V hudební branži, i když pochopitelně nejen v ní, jsou lidé, u nichž nikdy nevíte, co od nich máte vlastně očekávat. Buď proto, že se bojíte pomyslet na to, co by zase mohli zplodit, nebo prostě proto, že stále dokola dráždí hada bosou nohou. I Prince už toho má za sebou dost. Vystupoval bez jména, jenom s nereprodukovatelným symbolem, potom jako AFKAP, tedy de facto opět bez jména a nakonec se vykašlal na vydavatelství a svoje desky distribuoval přes internet. Teď nás překvapí znovu. Vydává totiž úplně normální desku, na CD, pod svým jménem. A kdo se v tom pak má vyznat?

Možná že se Prince trochu bál o svoji slávu, která se víceméně po celá devadesátá léta pohybovala níž, než by si asi sám představoval. Aby se to už nestalo, navazuje na relativně úspěšné "Musicology", troufám si říct, ještě lepším "3121". Přestože (nebo právě protože) Prince nepřipravil na své novince žádný exces, určitě stojí za poslech. Tradiční fluktuace mezi funkem, soulem a popem je trochu víc než v minulosti směřována také do r'n'b, ale jinak nic nového pod sluncem. Stále jsou všichni sexy a hot a nejvíc sexy a hot je stejně Prince. Hot je (tady už bez ironie) ale hlavně jeho muzika. Není žádným tajemstvím, že jestli má někdo talent na silný refrén, je to právě Prince. Kdo zná stařičkou, ale stále výtečnou "Little Red Corvette", ví, o čem mluvím. I když zrovna nemusím všechen ten posh a pozlátko, které kolem sebe Prince šíří, i když nemám rád jeho sex-egocentrismus, muziku tenhle kluk prostě dělat umí. Dokonce tak dobře, že dokáže nedat všechny ty výtečné nápady zadarmo. Musíte se opravdu snažit a být velmi pozorní, aby vám Prince dal nahlédnout do všeho, co na albu je. To je v době, kdy velká porce umělců vypotí jeden nápad na desku a ještě ho hrdě vystaví, aby ho náhodou posluchač neminul, velká změna a zpestření.

Zpestřením jsou i hosté na desce. Těžko může jakýkoliv fanoušek funkové muziky proklít tohle album, když na něm Princovi dechovou sekci dělají mimo jiné Maceo Parker s Candy Dulfer. Navíc Maceo zejména v poslední "Get On The Boat" předvádí přesně to, proč ho pozná každý saxofonista po dvou třech tónech. Když už jsem zmínil "Get On The Boat", je to jediná píseň takového toho klasického dřevního funku, jak ho dělá třeba právě Maceo nebo James Brown. A ejhle, je to o několik koňských délek nejlepší píseň na albu. Když si vezmu, že úvodním singlem je "Te Amo Corazon", rumba přesně do tanečních pro starší a pokročilé, jsem udiven.

Jak už jsem zmínil a určitě ještě několikrát zmíním, "Get On The Boat" jasně vede, ale v závěsu je několik dalších pecek. Ať už je to disco-funk, v temnějších odstínech, či naopak plný optimismu, ať už je to "Lolita", "Love", "Fury", nebo kterákoliv jiná, nikde Prince nezapomene to nejdůležitější - silnou melodii. A ani to druhé nejdůležitější - trochu té myšlenky a nápadu, zkrátka chytrou hudbu. I když i tady jsou malé výjimky, třeba duety s Támar. Tahle diva sice má hlas kouzelný jako opar rosy u jezírka pod skálou, ale Prince jí zobe z ruky v podstatě průměrnou r'n'b muziku. Ta k Támar určitě sedí, ale Prince v ní ztrácí svoji jasnou tvář a noří se mezi ostatní. Zvlášť je to patrné v "Beautiful, Loved And Blessed". Tuctový r'n'b spodek vezme na konci písně Prince do svých typických funkových aranží a hned je to o něčem jiném, stejně jako v momentech, kde si Prince jede svoje a Támar mu dělá jen vokály, ale pozor, opravdu výtečně.

Pochopitelně nebyl by Prince Princem, kdyby i v těch slabších skladbách nebylo při troše snahy dost hudby na tři další písně. Tím udržuje celé album v jakési velmi přijatelné sinusoidě kvality, která ale ani ve svých minimech neklesá pod hranici určenou dobrým vkusem (na rozdíl od poměrně nevkusného přebalu, ale někde se Prince asi musel projevit). V hudbě však zůstává jeho extravagance příjemnou či dokonce žádoucí. Celkově se těžko dá popřít, že ta deska je dobrá, už proto, že prostě je. S tím nic nenadělají všechny více, či méně subjektivní výtky, které mohu mít k stylovému rozšíření či těžkým barokním barvám, v nichž je utopen booklet. To všechno jsou jen drobné vady na kráse opravdu kvalitní desky, vystavěné na osobitém přístupu k hudbě, talentu a citu. Až bude Prince dávat dohromady další best of, mám na "3121" několik žhavých kandidátů. A zbytek si pustím potom.