Má za sebou teprve dvě řadové desky. Zatímco v Americe je poměrně známá, v Evropě se jí zatím příliš nedaří, a to ani na poli hudebním, ani na tom hereckém. O kom je řeč? O Hilary Duff, která po dvou celkem povedených albech přichází s výběrem "Most Wanted".
Je to už nějaký čas, co se psalo na musicserveru o
Hilary Duff. Od desky
"Metamorphosis"už přece jen uplynulo dost vody a Hilary stihla za tu dobu natočit několik filmů a (co by snad zajímalo čtenáře musicserveru více) i další desku. Eponymní album se k nám na recenzi nedostalo, což v podstatě odráží postavení téhle mladé zpěvačky nejen v Česku, ale v podstatě v celé Evropě. Na druhou stranu, ač deska "Hilary Duff" rozhodně nebyla úplně špatná, "Metamorphosis" se rozhodně nevyrovnala. Trochu jí chyběla ta vlastnost, která dělala předchozí desku jako celek zajímavou, tedy chytlavost melodií, a až na několik výjimek působila v podstatě nudně. Před několika měsících vydala
Hilary Duff ve Státech trošku překvapivě výběr s názvem "Most Wanted".
Proč překvapivě?
Hilary Duff má sice na svém kontě už tři desky, ale za tou první, vánoční, si ani ona moc nestojí. Ve hře pro kompilaci tedy zůstávají pouze dvě výše zmiňovaná alba a i když je
Hilary Duff někdy přirovnávána ke
Kelly Clarkson, rozhodně nemá z jedné desky tolik singlových zásahů jako první americký Idol. Tím je dané, že "Most Wanted" je pouze jakousi směskou menších, či větších hitů, nových skladeb a některých, řekněme, raritních záležitostí. To ale vůbec neznamená, že je potřeba "Most Wanted" už od počátku odepsat.
Na výběr se dostaly samozřejmě všechny singly, které bodovaly v zámořských hitparádách, tedy konkrétně "Fly", "So Yesterday" a "Come Clean", jemuž se zde dostalo tanečního kabátu oživujícího tento singl z první desky. S "Metamorphosis" je ostatně spjata většina písniček na této desce, ovšem jeden z nejlepších kousků "Little Voice" mi zde trošku chybí. Jinak ale
Hilary Duff rozhodně vybírala opravdu to nejlepší, což například dokazuje i přítomnost výborné "The Getaway" nebo "Mr. James Dean" z "Hilary Duff". Hned čtyři písničky jsou zde v remixu, ale, abych se přiznal, mimo "Come Clean" jsem nějaké větší zásahy nezpozoroval. Rozhodně neuráží ani raritka v podobě coververze "Our Lips Are Sealed" od Go-Go's (to je ta skupina, ze které vzešla Belinda Carlisle). Tahle písnička vyšla jako bonus track na "Hilary Duff" v některých končinách světa a je trošku škoda, že se na "Most Wanted" nevešel i druhý z těchto bonusů - zajímavě pojatá "My Generation" od
The Who.
Jestliže si
Hilary Duff vybrala na poslední desce slabší chvilku, pak zde dokazuje, že jí to opět hodně dobře šlape. Starší písničky totiž doplňují hned tři novinky, které napsala a také zprodukovala se svým přítelem Joelem Maddenem z kapely
Good Charlotte s tím, že její rukopis je v nich velice dobře čitelný. První "Wake Up" už byla k vidění i v našich televizích, a to hlavně díky ne nijak povedenému filmu "Nikdy to nevzdávej!", v druhé "Beat Of My Heart" se Duff ukazuje v trošku neobvyklém doprovodu elektrizující hudby, avšak poslední "Break My Heart" je už přesně to, co Hilary provozuje nějakou dobu - klasický možná dnes už trošku staromódní rokenrol s jemným nádechem moderních postupů. Pravdou ovšem je, že jsou všechny tři písničky opět velice dravé, dynamické a hodně chytlavé - zkrátka pecky.
"Most Wanted", i když je takovým výběrem na půli cesty, zcela jasně ukazuje, v čem je síla hudby
Hilary Duff. Tahle holčina asi nikdy nebude nějakou výjimečnou zpěvačkou, respektive vokalistkou, ale v době, kdy se autoři snaží dělat hudbu stále složitější, což leckdy znamená pouze zmatené kličkování,
Hilary Duff předvádí jednoduchý přímočarý tah na branku. A vůbec jí nemusí vadit, že ji kritici řadí do zvláštní kolonky
teen-rock, ostatně teen je a rock, i když trochu postaru, dělá. Asi nikdo nemůže chtít, aby v osmnácti letech zněla jako parta postarších harcovníků nebo čtyřicetiletá zpěvačka v poslední fázi ukrajinské alkoholové psychózy. Upřímně řečeno, na mě tenhle její styl hudby zabírá a do auta momentálně neznám lepší alternativu.