Dnes je poměrně častým jevem, že kdekdo natočí hodně politicky laděnou skladbu nebo desku. Banco De Gaia alias Toby Marks již na své druhé desce "Last Train To Lhasa" odkazoval na práva Tibeťanů. V poslední době je ve světě, dejme si ruku na srdce, dost divoce a dějí se prapodivné věci hraničící s prahem svobody a demokracie. Na své sedmé (pokud nebudou započtena dnes již nesehnatelná kazetová dema) studiové nahrávce "Farewell Ferengistan" prezentuje Marks svůj nejsilnější politický názor. Hudebně se v určité elipse vrátil k nahrávkám "Last Train To Lhasa" a hlavně poklidnější "Big Men Cry". Fúzuje tak hodně ve vodách ambientu s prvky world music a pár kompozic brouzdá ethno popem. "Farewell Ferengistan" je v jeho celé diskografii tím nejvíce přístupným albem, které může bez problémů oslovit maximální počet potenciálních posluchačů.Album má, dá se říci, dvě fiktivní části, avšak navazující na sebe - předělené kratičkým intermezzem. To je inspirováno summitem společenství G8. Osm vokalistů - po jednom z členských zemí G8 - se sešlo, aby si hlasově zaimprovizovalo. Vzniklo z toho zajímavé preludium "The Harmonious G8", které vás přenese do jednotlivých dějství "Farewell Ferengistan". Začátek patří klidnějšímu titulnímu tracku, který otevírá prostor pro následné rytmičtější kompozice. "Ynys Elen" (waleské jméno pro Lundy Island v Bristolském průlivu) je postavena na výrazné lince klavíru a tanečním tempu. "Chingiz" odkazující na mongolskou kulturu hodně připomene doby úspěchu dua Deep Forest. "Kara Kum" (podle jména jedné z pouští v Kazachstánu a Turkmenistánu) je typickým trackem z dílny Banco De Gaia, který je chápán coby pilotní singl, který si můžete poslechnout třeba na tomto místě.Druhá polovina je experimentálnější a výraznější k poslechu. Ambietní "Saturn Return" úzce navazuje na skladby "One Billion Miles Out" a "Starstation Earth" z "Big Men Cry" - jedná se o hudební vizi na téma astrologických poznatků okolo planety Saturn a jeho měsíců. Nádech úsměvného reggae ve výrazně zpomaleném tempu je vštěpen do sci-fi hříčky "Flow My Dreams, The Android Wept" odkazující na tvorbu spisovatele Philipa K. Dicka a skladatele Johna Dowlanda, jehož skladbu "Flow My Dreams" Toby upravil po svém. "White Man's Burden" je strhující hymnus oslavující svobodu, pravdu a demokracii - je to zlatý hřeb celé desky. Závěrečná "We All Know The Truth (You Have God)" je přepracovanou verzí stejnojmenné písně skupiny Dragonsfly. Vokalistka Maya Preece, členka této formace, pro tuto ukolébavku vykouzlila zajímavou atmosféru a je to příjemná tečka.Toby Marks nezklamal, ale ani nepřekvapil - jeho rukopis je již zavedený, tentokráte ale přímočařejší než kdy dříve. Z ničeho nepolevil a mistrně natočil další desku. "Farewell Ferengistan" se směle zařadí po bok jeho alb, v kterých překračuje dimenze mnoha stylů. Tak, jak je rozmáchnutý rozsah motivů a střetů východních a západních kultur na obalu nebo samotný track by track komentář Tobyho, i samotná deska je pestrým pel-melem povedených kompozic. Bude zajímavé, jak toto vše vyzní živě - letos bude možnost Banco De Gaia zastihnout jako headlinera na Sázavafestu.Album: Banco De Gaia - Farewell Ferengistan
Hodnocení: 8/10
Celkový čas: 68:54
Skladby: Farewell Ferengistan, Ynys Elen, Chingiz, Kara Kum, The Harmonious G8, Saturn Return, Flow My Dreams - The Android Wept, White Man's Burden, We All Know The Truth (You Have God)