Roman Petro je podepsán pod projekty Gaping Chasm a Anima Mundi. Druhému zmíněnému nyní v reedici vyšlo druhé album "Somnium", které vypráví posmutnělý příběh lidského utrpení páchaného na nevinných duších. I po devíti letech od vydání tento materiál neztratil nic ze své naléhavosti a poutavosti.
8/10
Anima Mundi - Somnium
Skladby: Vorago, Arbustum, Damnatio, Effugio, Aeternitas, Arasia, Nix, Flammis Absumi, Aqua, Somnium
Celkový čas: 57:21
Vydavatel: Aliens
Když jsem se hlouběji zaposlouchal do reedice alba "Somnium" projektu
Anima Mundi, vybavil se mi jeden hodně smutný zážitek. Psal se rok 1999 a v předvánočním shonu jsem byl vyslán na školení do Norimberka. Jelikož to byly dva kurzy za sebou, měli jsme v rámci toho i volný víkend. Ten jsme využili na několik malých výletů. Jedním z nich bylo zavítání k česko-německým hranicím nedalekého Bambergu. Byl to takový normální den, zbytky prvního sněhu křupaly pod botami a v rámci procházky prvně poznávaným městem jsme dorazili do jednoho z mnoha místních kostelů. V něm probíhala tématická výstava o lidském utrpení. Chronologie vyprávěného příběhu začínala u maleb, na kterých bylo vyobrazeno upalování kacířů. Následovaly názorné ukázky mučicích nástrojů a vše bylo završeno dobovými fotografiemi z minulého století, na kterých byly ukazovány zrůdnosti páchané za obou světových válek. Experimenty s lidskými tělesnými schránkami zde neměly žádných hranic. Nejvíce na mě zapůsobila série fotografií s lidmi, kterým za živa byla odebrána spodní čelist.
Odcházel jsem odtud s nepříjemným mrazením na těle a mé myšlenky byly tímto vším značně zasaženy. Podobnou iluzi ve mně vyvolalo i "Somnium", jakási modlitba za spasené duše. Těchto deset kompozic by klidně mohlo být hudebním doprovodem ke zmíněné výstavě. Už samotný obal s výhledem z pozapomenutého kostela vyvolává emoce.
Anima Mundi je projekt Erga (Roman Petro), který v poslední době spíše pracuje na svém projektu
Gaping Chasm, který je však hudebně diametrálně jinde. "Somnium" je ambientně ponurá výprava, kde se potkávají ruchové roviny s gregoriánskými chorály (ty shodou okolností zněly i při té samotné výstavě). Roman se nebojí spojovat i kultury z různých koutů světa, orientální prvky se rozeznívají například v "Arbustum". Na druhou stranu dokáže onu depresivně snovou strukturu narušit výrazným rytmem, aby na chvíli odvedl vaše myšlenky do jiného prostoru, typicky se mu to daří v "Effugio". Čím blíže je konec alba, tím je celá vize naléhavější a hudební motivy se navzájem nabalují a rozvíjejí.
"Somnium" poprvé vyšlo před více jak devíti roky jako kazetová nahrávka. Ani po tolika letech však neztratilo nic ze své poutavosti a v remasterované podobě se jí dostává znovu zasloužené pozornosti.
Anima Mundi je zadumaný a zachmuřený projekt, při jehož poslechu se doporučuje naplno vnímat jednotlivé bolestné střepy dějové skládačky.