se ukázalo jako zcela liché, máme tu jiná jména: co třeba Otis Redding nebo Van Morrison? Tyto dvě osobnosti se dokola opakují v každém článku o debutové desce Jamese "Undiscovered", tak vytáhnu z rukávu ještě jednoho zpěváka mladší generace, jehož mi Morrison velmi připomněl: Terence Trent D'Arby. Zkrátka a dobře, James Morrison je soulový zpěvák s velmi vroucným projevem.

Tvárným, hbitým hlasem pumpuje temperament do téměř tanečních skladeb (a tancem je zde míněno to, co se dělalo u hudby v šedesátých letech) a v pomalých písních ("The Pieces Don't Fit Anymore" či "If The Rain Must Fall") jsou jeho dávky emocí přímo koňské, přitom je stále velmi vkusný. Pěvecké a autorské schopnosti Jamese jsou na albu podpořeny výsostně podařenou produkcí a bohatým nástrojovým obsazením. Výsledkem je chytlavá kombinace dráždivého vokálu s velkým zvukem, jemuž nezřídka vévodí smyčce. Poslechněte si skladbu "One Last Chance" a navrátí se vám pravý význam slov rhythm and blues.

Poznámka závěrem o nešťastné regionální verzi alba: nejenže má okleštěný "booklet" (až se mi příčí použít toto slovo, pakliže se podívám na vloženou dvojstránku s vlaječkami prcnutými na titulní stránku), ale také má o dvě písničky méně! Když si pak na Amazonu přečtete o prý výtečné skladbě "Better Man", mrzí to dvojnásobně.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY