Kronika kytarové samohrajky - část první

24.06.2006 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Ačkoliv hodně lidí zná písničky Ivana Mládka, většina si ho bude spojovat spíše s jeho komikou než s jeho muzikou či dokonce malířstvím a už jen málokdo bude vědět, že je také vynálezcem. Jeho kytarový syntetizátor se už prodává prakticky po celém světě a aby se prodával i u nás, nahrál na něj Ivan Mládek desku "U.S. Evergreeny".
3/10

Ivan Mládek - U.S. Evergreeny

Skladby: Jingle Bells, Los Angeles (My Blue Heaven), Barmanka Ja-Da (Ja-Da), Dřevorubecká (The Darktown Strutter's Ball), Lajna Dajna (Dinah), Bill Bailey, A já se vdám za indiána (Indiana), Slušně vychovaná (Ain't Misbehavin), Tom Dooley, Žárlivá (Honeysuckle Rose), Lízátko (Suggar), Zlá baba (Eh, La Bas), Side By Side, Pochod bodyguardů (Nobody's Sweetheart)
Celkový čas: 32:12
Vydavatel: Popron Music
Ivan Mládek je takovým zvláštním úkazem na poli českého šoubyznysu. Ač je v poslední době spojován spíše s humoristickou "Čundrcountry show", která se s příchodem reality show poanglicku vypařila z Novy, málokdy (spíše takřka vůbec) na něj narazíte v bulváru a vůbec v médiích. Ve své době on a jeho Banjo Band patřil a vlastně stále patří k nejlepším souborům hrajícím dixieland a Mládek sám je asi nejlepším českým banjistou. Navíc je i úspěšným malířem - jeho kresby v důsledně obrácené perspektivě vlastní i velice bohatí lidé (například viceprezident firmy American Express). V neposlední řadě je Ivan Mládek i vynálezcem, který za pomoci dalších lidí sestrojil Guitariano - první kytarový syntetizátor, který se už prodává v Anglii nebo ve Spojených státech. A právě tato kytarová samohrajka hraje na nové desce "U.S. Evergreeny" hlavní roli.

Když se zaposloucháte do jednotlivých písniček, napadnou vás asi dvě věci: První z nich je to, že to zní v podstatě jako karaoke, což je pochopitelné, on je to totiž opravdu MIDI zvuk, sice trošku obohacený a stereo, ale to příliš velkou zvukovou změnu neudělá. Ruku v ruce s tím jde i pocit, že vám k poslechu a k tanci hraje maximálně dvoučlenná kapela na nějakém špatně zaplaceném plesu. Volbou amerických evergreenů Mládek sledoval jeden zřejmý cíl: Díky žánrovému rozsahu od country přes blues až třeba ke koledám mohl na těchto písničkách velmi dobře demonstrovat, co všechno Guitariano celkem bez problému zvládne. K tomu přidal svoje klasicky satirické texty a svým způsobem reklamní CD bylo na světě.

V celkovém hodnocení "U.S. Evergreeny" jsem hodně na rozpacích. Abych se přiznal, dlouho jsem váhal, jak se k téhle desce postavit, protože hudebně nepřináší prakticky vůbec nic nového či objevného, ale přitom je to svým způsobem unikát. Nikde jinde Guitariano jen tak neuslyšíte, přece jen ještě není u nás příliš rozšířené. A závěr? Potenciálním kupcům doporučeno, ostatní se bez téhle desky v klidu obejdou, i když Mládkova verze "Jingle Bells" je opravdu výborná.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY