Pokud jste si ještě nějakým zázrakem nevšimli, že přišlo léto, londýnská zpěvačka Lily Allen a její debutová deska "Alright, Still" vám to ráda připomene. Možná jste už slyšeli letní hit "Smile", její albový debut ale obsahuje potenciálních singlů hned několik. Mix ska, reggae a hip hopu by mohl být soundtrackem k letošním horkým dnům.
Ahoj,
v Londýně je super, potkal jsem tady jednu takovou holku, která je strašně fajn. Myslím, že jsem se zamiloval. :) Jmenuje se Lily a má dobrý hlášky a má ráda hip hop a ska a je nám fajn.
KarelLetní hity jsou jako letní lásky (a naopak). Rychle vzplanou a pak honem na shledanou, jak se kdysi zpívalo v jedné písni. Není ale potřeba se tím nijak vzrušovat, populární hudba je už svojí podstatou produkt s omezenou dobou trvanlivosti a kdy jindy než v horku by se člověk měl oddat konzumu hudebních letniček bez ohledu na zítřejší bolehlav? Ať se
Lily Allen tváří, jak chce, její debut "Alright, Still" obsahující hity "Smile" (červenec) a "LDN" (srpen) je na lékárnických vahách přesně naměřená letní dávka bezproblémového popu a pohody. Album, které se v létě prodá v milionovém nákladu, najdete s velkou pravděpodobností v únoru v hudebních obchodech ve slevách a o Lily už příští léto budou vědět jen nevyléčitelní nostalgikové. To je život, hej hou.
Lily Allen je postavička jako z nějaké příručky hudební historie, soustředí do sebe duch doby a daly by se na ní demonstrovat současné hudební trendy. Prorazila s pomocí bloggerů, kteří ohlašovali její nástup pomalu jako druhý příchod Ježíše, první ostruhy získala na portálu
Myspace, kde ve svém blogu zveřejňuje urážlivé poznámky na své kolegy z branže (
Kylie Minogue,
Amy Winehouse). Hudebně si ji můžete zařadit do současné vlny bílého britského rapu - nejvíce připomíná
The Streets, hlavně ve skinnerovském polorapu-polozpěvu, a také
Plan B s jeho syrovými příběhy a neortodoxním flow. Navíc ovšem hodně čerpá z odkazu ska a jeho britské podoby 2-tone (
The Specials,
Madness), což je jednoznačné, pokud se podíváte na seznam samplů, které jsou v písních použité. Určitě pomohlo i to, že má slavného otce - komik Keith (ne Tim!) Allen - a za sebou značně drsné dětství, což pomůže novinářům, kteří nechtějí psát o hudbě. Všechno by ale bylo na nic, kdyby
Lily Allen neměla v repertoáru písně, jejichž druhé jméno je hit. Mimořádně silný je začátek desky, "Smile", "Knock 'Em Out" a "LDN" (slogan
"Sun is in the sky / I don't wanna by anywhere else" brzy odkoupí nějaká firma vyrábějící zmrzlinu) by mohl zpívat i Paolo Villagio (alias pan účetní) a dosáhly by na vrchol žebříčků. Producenti Future Cuts (původně dělali drum'n'bass!) nebo
Mark Ronson (newyorský hiphopový mistr) chytře samplují kalypso ("LDN"), funk (
Dr. John na "Knock 'Em Out") nebo reggae ("You Don't Love Me (No No No)" Dawn Penn na "Shame For You") a dělají to přesně na hraně citace a kopírování motivů. Lily sama je nejzábavnější, když svým cockney vypráví příběhy městské nudy ("Friday Night", "Smile") a deklamuje do rytmu. Když začne zpívat, přestane být osobitá a najednou máte pocit, že posloucháte tuctovou
Ms. Dynamite nebo někoho z firmami tlačených supernudných "superhvězd" typu
Corinne Bailey Rae.
Album "Alright, Still" je dokonce i sekvencováno jako léto. Začátek je euforie prvních červencových dnů, konec je smutný závěr srpna, kdy už vám dochází, že lásky z pláže nebudou mít dlouhého trvání a brzy nastane podzim. "Take What You Take" a "Friend Of Mine" jsou zbytečná vata alba, které až do stopy číslo osm drží vysoký standard. Je to škoda, protože třeba "Cheryl Tweedy", b-strana singlu "Smile" by určitě na albu ostudu nedělala. Další bloggery oblíbená "Nah, You're Window Shopper" byla zase vypuštěna kvůli nemožnosti licencovat sampl ze skladby
50 Centa. Třeba se objeví na příštím albu. No, vlastně, vzhledem k tomu, co jsem psal na úvod recenze, by mě příští album snad ani nemělo zajímat. Nuž,
Lily Allen třeba opravdu není holka na jedno léto. V srpnu si vyměníme adresy, budeme si během roku psát dlouhé dopisy a v červenci se snad třeba zase uvidíme.