Střela těsně nad povrchem

29.04.2006 05:00 - Martin Svetlík | foto: facebook interpreta

Po rozpadu skupiny Black Milk se na sólovou dráhu vydala nejprve Helena Zeťová a nyní se ji jala pronásledovat i její ex-kolegyně Tereza Kerndlová. Běží po stejné r'n'b trati a čeká se, kdo bude první v cíli. Nejvíce samozřejmě záleží na tom, s čím Tereza přichází na plac, jinými slovy - co je na její desce "Orchidej".
6/10

Tereza Kerndlová - Orchidej

Skladby: Intro, Orchidej, Touha, Motýlek, Tikkitamboo, Nevěřím snům, Víc se smát, Tanečník, Zhášíš, Nekoukej, Nejsem tvá, Love For Fling
Celkový čas: 39:56
Vydavatel: Universal
Noví bojovníci povstanou jako Fénix z popela na troskách rozpadnuvších se kapel, chtělo by se říci. Zatímco rozpad Take That vyrobil do té doby nevýrazného Robbieho, u nás všechno probíhá v ekvivalentně menším měřítku. Zdaleka ne tak slavné Black Milk už to mají taky za sebou a český posluchač už z tohoto faktu nedávno vytěžil Helenu Zeťovou. Tereza Kerndlová se se svým sólovým debutem "Orchidej" objevuje nyní a bez většího překvapení také touží rozvířit strnulé vody českého r'n'b. Bude mít Tereza dost silný hudební arzenál, aby se dokázala prosadit ve stylu, kde se to u nás ještě nikomu výrazně nepovedlo?

Jakkoliv zajímavá by mohla "Orchidej" být, první a zásadní věc, které si musí všimnout každý ještě dříve, než vůbec začne vnímat hudební složku, jsou texty. Tušíte správně, že to není vyznání mého obdivu k nim. Spíše naopak. A ač to nemám ve zvyku, tady se musím ohradit. Vím, že nejsem cílová skupina téhle hudby, ale když na mne někdo zkouší ty nejhrůznější slovní obraty plné frází, banalit a ultrabanalit na druhou, přece jen mi to není po chuti. Vrcholu je pak dosaženo hned v titulní "Orchideji", kde je s dojemným naivismem poměrně sexuálně explicitní obsah maskován verši jako "Mé poupě zas vláhu má" či "Můj květ už znáš", případně "Orchidej už zas volá" v marné víře, že to snad bude poezie. Ale ve skutečnosti je to jen sex zabalený ve spoustě blbých keců. Ale holka je ještě mladá, tak možná můžeme trochu přimhouřit oko.

Pokud opomenu veškeré texty, z nichž ani jeden není dobrý, zbývá už jen hudba. A ta, i když jen v některých momentech, poměrně dobrá je. Například singlová "Orchidej" sice není žádná závratná hudební laskomina, ale pecka to je velká. Ale musím se přiznat, že mne jako malého kluka dostala hlavně pátá "Tikkitamboo", asi nejlepší na celé desce. Je aspoň trochu odvážná, nápaditá a promyšleně, ale jednoduše proaranžovaná, bohužel ve všech těchto pozitivech zůstává na albu dost osamocena. Zbytek desky je totiž povětšinou křemen na křemen a spousta víry, že z jiskry vzejde plamen. I pro dvě coververze platí, že občas se zablýskne, občas se nezablýskne, s tím se ale celkem dalo počítat.

Celkově nelze upřít desce to, že se dobře poslouchá. Tereza zpívá, jak se patří na dceru svého otce, nějaké ty chytlavé refrény se taky najdou a vlastně si poslech můžete docela užít. Pokud si potřebujete trochu provětrat hlavu, nepřemýšlet o tom, co za fór se v jaké písni ještě může skrývat, nebo se chcete trochu pobavit na party, pak ano. Jestli chcete dobrou r'n'b muziku, pak jednoznačně píseň "Tikkitamboo", či podle osobního gusta některé další momenty. "Orchidej" jako album je celkově slušné (kromě textů, ty jsou příšerné), ale to je tak vše. Těsně nad šedivým průměrem.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY