Bono dělá pro Afriku leccos. Dokonce už nejednou hrozilo, že se kolos U2 kvůli jeho zájmu o nejchudší kontinent rozpadne. Dát dohromady kapelu, která by měla za cíl otevřít evropským politikům oči, ho zatím nenapadlo. G8 se nejmenují G8 náhodou - ano, název kapely má evokovat "velkou osmičku nejmocnějších státníků". Již v bookletu, kde jinak skoro nic není, se dočtete: "Skupina si klade za cíl poukázat na pozitivní a negativní vlivy globalizace."

Kapela je silně kosmopolitní - dvě Češky, pak taky Amerika, Tureckem milovaná Francie. Samotná hudba, jak je avizováno, není nic naléhavého. Jde především o průměrnou world music. Pohodovou muziku k relaxaci. Pokud vaše starší nebo mladší ségra cvičí jógu, desku by rozhodně protočila alespoň jednou denně. Nebo když si pozvete domů na špeka kamarády a pustíte si k tomu desku "Transglobal", album splní svůj hudební účel. Uvolníte se, v určitém rozpoložení vás to bude i bavit. Můžeme mluvit o jazzu, elektronice, výjimečně kytarách nebo také rapu. Velice často skladby získávají taneční rytmus - i díky příjemným, rytmickým perkusím. Jednotlivé vokály se poměrně snadno proplétají a doplňují. Takto vše vypadá jako povedená world music deska.

Písničkám však chybí něco, co by je svázalo dohromady. Nějaký nápad, který by dal písničce nějakou jasnou tvář. Nevýraznost alba je pro mne překvapivá i z toho důvodu, že většina písní je převzatých. Nejpovedenější je zajímavá lidovka "Oualahila", svižnější "Then I Cry" či solidně letně rozjetý funk "Hot Sex Love". Vše působí naprosto upřímně a uvěřitelně. Jako když si jde několik kamarádů pro radost zajamovat. Zdá se jim, že to není úplně marný. Tak na tom začnou pracovat. Nehádají se - vše dělají pro radost. Na všem se shodnou, možná i proto je z celé nahrávky cítit taková upřímnost a souznění. Když začnou mít pocit, že každý track dostal, co dostat měl, na pár dní si pronajmou studio a celé to nahrají na desku.

G8 je příjemnou relaxační deskou. Vznikla s naprostým minimem prostředků. Kapela sice na nic neupozorní a nic nezmůže, když si jí nikdo skoro ani u nás nevšimne, ale i snaha a rozhodnutí se něco říci se počítá. Lepší než všudypřítomná lhostejnost. Pokud máte rádi world music, lidové folklóry, to vše zabalené do jazzové atmosféry, pak na léto doporučuji.