Po kritikou vřele přijatém debutu "Ghost Of A Handshake" se Vašek Havelka vydal do Itálie, aby zde natočil své druhé album pod pseudonymem Selfbrush. "Three Names" je osobní zpovědí ve spanile teskném odéru, které pohladí na duši v momentech, kdy vám zrovna není úplně nejlíp a cosi ve svém životě postrádáte.
8/10
Selfbrush - Three Names
Skladby: Did Not Call, Ring In Suitcase, Natural Part, Sweet Sea, Bite To Win, Secret Smoke, If If, Memory Capacity, Swimming Cat, Something New
Celkový čas: 35:53
Vydavatel: Absent Hour Records
Podzim je pro přírodu milníkem, kdy se začíná chystat k zimnímu spánku a současně se zbavuje všech nádherně barevných odstínů kvítí a listí. Vše nabírá šeď všedních chvil, kdy většina stejně laděných duší si se smutným výrazem v očích přeje urychlený příchod jara. Současně tento čas nechtíc přeje vztahovým nedorozuměním a smutným rozchodům. Někdo se naplno v tyto momenty uzavírá a nekomunikuje ani s blízkým okolím. Lékem může být osobitá snůška příjemné muziky, plné nadějí v dobrý konec. I když základní odér nálad se line teskným tempem, naplno se rozeznívají krásy instrumentací akustických nástrojů a nad nimi promlouvá naléhavě klenutý hlas. Takto na mě působil jeden z chladných jarních (sic!) dnů v
Jeseníku. Tehdy mě oslovilo intimitou nabité vystoupení projektu
Selfbrush.
Od vřele kritikou přijatého debutu
"Ghost Of A Handshake" je mnoho věcí zcela jinak. Vašek Havelka se rozešel s Maťou Mišíkem, a rozpustil tak jednu etapu života tohoto projektu. Vydal se na jih do klidného místa Groce di Piave (Itálie), kde dva týdny (jeden v prosinci loňského roku a jeden letošní lednový) natáčel novou desku. Ta dostala jméno "Three Names" a nese stopy mnoha niterných osobních zpovědí, které působí jako krátké zhudebněné básničky. Ty díky specifickému hlasovému podání nabírají na intenzitě naléhavosti. Jako by do nich Vašek dával vše ze sebe a zároveň dýchal i za vás.
Na "Three Names" je podána sázka na jednoduchost, v které tkví mnoho podstatného. Akustická kytara souzní s hamondkami, rhodes piánem, pedal steel, sem tam nějakým úderem bicích, saxofonem, syntezátory a s nepatrným počtem ruchových smyček. Samotné písničky se nesou na folkových vlnách rozčechraných dálkami vzdálené prérie, která se vám však zdá zcela blízká jako podmanivě posmutnělé country. Texty se opírají o prozaická a životem přichystaná preludia od rozpoznávání toho špatného nebo dobrého na druhé polovičce vztahové rovnice ("Natural Part") až po vyvrácení klasické fráze, že ženu ani květinou neuhodíš ("Bite To Win"). "Sweet Sea" o snění na posteli plovoucí na vodě, která prosakuje z bytu nad vámi nebo revize špatné paměti a odhalení neuskutečněné nevěry v "Memory Capacity" patří k nejvýraznějším z deseti střípků "Three Names".
Ať už se kdysi dávno dělo cokoliv mezi zdmi koupelny kdesi v Harrachově, tak dnes je nutno Vaška Havelku, potažmo projekt
Selfbrush brát jako velmi osobitý a nepřehlédnutelný. I když jej na koncertech teď doprovází zpěvačka a houslistka Bethany Lacktorin, vše důležité pochází z jeho hlavy a díky velké píli zdolal další možná i nevytčenou metu. "Three Names" je o odkrývání vlastních pocitů a hledání výsledků vztahové logiky.