Milovníci neo-soulu mohou do své sbírky bez obav zařadit novinku kalifornské květinové princezny a politické aktivistky Goapele. Nepřináší žánru nic nového, ale její hlas je dobře zapamatovatelný, což se dá také říci i o alespoň polovině písní jejího druhého alba.
Vnímat
Goapele bez souvislostí, které její tvorbu provázejí, snad ani dost dobře nejde. Navazuje na sociální a společenskou kritiku, jež byla někdy více, jindy méně přítomna v rhytm&blues i jeho přímých odnožích. Pro příklad stačí zmínit Raye Charlese, barevné funkery
Sly & Family Stone, jež překvapili radikálně temným opusem s všeříkajícím názvem "There's A Riot Going On", ve stejný rok 1971 přispěchala ikona soulu
Marvin Gaye s albem "What's Going On". Také většina vrcholných nahrávek Stevieho Wondera připomíná nelichotivý stav společnosti, nemluvě pak o naštvaných štěcích rapperů, nebo na druhé straně až do absurdna vyvedených všespasitelských hymnách Michaela Jacksona. U
Goapele Mohlabane je ale podobný přístup jistou samozřejmostí. Narodila se v kalifornském Oaklandu do sociálně smýšlející rodiny, jejím otcem je jihoafrický politický exulant. Prošla mnoha organizacemi, bojujícími například s rasismem a sexismem. Ačkoli vystudovala hudbu na prestižní Berkley Music School, stále se angažuje, čehož důkazem je projekt "Change It All", nesoucí název novinkové nahrávky. Na jeho
internetových stránkách mimo jiné upozorňuje na zajímavé umělce či aktivity, například obnovu známé Great Wall v Los Angeles.
Na druhém albu pracoval takřka stejný producentský a muzikantský tým jako na debutu "Closer" (vyšel rozšířený jako "Even Closer"), k bohatší muzikální auře přispěl ale třeba i britský houseový mág Bedrock.
Goapele je spoluautorkou všech písní. Nahrávka vcelku bezproblémově zapadá do škatulky neo-soul, k popisu tedy klidně lze užít klišovité sousloví organický zvuk s klasicky vytaženou
měkkou basou. Takto zjednodušující popis si ale "Change It All" nezaslouží, protože našlo svůj vlastní recept - zvonečky a třpytky (slyšíte v "Crushed Out"
Prince?), cvrlikající kytary a hammondy, všechno ještě více než bývá zvykem prohnané mašinkami pro charakteristický barevný opar. Tento popis platí pro pomalejší kusy, jichž je převaha, ve svižnějších došlo i na přímočařejší postup. Aranžérské rozpětí desky ostatně skvěle vystihuje její obal.
"Change It All" není vlastně až tolik politicky laděná deska, převahu mají klasická soulová témata - láska, strasti a slasti mezilidského soužití. Kritické poselství nese titulní kus:
"They're closing all the schools down. Some teachers work for free now and libraries won't be found cause there's not enough...Basically there are people left out from living comfortably can we figure it out. I've been waiting restlessly for the words to a song that would
change it all." Na něj tématicky navazuje "Find A Way", vyjadřující údiv nad tím, jak mohla dostat Bushova administrativa důvěru na další čtyři roky.
Goapele ale skóruje spíše intimnějšími skladbami - romanticky pohoupe ve "First Love", povznese ve výtečné "4AM" a slušně to rozjede (jedinkrát) v rockovější "Love Me Right". Kde chybí zpěvnější melodie, lze vychutnávat rafinovaně dávkované emoce.
Goapele se nevyžívá v kudrlinkách ani v sexy vzdeších, svůj hořkosladce mandlový hlas nestaví na odiv. Má v sobě dost z Roberty Flack nebo Niny Simone, ve folkovější "Darker Side Of The Moon" zase může připomínat
Tracy Chapman. Tracklist uzavírá bonusová "Closer" z debutové desky, na úsporném hudebním podkladu to jejímu hlasu moc sluší.
"Change It All" je kvalitním přírůstek dospělého soulu.
Goapele nadále zůstane spíše nezávislou umělkyní, objíždějící kluby s partou indie rapperů, i když její písně mají popové ambice. Jenže v showbizu jde hlavně o zábavu a vzruch, které toto melancholické, sociálně-aktivistické vyprávění s absencí vtipu či ironie postrádá.
Goapele je moc milá kamarádka, ale nevzbuzuje vášně.