Reklama

Jedna píseň lepší než druhá (horší)

31.08.2006 05:00 - Jakub König

Co se podařilo sklidit na nezávislých vinicích v roce 2005? Jakou chuť má alternativní víno loňského léta? Ochutnejte sami. Vydavatelství Indies předkládá láhev netradičního tvaru, s pestrou vinětou, na které je nápis "Indies Records 2005". Můžete vzít jed na to, že i obsah láhve bude velmi vytříbené chuti.
7/10

Různí - Indies Records 2005

Skladby: CD1 - Radůza - De nimes, Viktorín Ivo - Samba, Ivan Gutiérrez, Tadeáš Mesany & spol - Flor de ser, Trchová Martina - Tamtamy, Cicvárek & Kabelková & Kříž - Potichu, Triny - Imar avel, Bratři Ebenové - Sloni, Lipa Peter - Balada o čtyroch koňoch, Prokop, Andršt, Hrubý - Blues o spolykaných slovech, Konvrzek Jiří - Živote, ZVA 12-28 Band - Nepochopil, Bluesweiser - Na perách rúž, Maraca Zimbova - Zimbova, Vedral Jiří - Čajník, Sestry Steinovy - A je nám dobře, Noi - Střepy, Plocek & Šuranská - Brodil Janko koně, Segrado František & Veselá bída - Zahrejte ně husličky, Cymbelín - Lulu On The Bridge, CM Soláň - V zeleném hájičku, Hradišťan - Měsíce / CD2 - Bittová & DJ Javas - Infantil Pop, Minuta ticha - Bolest, Budoár staré dámy - Sámsám, Už jsme doma - Juleček, Fru Fru - Minulost patří robotům, Elvis Kititi - Kumbala, Ty syčáci - Les vábí, Nahoru po schodišti dolů band - Ve 4 ráno, Traband - Sáro, Václavek Vladimír - Co mi chybí, Benedikta - Za řekou za horama, Divoké srdce - Nenech mě stát, Majerovy brzdové tabulky - Zvířátka, Kočko Tomáš & Orchestr - Svatojan, Dún an doras - Home by Bearna, Irish Dew - Neočekávané setkání, Dún an Doras - The King's Shilling
Celkový čas: 77:31 + 78:02
Vydavatel: Indies
- "Tati, co je to Indies?"
- "Indies, synku, to je nezávislost. Indies jsou průkopníci a průkopnice novejch věcí a objevitelé důvěrně známýho. Cestovatelé po blízkých i dalekých krajích. Ti, co jdou vždycky zarostlejma cestama a vyhejbaj se dálnicím. A Indies je taky hudební vydavatelství, který všechny tyhle osvícený alternativní jasnozřivce vydává."

Jaký tedy je dvojcédéčkový výběr toho nejlepšího, co se za rok 2005 urodilo na nezávislé scéně? Hned na začátku musím říct, že fajn. Připomíná mi doby, kdy jsme si s kamarádama navzájem půjčovali kazety s nahraným výběrem oblíbených písniček. Každá taková páska toho prozrazovala o svém vlastníkovi tolik, až to hezké nebylo. Na některých skladbách jsme se většinou shodovali, jiné jsem přetáčel na tužce, protože se říkalo, že přetáčení vybíjí baterky nejvíc. V životě na světě. Výběr Indies není zdaleka tak osobní věc jako onehdá ty kazety. Přestože si vydavatelství pořád drží téměř rodinnou image, při volbě museli kompilátoři zachovat alespoň zdání objektivity. Jak už to u výběrů bývá, i tady si v některých místech podupávám a jiná stisknutím tlačítka přetáčím. Čím déle obě cédéčka poslouchám, tím se můj výběr ujasňuje. Nijak zvlášť mě to netrápí. Takhle to má být, každý má úplně jiný vkus a kdo už si mezi osmatřiceti skladbami nevybere, neměl by si určitě pořizovat žádné cédéčko, které nese nálepku Indies.

Řekl bych, že výběr skladeb i jejich řazení se ve většině případů opravdu povedlo. Nedochází k žádným velkým skokům, vše plyne přirozeně v jakémsi nevzrušeném klidu. Radůza se netluče s Bratry Ebenovými (osobně by mě docela zajímalo, kdo by vyhrál - bratři jsou sice tři, ale Radůza je holka od rány a vypadá, že by je mohla vypráskat levou zadní), Peter Lipa jako by ještě před chvilkou popíjel v šatně s Gutiérrezem, Mesanym a tou jejich bandou. Žánrově je výběr opravdu pestrý. Trochu mě překvapilo, kolik se, zejména na prvním CD, objevuje folkových či s folkem koketujících interpretů. Hned na začátku Viktorín, Trchová, nebo trio Cicvárek, Kabelková a Kříž. Ne že by to bylo na závadu. Ve většině případů jde o skladby, které si pozornost zaslouží. Ale zdá se, že se zaměření vydavatelství pomalu posouvá od hardcore alternativy trochu jiným směrem. Naprosto v pořádku. Zvlášť pokud jemnější polohy střídá našlápnuté blues Bluesweiseru či vokálně dokonalá souhra Triny.

Druhý disk otevírá Iva Bittová a DJ Javas, kteří předznamenávají žánrově pestřejší část výběru. Následuje hip hop Minuty ticha, tradičně milý Budoár staré dámy a stejně tradičně strhující struhači Už jsme doma. Opravdu vtipní a inovativní Fru Fru a alespoň pro mne velice milé překvapení v podobě Benedikty. A zpěvná píseň "Sáro" od Trabandu. To byla ostatně první věc, kterou jsem z výběru slyšel, když hrála naplno pražským Bontonlandem. Příjemný závan neformálnosti ve stojatém vzduchu komerčního svatostánku tehdy opravdu potěšil.

Konec dobrý, všechno dobré? V podstatě ano. Osobně bych možná preferoval větší důraz na kvalitu než na kvantitu. Hlavně prvnímu disku by svědčil mírný prostřih, třeba bez Viktorínovy "Samby" bych se určitě obešel a pánové Prokop, Andršt a Hrubý jistě mají v šuplících i méně provařené věci, než je "Blues o spolykaných slovech". Trošku postrádám nějaké tvrdší a temnější tóny. Těžko říci, jestli se Indies nezávislým rambajzníkům vyhýbají programově, nebo zda se pouze nehodí na jinak poměrně vyklidněný výběr. Ale řekl bych, že jde spíš o kosmetické úpravy a že česká Indie scéna rozhocně nechcípá na úbytě. Jakým směrem se vydá, to už je na ní.


Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • hezký (A., 01.09.2006 10:24) Reagovat

    Docela hezky a výstižně napsáno. A žádné tvrdší spolky tam nejsou proto, že Indies už snad žádné takové nevydávají. Doba Meat-House Chicago I.R.A. nebo Slut je bohužel zdá se pryč...

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY