Australští Jet se snaží novým počinem "Shine On" navázat na obrovský úspěch debutu "Get Born". Jenže moc jim to nejde. Tohle album opět nabízí směsici od garážového rocku až někam po britpop, ale výsledek není zrovna úžasný. Přestože se to poslouchat dá, nějaký náročný poslech "Shine On" rozhodně nevyžaduje.
Australští
Jet vznikli teprve v roce 2001, jejich kariéra však byla poměrně strmá. O dva roky později nahráli multiplatinový debut "Get Born" a Austrálie je začala milovat. Ostatní svět k nim byl ovšem docela chladný. Pravda, megahit "Are You Gonna Be My Girl" se docela chytil i u nás, ale zbytek desky nic moc. Ona ostatně Austrálie má a měla vždycky své hrdiny, ať už to byli
Midnight Oil, nebo třeba
INXS, kteří doma znamenali o něco víc než venku. Jenže
Jet nemají moc nárok jakkoli výrazně proniknout do světa. Ony totiž samotné melodické a bezkonfliktní píničky k tomu nemohou stačit. Posluchá se to dobře, je to líbivé, není to ani sladké, ani ostře nabroušené, všechno tak akorát. Balada, která mi hodně připomíná
Oasis, střídá garážový rock a la
Reef a všechno to na sebe bezproblémově navazuje. Písničky na desce se nebijí, ač je každá z jiného těsta.
Jet to přesně takhle přesně pečou a nechutná to špatně, jenže nejsem si také jist, kolikrát se k této dobrůtce vrátím. Trochu mě z ní po opakovaném ochutnávání bolí břicho a to, co mi na začátku chutnalo, se náhle rozpouští v chuťových pohárcích dříve, než v tom stihnu najít nějakou chuť, co by stála za to.
Jet prostě čerpají ze všeho, čerpají chytře, ale celek zní zoufale neoriginálně, což je asi taky jediná, jenže o to podstatnější výtka. Když totiž akorát pořád dokola přemýšlíte nad tím, od kohože to teď určitě opisovali, protože tohle už jste prostě někde slyšeli, dojem vám to kazí, a hodně. Zpěvák má příjemně rozkřáplý rock voice, kytary brousí struny tu podle Beatles, tady podle
Pearl Jam a támhle drnkají jak
The Who. Poslech fajn, je to první liga v produkci a tak dále, ale to přece nestačí. Jsou tady potenciální hity, třeba hodně vlezlá a líbivá "Shine On", nebo "Shiny Magazine", která je vyloženě bezproblémová a dala by se šoupnout skoro na jakkýkoli soundtrack k filmu. Je tady víc věcí, co mě baví, ale nemohu je vyzdvihnout, protože to tady už všechno někdo zahrál.
OK, je to dobrá kulisa, jenže chybí vlastní prvek, kvůli kterému by se nějak
Jet odlišili od jiných kapel a kvůli kterému by stáli za to. Nenaleznete tu žádnou píseň, která rozboří svět, nenaleznete tady žádnou vlastní vychytávku, která by se linula celým albem a
Jet by tak vytáhla z té hromady podobných kapel a udělala jim obličej. Jsou tady garáže stejně jako ubrečený britpop, ale dohromady nic úžasného. Neříkám ovšem, že by "Shine On" byla nějaká ultra bída, je to příjemné cédéčko, které se dá poslouchat v takových těch nenáročných chvílích, kdy chcete jen relaxovat u kafe.
P. S.: Ten obal je ve skutečnosti ještě o něco ošklivější.