Jak napálit fanouška zlatavou září

09.01.2007 05:00 - Dan Hájek | foto: facebook interpreta

Vydávat výběr pro nic za nic je občas trestuhodné. Jeden další poměrně zbytečný přihodila do regálů obchodů i Sarah Brightman. Její přepracovaná reedice alba "Classics" s dovětkem "The Best Of Sarah Brightman" je sice slušně zabaleným diskem, ten je ale skalnímu fandovi vesměs k ničemu.
6/10

Sarah Brightman - Classics: The Best Of Sarah Brightman

Skladby: La Wally, Anytime, Anywhere, Ave Maria, Lascia Ch'io Pianga, Hijo de la Luna, What You Never Know, En Aranjuez Con Tu Amor, La Luna, It's A Beautiful Day, Nella Fantasia, The Music Of The Night, O Mio Babbino Caro, Pie Jesu, Winterlight, Nessun Dorma, Time To Say Goodbye (with Andrea Bocelli), A Question Of Honour (Part II)
Celkový čas: 65:50
Vydavatel: EMI
Rok 2006 si budeme pamatovat i díky vesměs zbytečným výběrovkám U2 a Depeche Mode, kdy skalní fandové dostali jen malé vábničky, ale nic zásadně velkého. Sarah Brightman přišla ještě s důmyslnějším nicotným diskem, který nepřináší vůbec nic nového, jen jinak sestavený výběr z její méně popové tvorby. "Classics: The Best Of Sarah Brightman" je však lépe ve své finální podobě zabalen, než popověji laděný kompilát "The Very Best Of 1990-2000", ale určité styčné plochy tu jsou. Následovník posledního studiového počinu "Harem" je zatím v nedohlednu, tudíž v boj o tržby v obchodech vyrazil další výběr.

Skalní fanda bude bezpochyby hodně zklamán, album "Classics" již vyšlo jednou, nyní je k mání jeho upravená a obohacená podoba o věci ze zmíněné placky "Harem". Pokud tento výběr má prezentovat čistě kompozice z oblasti klasické hudby, je sestaven zcela mylně. Několik písní pochází z modernějších úprav, které spáchal dvorní producent Sarah Brightman Frank Peterson (jedná se hlavně o věci z desek "Eden", "La Luna" a opět "Harem").

Je hezké, že každý track je komentovaný přímo od Sarah, je zde i několik poutavých fotografií, ale není tu nic nového - důvod, proč si tento disk vůbec kupovat. "Hijo de la Luna" španělských Mecano sama o sobě není dílem vážné hudby, i když autoři jsou zde vychvalováni jako jedni z nejlepších skladatelů. "La Luna" (italská verze árie z "Rusalky") nechybí, Sarah ji prvně zpívala v dětství a prý ji nasměrovala na dráhu operní zpěvačky. Skladba "What You Never Know" z desky "Harem" je spíše popovka zabalená do smyčců a takto by se dalo pokračovat dále.

"Classics: The Best Of Sarah Brightman" je důmyslně zabalený kompilát, který nepřináší nic sebemenšího navíc. Posluchači se tak v poměrně krátké době dostává dalšího ohlédnutí zpět, i když popové opusy ustoupily více do ústraní a hlavní part hrají klasická díla. Toto cédéčko ve výsledku ocení jen ten, kdo doma od této hlasově zdatné a křehké dámy nemá zhola nic.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY