Na chvíli, kdy tento počin vyjde u nás, jsem se těšil jak jelen na říjen. Čekání to bylo sice dlouhé, nicméně se vyplatilo. Čistě náhodou jsem zaslechl singl "Without You" na jistém internetovém rádiu a nemohl jsem kvůli němu usnout. Znáte to, když vám nějaká melodie uvízne v hlavě, ven nechce a ve dvě ráno už totálně znechuceni tím, že usnout asi prostě nejde, začnete inkriminovanou kapelu proklínat za složení nebezpečně návykové písně. Nicméně druhý den jsem se proklikal na official site kapely El Presidente, poslechl si ukázky a měl jsem jasno. To je to ono.

El Presidente se rochní v retro zvuku, brutálně chytlavých refrénech, vysokém vokálu a zatraceně cool image. Mají hodně podobný sound jako Scissor Sisters. Ostatně i vokál leadera Danteho Gizzyho by se dal při menší nepozornosti zaměnit se zpěvem Jakea Shearse. Tahle skotská pětice, s hlavním sídlem v Glasgow, má velmi dobře nakročeno k tomu, aby v popularitě Scissor Sisters dohnala. Už několik dní poslouchám album "El Presidente" pořád dokola a zatím nejeví žádné známky ohranosti. Možná to je díky perfektní produkci a velmi dobrému zvuku. Bylo by ale barbarství si nepřiznat, že hlavně díky nápadům, které sypou z rukávu s lehkostí a bravurou góly střílejícího Ronaldina.

Už otvírák a první singl "Without You", s vtíravým kytarovým beglajtem, vám dá naznačit, že tady něco klape. Skladba "100 Mph" zase staví na vysokém hlasu a jednoduché pohupující melodii. Úplně se vidíte v nablýskaném Rolls Royce, jak to kalíte sto mil za hodinu po létem rozpálené route v Kalifornii. "Turn This Around" ve vás vybudí představu skřížených Bee Gees s Funkadelic a v pomalé "I Didn't Really" si budete mlaskat nad příjemně bublajícím klávesovým spodkem a la Stevie Wonder. Může se z mého namátkového výčtu zdát, že El Presidente kopírují kdekoho, ale není to tak pravda. Mají svůj nezaměnitelný sound. Překvapí vás tu dokonale padnoucím a přitom jednoduchým kytarovým riffem, tu zase mohutným beatovým základem nebo trumpetou.

Jediná moje výtka je, že druhá polovina alba je slabší než ta prvá a je tak trochu ve stínu silných skladeb ze začátku. Ne že by byla špatná, pořád je to slušný nadprůměr. Kdo má rád Scissor Sisters, miluje retro a trochu toho kýče, jděte do toho všema jedenácti, protože tihle tři pánové a dvě sličné slečny vám nedovolí nechat si tuhle desku jen tak prošumět kolem hlavy. Já jim to žeru. A všechno. Včetně toho obalu (zejména bookletu) s nápadně podobným designem, jaký použili Queen na albu "Hot Space".